Kultura by mohla přispět k oživení ekonomiky Unie, tvrdí analýza

Evropský kulturní a kreativní průmysl nikdy předtím nezažil podobnou situaci. Analýza společnosti EY s názvem Obnova Evropy: kulturní a kreativní průmysl před a po covidu-19 zachycuje čísla, která ukazují, jaký měla pandemie na toto odvětví dopad. Podle studie by mohl být právě tento segment jedním z hnacích motorů, které pomohou podpořit hospodářství Evropské unie.

Pandemie zasáhla kulturní průmysl více než odvětví cestovního ruchu a jen nepatrně méně než leteckou dopravu, která patří mezi nejvíce postižené. Kulturní a kreativní průmysl jako celek v roce 2020 zaznamenal ztrátu 31 procent svých příjmů. Jeho celkový obrat se snížil z 643 miliard eur na 444 miliard eur, tedy o 199 miliard eur.

„Rok 2020 byl pro kulturní a kreativní průmyslová odvětví v Evropě i na celém světě dramatickým rokem. Kultura byla první odvětví, v němž se pozastavila většina maloobchodních aktivit a pravděpodobně bude posledním odvětvím, které začne fungovat bez omezení,“ uvedl v tiskové zprávě Marc Lhermitte, partner společnosti EY.

Dotčená byla všechna odvětví kultury. Nejvíce zasažené bylo divadlo, které přišlo o 90 procent příjmů, dále hudba (- 76 procent) a výtvarné umění, audiovizuální aktivity, architektura, reklama, tisk a knihy klesly o 20 procent. Jako jediná se během pandemie držela oblast videoher, která narostla o devět procent.

„Kulturní a kreativní průmysl je stejně dynamický, jako je zranitelný, je stejně důležitý, jako různorodý,“ říká ředitel Společnosti autorů, skladatelů a hudebních vydavatelů (GESAC) Jean-Noël Tronc. Podle něj ještě není pozdě na jeho záchranu.

„Kromě rozsáhlého financování je zapotřebí pevný právní rámec, který podporuje investice a jejich návrat a zároveň zaručuje spravedlivou odměnu pro tvůrce a jejich obchodní partnery. V tomto ohledu je klíčové rychlé a účinné zpracování směrnice o autorských právech,“ vysvětluje Tronc.

Obnova tohoto odvětví je podle analýzy zároveň nadějí na oživení hospodářství EU. V roce 2019 představoval kulturní a kreativní průmysl 4,4 procenta HDP EU. Jeho roční obrat činil 643 miliard eur a celková přidaná hodnota 253 miliard eur. Ekonomický přínos kulturního a kreativního průmyslu je tak podle studie větší než u automobilového, hi-tech a farmaceutického průmyslu nebo u telekomunikace.

Odvětví je také jedním z hlavních zaměstnavatelů v Evropě. Pracovalo v něm více než 7,6 milionu lidí, což je třeba osmkrát více než v telekomunikačním průmyslu (0,9 milionu). Více lidí pracuje jen ve stavebnictví (12,1 milionu), cestovním ruchu (10,7 milionu), dopravě a logistice (10,3 milionu).

Kulturní a kreativní průmysl rostl před příchodem pandemie rychleji (o 2,6 procent), než je průměr v Evropské unii (2 procenta). Od roku 2013 do roku 2019 toto odvětví rostlo téměř ve všech segmentech. Oblast videoher, reklamy, architektury a hudby rostla o čtyři procenta za rok, mezi 0,5 a třemi procenty ročně rostlo odvětví audiovize, rádia, výtvarného umění, scénického umění a knih. Pouze tisk zaznamenal pokles o 1,7 procenta v důsledku přechodu do online prostoru.