Knihou roku Magnesia Litera je sbírka básní za zemřelou družku

Hlavní cenu 22. ročníku cen Magnesia Litera získala sbírka zádušní poezie, Jana bude brzy sbírat lipový květ. Jejím autorem je Miloš Doležal (1970), vystudovaný nakladatel a spisovatel, který byl v roce 2012 oceněn v anketě Kniha roku Lidových novin za publikaci Jako bychom dnes zemřít měli o životě faráře Josefa Toufara.

Porota v pořadí již devátou Doležalovu knihu básní ocenila za to, že přes své žalostné téma „nepostrádá promyšlenou vnitřní strukturu – nejde o bezbřehý příval emocí, ale o mistrně napsaný žalozpěv, ve kterém jsou truchlení a smutek vedeny přesným, strohým jazykem a pevnou básnickou formou.“

Verše sbírky chválila také básnířka, spisovatelka a literární kritička Olga Stehlíková: „Jejich síla je v tom, že se neobejdou bez cituplné upřímnosti a bez odvahy autentického vyznání, ale dobře se obejdou bez patosu a hořekování.“

Cenu přišel převzít básníkův syn. „Bohužel jsem knihu nečetl. Je to pro mě příliš bolestivé a osobní,“ přiznal.

Doležal s cenou získal také finanční odměnu 200 000 korun. V kategorii Kniha roku hlasuje přes 200 porotců, může být vybrána ze všech nominovaných knih daného roku.

V kategorii próza si Magnesii Literu odnesl Viktor Špaček za knihu povídek nazvanou Čistý, skromný život. Špačkovy texty podle poroty „poťouchle i jímavě vystavuje našim očím všechno to, co generace mužů důsledně zametaly pod koberec, aby si udržely pozici silnější poloviny lidstva“.

„Spousta těch postav jsem já. I těch ženských,“ přiznal Viktor Špaček.

V publicistické kategorii zvítězil Martin Rychlík s oceňovanou knihou Dějiny lidí: Pestrost lidstva v 73 kapitolách. Původně soubor esejů o tom, co lidstvo jedlo, či jak různě v průběhu dějin pohřbívalo, vycházel ve víkendové příloze Lidových novin. V knižní podobě sklízí „zábavné vysvětlení složitých teorií s jevy současné populární kultury“ úspěchy u čtenářů i kritiků.

Nejlepší knihou v kategorii Litera za poezii se nestala sbírka Miloše Doležala. Cenu si odnesl Petr Hruška, jeden z nejvýznamnějších porevolučních básníků Česka. „Poezie žádnou cenu nemá. Vlastně nevíme, proč nám tady překáží. Ale možná v tom je její síla. Že nevíme. Je to paradox, že přebírám cenu za poezii, která žádnou cenu nemá,“ uvažoval Petr Hruška.

Ve sbírce Spatřil jsem svou tvář opustil svůj civilní tón a vydal se na básnickou výpravu spolu s mořeplavcem Fernão de Magalhãesem, při které „neobjevuje jen nové země a jejich západní civilizací (ne)poskvrněné obyvatele, ale především sám sebe.“

Hruškova kniha vypráví „nejen o různých podobách lidskosti, o radostech i úskalích setkání (zdánlivě) dvou odlišných světů, ale rovněž je metaforou poezie jako takové, která je neustálým objevitelstvím a vyrovnáváním se s tím čistým i hrůzným uvnitř člověka“.

„Chtěl jsem zapsat tu dobu z pohledu Roma,“ řekl Seznam Zprávám novinář a spisovatel Patrik Banga o své knize Skutečná cesta ven, za kterou získal Literu v kategorii debut roku. Banga popisuje zkušenosti Roma vyrůstajícího v devadesátých letech v Praze. „Psal jsem to permanentně naštvaný,“ přiznal novinář.

Na pódiu mluvil pozitivně. „To, že tu stojím, znamená, že jsme se posunuli. Třeba tu příště nebude stát romský autor, ale jenom autor.“

Literu za nakladatelský čin získali Viktor Stoilov a Jan Šulc za sebrané spisy básníka a překladatele Jana Zábrany vydané v nakladatelství Torst. „První svazek vyšel v květnu 1992,“ překvapeně vzpomínal při předávání nakladatel Viktor Stoilov.

Literu za naučnou literaturu převzal autorský kolektiv v čele s Vladimírem Papouškem za publikaci Chór a disonance: Česká literatura 1947–1963, která detailně mapuje komplikované společenské souvislosti a to, jak se promítaly do dobových literárních textů.

Jako nejlepší knihu pro děti porota vybrala dílo Jany Šrámkové s ilustracemi Margarity Khavinsky, Fánek Hvězdoplavec: „Jana Šrámková váží každé slovo a předává čtenářům příběh románového typu formou strhující básnické prózy.“

„Můžete dětem číst náročné příběhy a ukazovat jim, že je třeba možné je vyhrát,“ řekla na pódiu Nové scény spisovatelka Jana Šrámková.

Román Shuggie Bain skotského spisovatele Douglase Stuarta získal Literu za překladovou knihu. Cenu předával primátor Bohuslav Svoboda. „Pan primátor mě narodil,“ rozesmála překladatelka Lenka Svobodová osazenstvo Nové scény. Cenu získala za kreativní přenesení skotského dělnického dialektu do češtiny.

22. ročník cen Magnesia Litera byl plný změn. Přibyly kategorie za humoristickou knihu (Lela Geislerová a Martin Mach Ondřej - Zen žen), detektivku (František Šmehlík - Šelma) a fantastiku (Vilma Kadlečková - Mycelium) a také cenu za přínos knižní kultuře. Tu získal Adolf Knoll za rozvoj digitalizace knih. S procesem začal v polovině devadesátých let. „Žádný návod k použití tehdy neexistoval,“ přiznal Knoll k historii velkolepého projektu, díky kterému má český čtenář k nespočtu knih i historických textů.

V moderátorské dvojici nově Danielu Písařovicovou doplnil Saša Michailidis. Hudebně večer doprovodila kapela Midi Lidi.