Článek
Nejsledovanější seriál v historii Netflixu se vrací s druhou sezonou. Bude brutální kouzlo Hry na oliheň ještě fungovat? A nezničí ji pragmatické úmysly režiséra, kterého Netflix oškubal?
Když v roce 2021 streamovací společnost Netflix zveřejnila jihokorejský seriál Hra na oliheň, málokdo tušil, že půjde o velkolepý hit. Příběh o 456 společenských outsiderech, kteří před zraky násilí lačnících diváků bojují o vykoupení i holé přežití, ale nakonec (alespoň na nějakou dobu) přepsal historii streamovacích rekordů.
Teď se Hra na oliheň vrací. Už sice nemá k dobru moment překvapení, ale pořád může strhnout, myslí si filmový publicista Daniel Zeman. O druhé sezoně slavného seriálu prozrazuje, že se „zaměřuje čistě na cestu pomsty, což je klasický asijský motiv“. Žádné nové fikční světy, žádné spin-offy. Ale návrat k hráči číslo 456 a smrtonosné verzi hry Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum.
Zeman osvětluje pozadí seriálového fenoménu, který překvapil nejen diváky po celém světě. I samotný tvůrce Hwang Tong-jok přiznává, že ho nečekal. „A určitě nic takového nečekali ani operativci nebo CEO v Netflixu. Seriál zkrátka vznikal hlavně pro jihokorejský trh,“ vysvětluje publicista s tím, že Hra na oliheň měla mimo jiné upozornit na problém sociální neprostupnosti, kterou země trpí.
S tím souhlasí i koreanistka Miriam Lowensteinová. „Jižní Korea má leccos dobrého, ale nemá dobrou sociální politiku. Vyplývá to ještě ze starších konfuciánských tradic. Stát se o občany stará pouze po stránce didaktické a říká jim, co mají dělat. Lidé zdola mají jen poslouchat a starat se o sebe. Stát sociální politiku neřešil až do konce osmdesátých let,“ vysvětluje.
Hra na oliheň zároveň balancuje na hraně sebenaplňujícího se proroctví. Přestože se ze seriálu stal masivní hit, jeho tvůrce na něm takřka nevydělal. „Máme tu člověka s nějakou vizí, kterou úspěšně realizoval. Teď je tlačen nutností obživy, úspěchu, ega i peněz, ale také je tlačen streamovacím gigantem, aby natočil pokračování,“ myslí si Daniel Zeman. Možná, že Hra na oliheň 2 není jen příběhem o pomstě svého protagonisty, ale i svého tvůrce.
Seriál Hra na oliheň
- Hwang-dong Hyuk seriál vytvořil v roce 2009. Televize jeho námět přes deset let odmítaly.
- Netflix na seriálu vydělal přes 900 milionů dolarů, jeho tvůrce však kvůli špatně nastavené smlouvě neobdržel žádné další odměny.
- Hra na oliheň se stala nejsledovanějším seriálem v historii Netflixu. Původní název měl být Round Six (6. kolo) a jeho tvůrce ho nejdříve zamýšlel jako film.
- Druhá série je k vidění na Netflixu od 26. 12. 2024.
Brutální popkulturní vývoz
Jihokorejská antiutopie svět překvapila, ale její úspěch se nevzal odnikud. „Vedla k němu dlouhá cesta systematické vládní podpory a strategie kultury jako podstatného exportního artiklu,“ vysvětluje filmový publicista.
Jihokorejci se před pětadvaceti lety začali pokoušet o něco, čemu Miriam Lowensteinová říká „koreanizace vesmíru“. Podle koreanistky je tento projekt na mnoha frontách úspěšný. Ostatně, připomíná Lowensteinová, letošní laureátkou Nobelovy ceny za literaturu je spisovatelka Han Kang. „Nevyvážejí jenom filmy. Vyvážejí i svou materiální kulturu. Vyvážejí i svou bolest.“
Jak Hru na oliheň ovlivnil překotný politický vývoj v Jižní Koreji? Proč v kulturním exportu země hraje tak zásadní roli brutální násilí? A o kolik zubů (a peněz) přišel při natáčení seriálu tvůrce Hwang Tong-jok?
