Článek
Frankfurtský knižní veletrh, jedna z největších literárních výstav svého druhu na světě, se dnes otevřel odborným návštěvníkům, pro veřejnost pak bude přístupný od soboty. V západoněmeckém Frankfurtu nad Mohanem nechybí ani Česká republika, která v roce 2026 bude čestným hostem veletrhu. Tato pocta letos připadla Slovinsku. Vrcholem akce bude neděle, kdy během posledního dne převezme Mírovou cenu německých knihkupců britsko-indický spisovatel Salman Rushdie.
Pořadatelé a vystavovatelé včetně českých zástupců před začátkem veletrhu vyjadřovali obavy z toho, do jaké míry může konflikt mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás tuto literární událost zastínit a ovlivnit. Nakonec se tak stalo hned v úterý večer při ceremonii k zahájení veletrhu. O rozruch se postaral slovinský filozof Slavoj Žižek, který sice krvavé útoky Hamásu na obyvatele Izraele odsoudil, zároveň však řekl, že pro pochopení konfliktu je nezbytné naslouchat také Palestincům.
Několik hostů během projevu na znamení protestu opustilo sál. Učinil tak i zmocněnec hesenské vlády pro potírání antisemitismu Uwe Becker, který se nakonec vrátil a proti filozofovým slovům se na pódiu ohradil. Becker následně Žižeka obvinil, že zločiny Hamásu zlehčuje, což filozof odmítl s tím, že bez vyřešení palestinské otázky nemůže na Blízkém východě zavládnout mír.
Žižek také jako skandální kritizoval rozhodnutí neocenit na veletrhu palestinskou spisovatelku Adaníju Šiblíovou, která měla ve Frankfurtu obdržet cenu LiBeraturpreis, určenou výhradně pro autory z Afriky, Latinské Ameriky, Asie a arabského světa. Ocenění získá později, konkrétní termín oznámen nebyl. Důvodem odkladu byla kritika toho, že spisovatelka ve svém díle vyjadřuje antisemitské postoje.
Na dění během ceremonie zareagoval šéf veletrhu Juergen Boos. „Je svoboda slova a tu musíme zachovat, což je pro mě důležité,“ řekl. „Odsuzujeme teror. Jsme lidé a myslíme lidsky. Lidsky na izraelské straně a lidsky na palestinské straně,“ dodal.
Konflikt v Izraeli zmínila také státní ministryně pro kulturu a média Claudia Rothová. Ta řekla, že po pádu nacismu veletrh vznikl jako jakési tržiště demokratické výměny názorů, slov, spisů a vzájemného porozumění. „Jak je takové místo zoufale nutné, ukazují dnešní dny, kdy barbarství teroru opět hrozí zničením základů lidského soužití,“ řekla.
Role literatury jako zdroje vzájemné empatie je proto nyní podle Rothové vzhledem ke složité situaci o to více potřebnější. „A přesně to splňuje motto hostujícího Slovinska – Plástve slov,“ řekla ministryně.
Na veletrhu nechybí ani český národní stánek, který návštěvníci najdou hned vedle hostujícího Slovinska. „Nepochybně to má spojitost s tím, že před pár dny podepsal ředitel veletrhu Juergen Boos s ministrem kultury České republiky Martinem Baxou smlouvu o hostování České republiky v roce 2026,“ řekl ČTK Martin Krafl, který je šéfem Českého literárního centra. Cílem centra, které zřídila Moravská zemská knihovna v Brně, je propagace české literatury.
Na to, že Česko bude za tři roky čestným hostem vyhlášeného veletrhu, chce stánek již nyní upomínat. V pátek navíc pořádá setkání nad moravským vínem, na kterém se sejdou zástupci českého knižního trhu s překladateli, knihkupci a nakladateli ze zemí, ve kterých je česká literatura překládána.
„Na českém stánku hosté najdou výběr ze současné české literatury ze všech žánrů, zároveň jim představujeme knižní produkci, která je přeložena zejména do němčiny a do angličtiny,“ řekl Krafl. „Na stánku jsou také publikace z kolekce Nejkrásnější české knihy oceněné v soutěži pořádané Ministerstvem kultury a Památníkem národního písemnictví, a to za rok 2022,“ poznamenal.
Na českém stánku rovněž představuje 13 českých nakladatelství a jedna tiskárna novinky ze všech literárních žánrů. Samostatně pak ve Frankfurtu vystavují tři další česká nakladatelství.
Na veletrhu bude také Radka Denemarková, která je naopak v Německu známá. Za román Hodiny z olova převzala loni spolu s překladatelkou do němčiny Evou Profousovou literární a překladatelskou cenu Brücke Berlin. Staly se tak prvními Češkami, které toto ocenění získaly. Letos se Denemarková s Hodinami z olova dostala na širší seznam nominací na cenu BücherFrauen, do užšího výběru ale nepostoupila. Tato cena je udělována autorkám, které přispívají k genderové rovnosti a k posílení postavení žen a dívek ve světě.
V pondělí, ještě před začátkem veletrhu, se ve Frankfurtu udílela Německá knižní cena. Tu získal rakouský autor Tonio Schachinger za román Echtzeitalter. Do nominace na toto prestižní literární ocenění se letos nedostal žádný spisovatel s českými kořeny, loni pronikl až do finálového výběru česko-německý spisovatel Jan Faktor s románem Trottel (Blbec).
