Hlavní obsah

Ceny české filmové kritiky jsou rozdány. Filmem roku je Amerikánka

Foto: Julie Šoucová

Záběr z filmu Amerikánka (2024) Viktora Tauše.

Nejvíce cen si odnesl snímek Amerikánka od Viktora Tauše. Za nejlepší dokument roku se vyhlásil portrét fotografky Libuše Jarcovjákové. Film Vlny nominace neproměnil.

Článek

Nejlepším filmem uplynulého roku je podle členů Sdružení české filmové kritiky Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše proměnil tři z pěti nominací Cen české filmové kritiky. Vedle hlavní ceny získal příběh dívky vyrůstající v dětském domově v komunistickém Československu cenu za nejlepší režii pro Tauše a za audiovizuální počin pro Jana Kadlece.

Další dvě ceny, za nejlepší herečku pro Pavlu Beretovou a nejlepší scénář pro Eugena Lišku, připadly celovečernímu hranému debutu režisérky Veroniky Liškové Rok vdovy. Filmoví kritici na slavnostním večeru v pražském multifunkčním kulturním prostoru Archa+ ocenili šest filmů a jeden seriál.

Amerikánka je inspirovaná skutečným příběhem

Amerikánka přerostla během několika let z osobních vzpomínek Tauše v divadelní a nakonec i filmovou adaptaci. Snímek inspirovaný skutečným příběhem dívky, která prošla ústavní péčí, a její touhou po svobodě získal i 13 nominací na Českého lva. Více nominací na ceny České filmové a televizní akademie, 14, získal pouze film Vlny. Ceny předají pořadatelé 8. března v pražském Rudolfinu. Dobové drama režiséra Jiřího Mádla ze tří nominací na Cenu české filmové kritiky neproměnilo žádnou.

Film Amerikánka je nazvaný podle dívky, se kterou Tauš sdílel její příběh, když se oba ocitli na pokraji společnosti. „Poprvé jsem si o ní napsal do deníku v květnu roku 2000, v čase, kdy jsme žili na ulici. Vyprávěla mi svůj příběh, který mě tak zasáhl, že jsem začal toužit po tom porozumět její povaze, pochopit, co jí dává tolik síly. Od té doby jsem se tím příběhem zabýval a taky jsem věděl, že už na té ulici nemám co dělat,“ řekl před časem v rozhovoru s ČTK Tauš.

Další ocenění

Režisérka Lišková v psychologickém dramatu Rok vdovy poprvé opustila dokumentární formu. Ocenění české kritiky získala Beretová za ztvárnění titulní role ženy, která se po náhlé smrti manžela vyrovnává se ztrátou a zároveň překonává kupící se útrapy byrokracie.

Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen dynamický portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Za ztvárnění nemluvného protagonisty Zahradníkova roku, snímku Jiřího Havelky inspirovaného reálnými událostmi i sbírkou fejetonů Karla Čapka, byl oceněn jako nejlepší herec Oldřich Kaiser. Cenu innogy pro objev roku přišel převzít autor rodinného dramatu Od marca do mája Martin Pavol Repka.

V kategorii Mimo kino zvítězila krimi série Metoda Markovič: Hojer z produkce streamovací platformy Voyo. Hlavní roli v dramatizaci životních osudů a nezvyklého profesního přístupu vyšetřovatele Jiřího Markoviče si zahrál Petr Lněnička. Mezi krátkými filmy bodovala animovaná černobílá žižkovská romance Hurikán v režii Jana Sasky.

Předání 15. ročníku Cen české filmové kritiky se uskutečnilo v pražském prostoru Archa+. Slavnostním večerem věnovaným i méně známým filmařským profesím prováděl youtuber a politický komentátor Jan Špaček.

Doporučované