Článek
Divadlo Petra Bezruče v Ostravě tento pátek uvede premiéru inscenace Krysař podle slavné novely Viktora Dyka. Adaptaci připravila a také ji režíruje Daniela Špinar, která se na zdejší scénu vrací po dvanáctileté pauze. Po páteční premiéře následují nejbližší reprízy 24. a 25. března.
Titulní role se zhostí Marián Chalány. „Krysař je příběhem outsidera, který se ocitá na pomezí lásky a destrukce, mezi přijetím a zavržením,“ říká. „Krysař dráždí městečko Hameln svou jinakostí, neuchopitelností, nevyzpytatelností nebo možná hloubkou svých očí a duše, do které se málokdo chce zkusit nořit, aby ho vůbec chtěl zkusit pochopit,“ dodává představitel titulní role.
Kromě něj v inscenaci účinkují Naďa Melková, Vít Hofmann, Lukáš Melník, Ondřej Brett, Monika Tomková, Alexandra Palatínusová, Jáchym Kučera a Markéta Haroková.
Režisérka Daniela Špinar, kterou širší veřejnost zná jako někdejší uměleckou ředitelku činohry pražského Národního divadla, o příběhu prý přemýšlela už dlouho. Krysař přichází, aby zbavil místní problému. Obyvatelé mu sice otevřou brány od města, ne však dveře do svých uspořádaných rodin. Od cizince si drží odstup.
„Je to kritika společnosti, kde krysy jsou metaforou pro lidskou společnost. Zároveň mě zajímá i samotná postava Krysaře. Poutníka a vyděděnce, kterého společnost potřebuje, ale zároveň odmítá,“ komentuje to režisérka. „Baví mě i motiv lásky jako jisté slabosti. Jakmile se Krysař zamiluje do Agnes, ztrácí svou sílu a stává se zranitelným. Prožívá zcela nový pocit, který je opojný a zároveň děsivý,“ doplňuje Daniela Špinar.
Novela Viktora Dyka, knižně poprvé vydaná roku 1915, vychází ze staroněmecké pověsti. Na ostravském jevišti se podle režisérky promění v obrazově silnou, poetickou a metaforickou podívanou.
Scénografický koncept vytvořila Adéla Szturcová, kostýmy navrhla Linda Boráros a světelný design měl na starosti Jan Tranta. Významným prvkem má být práce se zvukem. Místo tradiční píšťaly režisérka využije moderní zvukové prostředky, které hercům umožní jinak nakládat s hlasem či dechem. „Pracujeme hodně s divákem a vracíme se tak trochu ke kořenům samotného divadla, k vyprávění u ohně,“ dodává Daniela Špinar. Diváci budou umístěni kolem jeviště, aby se nacházeli co nejblíž dění.
