Game over. Mladí Rusové bez knih přežijí, těžší to bude bez videoher

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Často si to neuvědomujeme, ale videohry jsou dnes snad vůbec největším kulturním artiklem Západu. Ve Spojených státech je videoherní trh zhruba stejně velký jako tamní filmový průmysl a gamingu po celém světě navíc výrazně pomohla pandemie. Kdo nemohl do kina, nacházel útěchu právě ve hraní.

Jenže vinou invaze na Ukrajinu budou od této globální zábavy takřka úplně odstřiženi Rusové. Jen málokterý segment trhu je přitom méně pod kontrolou státu než právě videohry. Když v uplynulých dnech ta nejznámější studia oznámila, že nebudou své produkty v Rusku nabízet, bylo jasné, že ruští gameři mají utrum.

Kvůli Putinovi si nezahrají třeba GTA V, World of Warcraft, FIFU, Mario Kart, fakticky většinu v současnosti nejoblíbenějších titulů. Jistě, Rusové mohou dál používat již zakoupené hry nebo software, ale už jim nebudou fungovat cloudové služby nebo herní mikrotransakce a rozhodně si nekoupí žádné nové produkty.

Vývojáře k masivnímu odchodu z ruského trhu přitom nedonutilo vyřazení některých tamních bank ze systému SWIFT, ale spíše snaha nakrknout tamní obyvatele a popostrčit je k opozici vůči vládě. Ostatně, prodávat střílečky obyvatelům státu, jehož invazní armáda útočí dělostřeleckými granáty na civilní obyvatelstvo, není něco, co chce videoherní byznys dělat.

Válka se samozřejmě dotkne i hráčů všude po světě. Na Ukrajině je mnoho skvělých videoherních studií. Je to jedno z mála odvětví s vysokou přidanou hodnotou, kde jsou Ukrajinci (ale i Češi nebo Poláci) schopni dobývat světové trhy.

Jednou z nejočekávanějších ukrajinských her roku měla být survival hororová střílečka S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chernobyl od studia GSC Game World. Kvůli invazi byl projekt odložen na neurčito a vývojáři aktuálně hledají způsob, jak práci na hře přesunout do jiné země.

Ukrajinci stojí taky za skvělou videoherní sérií s detektivem Sherlockem Holmesem. Zatím poslední epizoda série, Sherlock Holmes: Chapter One, vyšla loni, ale další díl je v nedohlednu. Jeden z vývojářů na Twitteru sdílel trosky domu v Kyjevě, kde ještě před rokem bydlel a pracoval na slavné hře.

Pro zemi jako Ukrajina jsou videohry nejdůležitějším kulturním exportním artiklem, kterým se dokáže v rámci globální ekonomiky zviditelnit. Ukrajinské literáty či herce (pomiňme teď prezidenta Zelenského) budou znát jen skuteční fajnšmekři, ovšem herní série jako Metro či Stalker mají po světě statisíce fanoušků.

To, co dostává menší státy na globální mapu, dnes nejsou knihy či filmy, ale právě videohry. I proto v roce 2011 polský premiér Donald Tusk věnoval svému americkému protějšku Barracku Obamovi sběratelskou edici druhého dílu videoherní série Zaklínač.

Není asi zvláštní, že je to právě videoherní byznys, který diktuje směr hardwarového vývoje. Gaming tlačí technologický průmysl k tomu, aby vyráběl novější, lepší a hlavně cenově dostupnější součástky. A v poslední době se videohrám začal přizpůsobovat i software. Třeba gigant Microsoft. I ten ohlásil, že z ruského trhu odchází. Bere s sebou hráčskou platformu Xbox, ale i cloudové služby, bez kterých gaming v dnešní době přestává mít smysl.

Odchody hardwarových i softwarových firem z Ruska v praxi znamenají pomalý, ale jistý propad do technologického pravěku. Nedostupnost některých produktů a služeb Microsoftu sice bude rychle nahrazena pirátskými verzemi, ovšem obtížnější to je u služeb, které dnes už snad výhradně fungují na bázi cloudu, přičemž možnost je využívat zůstane (možná) jen stávajícím předplatitelům.

A i ti se jich začnou zbavovat kvůli jejich nedostupnosti v návaznosti na padající rubl. Přitom připomeňme, že dnes gaming není drahé hobby. Xbox Game Pass, herní předplatné od Microsoftu, stojí 259 korun měsíčně. V případě dlouhodobého uplatňování tvrdých sankcí poroste cena takových služeb velmi vysoko.

Jistě, někteří se budou snažit sankce obcházet za pomoci VPN, ale takových Rusů bude minimum. A nic z toho nebude možné, pokud by se ruská vláda rozhodla svou síť odpojit od zbytku světa. Sečteno podtrženo, z počítače běžného Rusa se po odlivu technologických firem fakticky stane projektor, na kterém si může psát poznámky (když má štěstí) a brouzdat po ruském internetu.

Síla hospodářských sankcí pochopitelně spočívá v tom, že Rusko, tak jako většina zeměkoule, funguje na západních technologických výrobcích v ekonomickém i sociálním životě a bude velice těžké je nahradit z nezápadních zdrojů. Zatímco ruský ekvivalent Facebooku či Netflixu si ještě dokážete představit, v případě videoher to zkrátka nejde.

Jednou z důležitých oblastí videoherní kultury je i e-sport, kde na popud ukrajinského vicepremiéra také začala platit izolace Ruska. Ani tady nebude snadné najít náhradu. Zatímco fotbalovou ligu zvládnete pořádat odříznutí od zbytku světa, profesionální turnaje ve hrách, jako jsou Dota nebo Counter-Strike, už ne. Budou vám chybět nejnovější updaty i přístup na servery. Mimochodem, vzhledem ke komunitnímu aspektu nejnovějších titulů a častým aktualizacím her je takřka nemožné si nákup a používání oficiálních verzí her nahradit pirátskými kopiemi.

Rusko se dostává do socioekonomické situace, kterou znal nejen Sovětský svaz, ale také celý východní blok před sérií demokratických revolucí na konci 80. let. Historikové se dnes shodnou na tom, že jedním z důvodů pádu železné opony byl chudý spotřební život jejich obyvatel.

Plánované hospodářství nebylo schopné dodat tolik kosmetických výrobků, aut či dalšího spotřebního zboží jako tržní ekonomiky na Západě. Zjednodušeně řečeno už se nedalo dívat na to, že u vás jezdí jedna lada a jen v červené barvě, zatímco v sousedním Německu existovala plejáda vozů v mnoha barvách. A podobný princip šel aplikovat napříč hospodářstvím.

Víme tedy, že spotřební spokojenost běžných obyvatel je důležitá. Zdánlivě nepodstatné omezování gamingového trhu v Rusku bude při burcování společnosti hrát mnohem podstatnější roli, než si myslíme. Ostatně, podle posledního publikovaného průzkumu z předpandemického roku 2019 víme, že 19 % Rusů hraje videohry. Dá se přitom předpokládat, že v průběhu pandemie se počet hráčů ještě zvýšil.

Jenže videoherní průmysl teď vytáhl pomyslnou zástrčku. Jen kvůli akcím Putinovy vlády. A jen jejich vinou tak minimálně pětina Rusů přijde o oblíbenou kratochvíli. Game over.