Chudáci bohatí. Seriál Bílý lotos opět trápí hosty prázdninového resortu

Minulá sezóna Bílého lotosu začínala předzvěstí mrtvého těla na havajském letišti. Letos k divákům mrtvé, neznámé tělo připlave opět hned na začátku – tentokrát na vlnách jónského moře u sicilské pláže.

Seriál Bílý lotos z produkce HBO byl na první pohled nenápadným, a proto trochu překvapivým hitem loňského roku. První sezóna sledovala bohaté hosty na týdenním pobytu v luxusním hotelu na Havaji skrze satiru, která zvládla být stejnou měrou škodolibá i empatická. Hned od prvních několika scén druhé sezóny je zřejmé, že některé věci se budou opakovat. Od příslibu dramatické smrti, strastí bohatých hostů a neupřímné masky hotelového personálu až po úsporné představení hlavních postav (dvě z nich dokonce známe z loňska).

Klíčem k uchopení Bílého lotosu je osoba hlavního tvůrce seriálu Mikea Whitea. Ten je především dlouholetým filmovým a televizním scénáristou. Na začátku minulé dekády se proslavil díky seriálu Enlightened (Mé nové Já), který dal dohromady spolu s Laurou Dern. Tón je tu podobný jako u Bílého lotosu – starší seriál sleduje hlavní postavu v podání Dern, která se vrátila z meditačního pobytu na Havaji do své nudné korporátní práce v Kalifornii a chce začít měnit svět okolo sebe: velmi naivně a s nevalným úspěchem. Člověk si postavu Laury Dern z dekádu starého seriálu může snadno představit, jak se na Havaji potká s osazenstvem první sezóny Bílého lotosu.

Trochu schovanějším inspiračním zdrojem je pro Mikea Whitea reality TV. Sám se jako účastník objevil v pořadech Survivor a Amazing Race. „Když jsem byl v Amazing Race, říkal jsem si: ‚Tohle je super! Rád bych tohle napodobil skrze vlastní scénaristickou tvorbu,‘“ vysvětluje White v podcastu časopisu New Yorker. Obě sezóny Bílého lotosu jde brát tak trochu jako napodobeninu reality show: vezmete bandu bohatých hostů, personál hotelu s různou měrou trpělivosti a sledujete, kdo umře.

Letos diváky na Sicílii doprovází několik dějových linek. Jednou je skupinka dvou párů v podání Aubrey Plaza a Willa Sharpea versus Thea Jamese a Meghann Fahy. Jejich kontrast vám Mike White zprostředkuje už během prvních záběrů: první pár je zadumaný a sympaticky zamračený, zatímco druhý je pestrobarevně oděný a bezmyšlenkovitě šťastný. Tedy alespoň na první pohled – jestli je spokojenost jednoho i druhého páru skutečná, je největší otázkou tohoto seriálového dvojrande.

„Vy nesledujete zprávy?“ ptá se v prvním díle překvapeně postava Willa Sharpea nad skleničkou. „Ale volila jsem…, nebo volila vlastně?“ odpovídá mu Meghann Fahy. Mezi jejich partnery v podání Plaza a Jamese naopak dříme něco, co chvílemi působí jako skrývaná nenávist, chvílemi jako sexuální napětí.

Dalšími hosty jsou Di Grassovi. Nejstarší Bert (F. Murray Abraham), jeho syn Dominic (Michael Imperioli) a vnuk Albie (Will DiMarco). Na Sicílii přijeli proto, aby se podívali, odkud pocházeli jejich předci. Trojice je zatížená dvěma výraznými tvářemi. Michaela Imperioliho je pro kohokoliv, kdo sledoval legendární Sopranos, těžké vidět jinak než jako Chrise Moltisantiho. Abrahama si české publikum bude pamatovat především jako Salieriho z Amadea od Miloše Formana.

Spřízněná trojice mužů je zjevnou studií mužské toxicity od nevhodně flirtujícího dědečka přes na sexu závislého syna Dominica a na první pohled „woke“ vnuka Albieho, u kterého je ale dost nasnadě, že nakonec nebude takový andílek, jak se rád tváří. Jejich rozdílná pojetí vztahu ke světu a především k ženám se promítají například na komickém rozboru filmu Kmotr. „Muži milují Kmotra, protože mají pocit, že jim moderní společnost bere jejich mužství. Je pro ně fantazií o časech, kdy mohli řešit všechny svoje problémy násilím, vyspat se s každou ženou a pak přijít domů za svou ženou, která se jich na nic neptala a uvařila těstoviny,“ říká revoltující Albie.

Okolo tří mužů se točí dvě místní dívky, které obě více či méně koketují s prostitucí. To je přivádí do konfliktu s hotelovou manažerkou Valentinou (Sabrina Impacciatore), která má auru časované bomby těsně před vybuchnutím (podobně jako loňský skvělý havajský manažer). Jedinou personální spojnicí dvou sezón je pochroumaná zbohatlice Tanya McQuoid a její nový manžel. Jejich vztah ale zjevně tvrdě ochladnul a Greg je k Tanye chvílemi velmi krutý. Ona si svou vlastní krutost vylévá na asistentce Portie (Haley Lu Richardson).

Právě kaleidoskop střídavé nenávisti a soucitu ke většině postav je nejsilnější stránkou Bílého lotosu. Mnoho toho bylo napsáno o tom, že první sezóna byla nekompromisní satirou kasty zaopatřených Američanů – jednotlivé skupinky postav zkoumají různé aspekty bohatství ve Spojených státech a jestli jde najít nějaká spojnice, tak asi určitá míra přezíravost ke svému okolí. To platí i o druhé sezóně.

Ani tady ale White nedělá tu chybu, aby ze svých postav dělal příliš ploché terče výsměchu, se kterými byste nebyli schopni chvilkově soucítit. Sám White loni mluvil o podobnosti se seriálem Boj o moc (který zjednodušeně řečeno satirizuje fikční variantu na rodinu mediálního magnáta Rupperta Murdocha). „Je to skvělý seriál, ale je to jak na královském dvoře. Vnímáte postavy jako někoho, kdo je vám vzdálený. Jsou to miliardáři. V Bílém lotosu jsem chtěl, aby to bylo více o někom, jako je váš soused,“ vysvětloval pro New Yorker.

Tahle obyčejnost se mu podařila loni zachytit i přes kontrast s exotickými reáliemi Havaje a zůstává i v prvních dvou třetinách druhé sezóny. Podobně jako loni se i druhá sezóna rozbaluje postupně – Bílý lotos není seriál „na jeden zátah“, který vás pohltí hned. Musíte mu dát čas. Na jeho konci vás čekají na začátku slíbené mrtvoly, po jejichž odhalení se význam předchozích dílů dost možný razantně promění. Kdo zemře v druhé sezóně stále nevíme.

Pokud jde ale soudit z hlavního vyznění loňských dílů: v tomto světě většinou nejhůř nedopadnou bohatí hosté, ale jejich chudší „sluhové“.