Dokument Dům bez východu upozorňuje na problém obchodu s chudobou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Tady tomu vládne král a královna Hrdinovi,“ uvádí film Zdena, nájemnice jednoho z bytů v brněnské „Kuncovce“. Její zdánlivě pohádková slova mají od reality daleko. Teplá voda na Kuncovce teče dvě hodiny denně, pokud vůbec. V bytech je zima a v některých dokonce tma.

Film vznikal od roku 2017, zachycuje mnohaletou snahu aktivistů a nájemníků o zlepšení podmínek bydlení na Kuncovce a vrhá světlo na realitu problematiky dostupnosti sociálního bydlení. Metodou angažované observace mapuje spory mezi správci a nájemníky bytů, kteří se proti zacházení s nimi vzbouřili a společně podali trestní oznámení.

Premiéru má snímek 31. října na 28. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Volně navazuje na Hlaváčkův dřívější snímek Bydlet proti všem, který zaznamenává dění okolo brněnského projektu Rapid Re-Housing.

Zmíněnými Hrdiny jsou Robert Hrdina a jeho manželka Monika. Hrdina oficiálně dům nevlastní, ani nemůže. Soud mu už dříve za dotační podvod a praní špinavých peněz uložil zákaz podnikatelské činnosti a rok a půl ve vězení. Součástí trestu bylo taky odškodné ve výši 27 milionů korun a podmínka na čtyři a půl roku. I přesto Hrdina figuruje ve správě domu.

Dvouapůlhodinový snímek divákovi ukáže, jak podvodníci své oběti matou. „Je to celé systém lichvářského závazku, ve kterém jste neustále v dluhu, ze kterého se nejde vymotat. Vytváří dojem, že mu pořád dlužíte,“ vysvětluje sociolog Petr Kupka, který se na tvorbě dokumentu podílel.

Amatérské i profesionální záběry dokumentu ukazují pohrdavé zacházení Hrdiny s nájemníky. „Nemám rád černý. Jestli chcete bydlet, tak se chovejte slušně,“ říká na jednom ze záběrů ze skryté kamery.

Nájemníkům měl podle jejich výpovědí vyhrožovat, když si stěžovali na absenci základních prvků slušného bydlení – jako teplo, teplá voda nebo elektřina. Aby jim elektřinu pustil, vyžadoval denní zálohy. Za jednopokojový byt se štěnicemi, šváby a plísní dohromady někteří místo deseti a půl tisíce měsíčně zaplatili i dvacet tisíc.

„Nájemníci Hrdinovi dávali hotovost. Nikde to nebylo napsané, nebyl důkaz o tom, že mu ty peníze zaplatili. Hrdina přišel a řekl: ‚Dej mi to nebo ti večer nezapnu pro děti elektřinu,‘“ vysvětluje režisér Tomáš Hlaváček.

Podle svědectví matky, která v domě žila se svými dětmi, Hrdinu nezastavilo ani to, když už neměli z čeho zálohu zaplatit. „Řekl mi, ať jdu krást nebo šlapat. Sex mi nabízel i sám, ale že pokud nechci, tak mám ještě šperky a věci, které můžu prodat,“ vypověděla do kamery.

Ústředními postavami celého dokumentu jsou Zdena, Milena a romský aktivista a „agent“ Julek, který se do domu tajně infiltroval, aby sbíral důkazy proti Hrdinovi. Díky nim se 12 nájemníků odhodlalo na Hrdinu podat trestní oznámení.

Nájemní smlouvy se obnovovaly každý měsíc. Nájemní dům tedy fungoval více jako ubytovna. Těm, kteří podali trestní oznámení, Hrdina smlouvu neprodloužil.

Nařčením se ale Hrdina v minulosti bránil. „Pouze jsem jim řekl, že pokud nejsou spokojení, můžou odejít,“ podotkl pro iDNES.cz s tím, že není majitelem domu, takže výpovědi ani nemůže rozdávat.

„Většina nájemníků do protokolu uvedla, že k ničemu podobnému (vypínání elektřiny, nedostatek tepla a teplé vody, pozn. red.) nedocházelo. Dokonce ani ti, kteří stáli na začátku tohoto křivého obvinění, nebyli schopní ukázat na mého manžela prstem. Jen uvedli, že o tom slyšeli. Tito křiví udavači se v nemovitosti zdržovali bez právního důvodu,“ řekla před lety jeho manželka Monika Hrdinová pro iDNES.cz.

Redakce Seznam Zpráv se s Robertem Hrdinou pokoušela nyní spojit přes správce budovy, ale neúspěšně.

Hrdina kvůli dění v domě od soudu odešel s 300 hodinami veřejně prospěšných prací, a to i přesto, že měl soudní zákaz vykonávat podnikatelskou činnost a byl v podmínce.

Stejný trest dostala i Zdena, a to za podvod falšování nájemních účtenek. Aktivista Julek v rozsudku dostal peněžitý trest za neoprávněné užívání bytu, na který mu Hrdina smlouvu neprodloužil.