Jakub Szántó o Gaze i nová Pavla Horáková. Co přinese Velký knižní čtvrtek?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Velký knižní čtvrtek pravidelně nabízí čtenářům novinky ze světa literatury, ať už se jedná o beletrii, literaturu faktu, knížky pro děti, nebo životopisy. Prodejní akce, která se letos po dvou letech vrací v jarním termínu, přináší v rámci 26. ročníku 12 literárních děl. Na prodejních pultech budou k dostání od 20. března.

Seznam Zprávy připravily přehled těch nejzajímavějších z nich.

Na jaře se v rámci Velkého knižního čtvrtka po čtyřech letech vrátí na pulty knihkupectví česká spisovatelka Pavla Horáková. Držitelka ceny Magnesia Litera za prózu Teorie podivnosti tentokrát čtenáře láká na román z prostředí 80. let komunistického Československa, přesněji – sleduje dva spolužáky, Davida a Martu, jejich rodiny a okolí. Román nazvaný Okno na západ čtenáře vrací do dob systémové ideologie, k tématu emigrace, touze po západním zboží i společenské volnosti, ale snaží se také ukázat na to, že „snobství, materialismus, konzumerismus, klientelismus, nepotismus a další přívlastky připisované kapitalismu byly v české společnosti založeny dávno před listopadem 1989“.

Mezi další novinky patří i thriller úspěšné švédské spisovatelky Anny Tell s názvem Kde se skrývá pravda. První kniha z nové spisovatelčiny série představuje protagonistku Hedvigu Lilju, drsnou policistku ze Stockholmu, která je povolána k případu do švédského Karlstadu. Tam byl totiž uprostřed letních veder nalezen zavražděný policista, který pracoval na rozsáhlé a široce zpochybňované policejní operaci. Anna Tell do knih přenáší části svých vlastních zkušeností – vystudovaná politoložka totiž pracovala u stockholmské policie nebo ve státní zpravodajské službě Säpo, dále pak také coby důstojnice Švédských ozbrojených sil v Bosně, Kosovu a Afghánistánu.

Velký knižní čtvrtek ovládne i uznávaný blízkovýchodní reportér a držitel novinářské ceny Ferdinanda Peroutky Jakub Szántó. Ten ve své reportážní knize Mezi mlýnskými kameny s podtitulem Gaza a její příběh odhaluje čtenářům portrét společnosti, jejíž situace se od teroristického útoku ze 7. října 2023 rapidně změnila. Izrael totiž na útok odpověděl ozbrojenou akcí. Szántó v knize Gazu, která je rozlohou menší než Praha, popisuje jako místo pestré kulturní směsi, která byla formována mezi „mlýnskými kameny prastarých civilizací, novějších říší i nejnovějších dějin“.

V Edici Deníku N se letos na jaře představí i odborná publikace profesora a publicisty Haralda Jähnera popisující komplikovanou dekádu německé historie: 1945–1955. Autor v knize zkoumá, jak se z poválečného chaosu hledá cesta k vybudování nové a funkční společnosti, jak si mezi sebou lidé odpouštějí či neodpouštějí zločiny minulosti i jak se očišťují od nacistické ideologie. Jähner dekádu ukazuje také na třech životních příbězích. Píše o novinářce a člence odboje Ruth Andreas-Friedrichové, židovském vojákovi a novináři Hansi Habem a filozofce Hannah Arendtové. Ve slovenském překladu vyšla kniha již v roce 2022.

„Před pětatřiceti lety padla Berlínská zeď, začalo se hroutit sovětsko-ruské impérium a Češi vykročili na cestu ke svobodě a demokracii,“ píše se v anotaci nové knihy, ve které český historik, filozof a publicista Petr Hlaváček sehrál roli editora. Na více než 500 stranách dal prostor českým disidentům, kteří se ve svých esejích například ptají: „Jakou roli disent sehrál při budovaní demokracie?“ Přeměnu totalitního státu na demokratický ve svých úvahách sledují mimo jiné Daniel Kroupa, Petr Pithart, Jan Ruml, Petruška Šustrová, Michael Žantovský, Alexandr Vondra nebo Martin M. Šimečka. Úvodní slovo napsala zesnulá americká politička Madeleine Albrightová, autorem shrnujícího eseje je americký politolog Fredo Arias-King, který je zároveň iniciátorem vzniku celé publikace.

V rámci akce Velký knižní čtvrtek se navíc již tradičně pořádá setkání a debata s vybranými autorkami a autory, která proběhne 20. března od 17 hodin v Knihovně Václava Havla.