Článek
To bychom měli. Kazmova velkolepá soutěž končí neslavně. Nikdo nevyhrál. Prosklený trezor s milionem dolarů z pražského Výstaviště zase zmizí, peníze možná v nádherné, neočekávané, ale dramaticky uspokojivé pointě získá Martínek na vytouženou operaci, nebo někdo jiný, kdo je opravdu potřebuje. A Kamil Bartošek se odebere na „sabatikl“, jak před pár týdny ohlásil v rozhovoru pro deník Blesk. A bude klid.
Pokud samozřejmě všechno nebude jinak. Každý ví, že u nejslavnějšího českého mystifikátora nejde nic předvídat. Všichni počítáme s nějakým nečekaným twistem, vytváříme nepravděpodobné konspirace. Když se po předpremiéře Onemanshow: The Movie objevily první negativní recenze, čtenáři se v diskuzích smáli, že filmoví kritici jsou první, koho Kazma napálil. Pustil jim prý jiný film, než uvidí zbytek národa. Geniální.
Nic takového se samozřejmě nestalo. Všichni jsme viděli tentýž špatný snímek, který stačil strhnout český rekord v nejnavštěvovanějším víkendu a o týden později pak i v největším poklesu návštěvnosti. Velmi rychle se totiž ukázalo, že film se nelíbí nejen kritikům, ale ani divákům, kteří lístky na něj sice stále kupují, ale jen proto, že je zajímá hra… Načež se včera ukázalo, že je nezajímá ani hra, ale prachobyčejná vidina peněz. Kazma – umělec v ukájení naší touhy po slevových kartičkách, kuponových knížkách a snových výhrách.
Byla by to škoda
Když odpovídal na otázky před zavřeným boxem s dolarovkami, vypadal Kamil Bartošek zklamaně. Jako by čekal, že jeho diváci budou větší hračičky. Je pravda, že dobře schovaný poklad může přinést neuvěřitelně zajímavé příběhy. A stejně tak je fakt, že Kazma sice nenatočil dobrý film, ale nelze mu odepřít místo na kulturní mapě Česka ani obrovský společenský vliv.
Těžko říct, jak vlastně Kazmovu práci nazvat, tak je ojedinělá. Je jako komik s talentem pro dobré načasování – v utajení pečlivě skládá vtipy, na jejichž pointy pak jeho fanoušci napjatě čekají několik týdnů, měsíců či let. Dlouhou dobu dokonce platil za jakousi mutaci Robina Hooda českého showbyznysu, který bohatým bere a chudým dává. Je jediný moderátor, který častěji vystupuje jako host jiných shows. A taky je jediným úspěšným filmařem, který nenatočil film, ale sto minut dlouhý soutěžní leták.
Ale bez ironie. Kazmova velkolepá hra možná skončila neúspěchem (pokud to celé není hoax, pokud nebude další mystifikace, atd. atd., pro další teorie klikněte na diskuzi pod článkem), ale autor tohoto textu se nemíní Bartoškovi vysmívat. Jen konstatuje, jaká je škoda, že se jinak talentovaný bavič s láskou pro hříčky a rébusy tak zamiloval do kanonů naštosovaných penězi.
Když Kazma před několika týdny vystoupil v Show Jana Krause, působil charismaticky, spontánně, jako někdo, kdo by dokázal bavit národ bez jediné nabídnuté dolarovky. Jeho kouzlo opadlo, až když mezi diváky namířil kanon, ze kterého se slabým „pšouknutím“ vystřelila hrstka bankovek.
Byla by škoda, kdyby po Kazmovi zbylo jen tohle.
