Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Byli to normální lidé se všemi svými ctnostmi i chybami. Nemysleli 24 hodin na své vlastenectví a nemodlili se růženec. Obraz uvědomělých umělců nám předkládaly učitelky na základkách. Takže proč hovořit o nějakém mýtu?“ ptá se v diskusi pod recenzí Seznam Zpráv na televizní film o Bedřichu Smetanovi čtenářka Diana Králová.
Recenzi Tomáše Maci si můžete přečíst zde:
Film Smetana, který uvedla České televize v neděli večer, vyvolal značný ohlas. Některé zajímavé příspěvky, kritické i pochvalné, redakce vybrala a cituje ve Fóru čtenářů:
Vavřinec Fójcik: Byl to skvělý film! Nejsem pro zvyšování koncesionářských poplatků, ale pokud by tvorba ČT byla taková, nechal bych se přemluvit. Bedřich Smetana má už kamenných pomníků hodně. Není zde žádný důvod stavět mu další „pomník“ filmovou tvorbou. Byl ve filmu ztvárněn takový, jaký byl, a kdyby byl jiný, nezkomponoval by to, co dnes opěvujeme.
Vladimír Němec: Bohužel je vždy jednodušší (ale také hodně laciné) dělat bulvár o mezilidských a postelových scénách než precizně nastudovat životopis velikána, znát hudbu a dílo a natočit seriózní životopisný film. Autoři by měli mít především na paměti, že ten, kdo se na toto podívá, bude navždy mít ve vzpomínce obraz Smetany ne jako geniálního autora jedinečných oper, symfonických básní, které tvoří naši národní identitu, ale jako sexuálního predátora a šílence.
- Sylva Šporková (reaguje): Pokud chcete znát něčí životopis, najděte si ho na wiki nebo přečtěte některou z mnoha knih. Pokud chcete znát jeho hudbu, zajděte si na koncert nebo pusťte na CD. Ale nic z toho není úkolem filmu - ten vás má pobavit či zábavnou formou vzdělat, ale hlavně - ve filmu musí být emoce, nikoliv životopisná data.
Saskie Hájková: Jak už jsem napsala u jiné recenze, dělá mi problém věřit filmu, který představuje osobnost 19. století a používá ryze současný jazyk a obraty. U Němcové to bylo únosné, nebilo to tak do uší, ale tady se to skoro nedalo poslouchat.
Vítězslav Štefl: Ano, to je typické a dnes moderní - bořit, shazovat, kácet modly. Hlavně neoslavovat velikána, že? Hlavně neoslavovat češství… Je to až trapné, co dnes v tomto ranku vzniká… Co dnes… Už od devadesátek… Bedřich Smetana byl neuvěřitelná osobnost a je znám díky své hudbě, páni tvůrci filmu, a ne kvůli bokovkám…
Vaclav Jamek: Sexualita snad není na překážku lidské důstojnosti. Spíš je otázka, jestli se potom jedna ideologická předpojatost v zobrazení nenahrazuje předpojatostí jinou, například povinností shazovat, aby se to udělalo „jinak“, a tudíž přilákali se diváci.
Aleš Horníček: Pro mne velice příjemné překvapení. Po dlouhé době jsem něco dokoukal do konce. Hezky natočeno, fajn kamera, herecké výkony uvěřitelné. Je dobře, že podobně jako v případě Boženy Němcové vidíme národní idoly zbavené všeho patosu. Vidíme normální lidi, jejich vášně, špatné povahové vlastnosti… Stávají se tak lépe pochopitelnými, lidskými. Kdyby v té době fungoval bulvár tak jako dnes, byly by to celebrity s jedním skandálem za druhým. A my se musíme naučit oddělovat jejich osobní život od jejich tvorby.
Ludvík Svoboda: Z filmu mám rozporuplné pocity. Herci hráli výborně, to ano. Přesto by bylo lepší nesoustředit se jen na poslední tragické desetiletí tohoto génia. Lepší by byl asi tak čtyřdílný seriál, kde by zahráli něco z Prodané nevěsty a cyklu básní Má vlast. Pokud paní učitelka řekla dětem: „Dívejte se večer na televizi, bude tam film o Bedřichu Smetanovi“, co si z toho děti odnesly?
Jan Smržovský: Hudební skladatelé (i ostatní umělci) prostě byli atraktivní jako rockové hvězdy dnes. A logicky toho i využívali, byli to lidé z masa a kostí. Jen to tehdy oproti dnešku bylo spíš sex, drogy, symfonie.
Renata Brodilová: Na film jsem se těšila, ale obrovské zklamání. Nezáživný, vleklý děj, zobrazující hudebního skladatele pomalu jako sexuálního maniaka a jeho druhou manželku Betty jako nevěrnici, která se nakonec Smetanovi obětovala a v nemoci o něj pečovala. Divák se vlastně nedozvěděl nic zajímavého, ani poučného, pouze to, že byl skladatel fascinován hudbou a ženami. Co vím, dochovaly se pouze dopisy mezi Eliškou Krásnohorskou a Smetanou, a složila pro něj libreta. Že by se na ni vrhal jako nějaký obhroublý náruživec, to asi sotva.
Tony Knecht: Škoda, že film zachycuje pouze poslední roky života Bedřicha Smetany. Tady vypadá jako nadržený psychopat, který každého prudí. Ale i toho zahrál pan Neužil skvěle.
Vlasta Abadzievova: Film bohužel upřednostnil jeho sexuální život před velikostí jeho díla.
- Petra Tomanová (reaguje): Velikost jeho díla si můžete pustit.
Marie Urbánková: Myslím, že milostný život je soukromou záležitostí každého člověka. Nehledě na to, že po tolika letech nikdo z tvůrců nemůže vědět, jak to tenkrát opravdu bylo. Z velké části je to pouze jejich „umělecká“ invence. Většinu lidí zajímá Smetana jako úžasný skladatel. Tato jeho činnost je doložitelná a ta měla být základem filmu. To samé tvůrci udělali, když točili sérii o Boženě Němcové. Gró příběhu tvořily sex a milostné pletky. O její spisovatelské a sběratelské činnosti jsme se toho moc nedozvěděli.
- Přemek Kubák (reaguje): Lépe pochopit, proč Smetana dokázal skládat tak úžasné věci, to dokážu, až když vidím jeho život jako celek. Včetně úchylek, nemocí, radostí i starostí. Dnes často podléháme iluzi o lidech způsobenou tím, že se prezentuje vybraná část života a povahy člověka. Protipólem této iluze je pak prostor pro spekulace a pomluvy. A tak jedni třeba vidí Václava Havla nebo Masaryka jako éterickou bytost a nedotknutelnou ikonu, o níž se nesmí pochybovat, a druzí téměř jako darebáky a do noty jim hraje, když se ukáže, že byli opravdu nedokonalí.
