Další Munchovo dílo v aukci. Tanec na pláži má za sebou dobrodružný příběh

Obrazy norského malíře Edvarda Muncha patří mezi nejznámější modernistická díla. Řada z nich musela být ovšem za druhé světové války ukryta, aby se nedostala do rukou nacistických vojáků. Jedním z nich je i monumentální dílo Tanec na pláži, které se nyní dostává do aukce a jehož cena se odhaduje až na 20 milionů liber (asi 540 milionů korun).

Obraz, který deník The Guardian popisuje jako enigmatickou kompozici s tančícími postavami a dvěma umělcovými největšími láskami, byl součástí 12 děl, která si v roce 1906 objednal divadelní režisér Max Reinhardt pro svou avantgardní scénu v Berlíně.

Munch navrhoval již dříve kulisy pro několik tamních inscenací, než ho Reinhardt požádal, aby namaloval cyklus dnes známý jako Vlys života. Jeho vidinou bylo, že dílo obklopí diváky v sále, kteří sedí v horním podlaží.

Při rekonstrukci divadla v roce 1912 byl Vlys rozdělen a Tanec na pláži se dostal do rukou významného německého akademika Curta Glasera, ředitele berlínské Státní umělecké knihovny, který mimo jiné vydal první německou monografii o Munchovi. Glaser, pronásledovaný nacisty pro svůj židovský původ, nicméně musel sbírku prodat při úprku ze země.

Zakoupil ji od něj další blízký přítel Muncha Thomas Olsen, jehož rodina nyní aukci, která proběhne 1. března, pořádá. Norský majitel lodí a malířův soused ho spolu s asi 30 dalšími díly Muncha po začátku druhé světové války ukryl v odlehlé stodole v norském lese. Nacistický režim umělce označil za „degenerovaného“ a zakázal jeho tvorbu.

Výtěžek z Tance na pláži, jenž na šířku měří něco přes čtyři metry, si rozdělí potomci obou mužů, kteří byli blízkými přáteli umělce. Munch dokonce namaloval portréty jejich manželek Henriette Olsenové a Elsy Glaserové.

„Glaser a jeho první žena pravidelně navštěvovali Muncha v Oslu, a když Munch ve dvacátých letech navštívil Berlín, pobýval u Glaserových. Nebyl to tedy jen čistě mecenášský vztah. Stejně tak měli Olsenovi dům hned vedle Munchova,“ přiblížil Lucian Simmons, místopředseda londýnské aukční síně Sotheby's a vedoucí celosvětového oddělení restitucí.

„Nejde jen o úžasný obraz, který má neuvěřitelnou historii, protože byl objednán Maxem Reinhardtem, superhvězdou divadelního světa. Dílo má také neuvěřitelnou dvojí historii, protože patřilo těmto dvěma velkým mecenášům tohoto umělce,“ popsal význam díla Simmons.

Předpokládá se, že postavy na Tanci na pláži představují nevinnost, lásku, život a smrt, popsal list. Jde o motivy, které se v Munchových dílech objevovaly opakovaně. „Klíčovým motivem umělcových děl od konce 90. let 19. století se stala zobrazení tančících postav,“ přiblížil Simon Shaw, místopředseda newyorské aukční síně Sotheby's.

Munch si v životě prožil několik tragédií, v pěti letech ztratil matku a o devět let později starší sestru – obě zemřely na tuberkulózu. Do jeho děl se pak promítly i psychické problémy. Munch byl hospitalizován v roce 1908 po nervovém zhroucení.

„Co si pamatuji, tak jsem odjakživa trpěl hlubokými depresemi, které se snažím vyjádřit skrze své umění. Bez této deprese a nemoci bych se cítil jako loď bez kormidla,“ napsal.

Aukce Tance na pláži pravděpodobně vzbudí celosvětový zájem, hádá deník. Jde totiž o jedinou část vlysového cyklu, která zůstává v soukromých rukou. Všechny ostatní vystavují muzea. Před aukcí v londýnské Sotheby's bude od 22. února do 1. března k vidění na veřejnosti.

Nejde o první významnou aukci Munchova díla. Naposledy před více než 10 lety se jedna z verzí jeho legendárního Výkřiku vydražila za téměř 120 milionů dolarů, což je v přepočtu skoro 2 miliardy a 300 milionů korun.

V posledních letech se veřejně vystavené verze staly opakovaně cílem zlodějů. Již v roce 1994 byl ukraden z Národní galerie v Oslu, kam byl ještě téhož roku po nalezení vrácen. Podobný osud potkal také verzi z Munchova muzea, kterou o deset let později maskovaní a ozbrojení lupiči odnesli za bílého dne. Také tu ovšem později policie našla a v roce 2008 mohl být obraz opět vystaven.