Léto podle Lindy Bartošové: festival Pop Messe, pak vyčistit hlavu v horách

Linda Bartošová připravila i seznam doporučené četby pod stromy. Nezapomínejte mezi obracením listů dělat přestávky na lelkování, připomíná moderátorka.

Před pár dny jsem se vrátila z MFF Karlovy Vary, a tak doznívá řada obrazů, které jsem tam v rámci práce i mimo ni mohla vidět. Pokud nestihnete ozvěny Varů, přehlídku Šary Vary, doporučuju si následující filmy najít na platformě kviff.tv nebo v kinech v distribuci.

Aftersun / All Inclusive

Debut britské režisérky Charlotte Wells je pro mě nejsilnějším filmovým i terapeutickým zážitkem Varů. Nestává se, abych v 11 dopoledne odcházela z kina hluboce zasažená a s obličejem zasychajícím od slz. Intimní příběh dcery a otce, opravdové emoce a atmosféra prázdninového resortu v Turecku vytváří mozaiku melancholie a autenticity, kterou jen tak neuvidíte.

Trojúhelník smutku

Ruben Östlund umí něco, co se nepodaří tak často. Pobavit i odhalit pokrytectví naší společnosti, tnout do živého a vytvořit scény, které si budete nějakou dobu pamatovat. Svědectví o kráse, její síle i slabinách, o nerovnostech a moci, jež se přelévá v závislosti na tom, co a koho zrovna potřebujeme.

Vlastní pokoj

Film o gruzínských mileniálech, o cestě z nesmlouvavého patriarchátu v tvrdě konzervativní gruzínské společnosti, o cestě ke svobodnému ženství a žití. S herečkami, které vyhrály cenu za nejlepší ženský herecký výkon, jsem měla možnost vést debatu po uvedení filmu a instantně jsme si sedly. Zjistily jsme totiž, že vedeme stejný boj za rovná práva a možnost dýchat – jen každá v jiné zemi. Z jejich vítězství jsem měla ryzí radost a na pódiu, kde dominovali v mocenských pozicích zejména muži ve starším a středním věku, působily svou autenticitou jako svěží zjevení. Víc takových témat a víc takových filmů.

Po masovém zážitku z barcelonského festivalu Primavera Sound už se toto léto cítím spíš na menší hudební pódia. Proto jsem si jako jediný tuzemský hudební festival, kam letos zamířím, zvolila brněnský Pop Messe. Jeho dramaturgie má blízko k těm nejlepším středoevropským letním akcím, směle konkuruje Pohodě, Colours of Ostrava, ale i polským OFF Festival nebo Nowa Muzyka. Letos má Pop Messe na programu třeba výborného britského rapera Skeptu, techno v podání Avalon Emerson nebo jemnou poetiku Léta s Monikou.

A největší výhoda Pop Messe? Pro mě fakt, že přes skvělou aktuální dramaturgii zůstává tenhle festival „malý“. Nezažijete tu pocit, že se udusíte v davu, nestane se vám, že se potkáte se známými z druhého konce areálu, kteří viděli úplně jiné koncerty než vy.

Přidám ještě jeden festivalový tip, i když opět filmový. Podobně přátelskou atmosféru jako Pop Messe má i Letní filmová škola v Uherském Hradišti. Miluju tamní atmosféru, s Moravou v zádech, bez kastování návštěvníků a se skvělým doprovodným programem. Těším se, až si dám víno v Portálu a dostanu se na většinu filmů. Kromě toho si tu udělám reklamu a pozvu 1. 8. na besedu k mé knize Novinářky v Literárním stanu. Moc ráda váš všechny uvidím.

V létě má člověk tak nějak nejvíc mentálního prostoru na lelkování, s písmenky nebo bez nich. Já to bez nich moc neumím, takže se těším na tituly, které mám ve frontě. Těším se, že si konečně přečtu Bílou Vodu, literární událost sezony, a budu si na ni moct udělat vlastní názor. Těším se na dohnání feministické literární zkušenosti, což je částečně pracovní zájem pro dokumentární sérii, kterou chystám pro Český rozhlas.

V tomto komínku mám třeba The Beauty Myth od Naomi Wolf, Your Silence Will Not Protect You od Audre Lorde nebo Memoirs of an Ex-prom Queen od Alix Kates Shulman. Všechny jmenované knihy jsou dobrými vstupními branami do světa feministického hnutí. První zmiňovaná řeší, jak moc naše společnost podléhá mýtu krásy a kde si onen mýtus vybírá oběti. Druhá kniha jsou sebrané eseje od jedné z nejdůležitějších černošských feministek 20. století, poslední pak román popisující dívčí dospívání v padesátých a šedesátých letech v USA.

Jen tak ležet, číst, pak zase chvíli nečíst a nechat rezonovat myšlenky při pohledu na nebe. Do toho jíst jahody ze zahrádky a hodně spát, ať se ty knihy uloží do těch správných mozkových závitů.

P. S. Choďte do hor! Kamkoliv. Na sklonku jara a léta jsem absolvovala sólo přechod jesenické hřebenovky a byl to nejvíc očistný moment za poslední dobu. Jedině intenzivní fyzický zážitek z přírody a samota mi dokážou aspoň na chvíli pročistit hlavu. Zkuste to taky.