Článek
Vedení země jim dalo masivní kampaní najevo, že by základní zákon nahrazující dosavadní více než čtyři desetiletí starou ústavu měli schválit a podle médií je plebiscit spíše formalitou. Opozice bez ohledu na to dala najevo nesouhlas sobotní demonstrací, při níž policie zatkla několik kritiků režimu.
Zatímco vláda v čele s prezidentem Miguelem Díazem-Canelem vyzdvihuje progresivní změny odrážející bídný stav kubánské ekonomiky, tedy uznání soukromého vlastnictví, posílení role trhu a zahraničních investic, opozice považuje úpravy za kosmetické a volá po zavedení demokratických pravidel. Většina ekonomických změn je podle pozorovatelů spíše formalitou, neboť soukromé podniky již povolil bývalý prezident Raúl Castro a na Kubě kvůli neschopnosti státu ekonomicky zajistit všechny své zaměstnance fungují už řadu let.
Skupina oponentů režimu demonstrovala den před hlasováním v ulicích Havany. Lidé, mezi nimiž bylo několik již v minulosti vězněných disidentů, podle nezávislého webu 14ymedio.com požadovali „konec diktatury“ a vyjadřovali nesouhlas s pořádáním referenda, které podle nich nic nezmění na nesvobodném charakteru kubánské společnosti.
Podle stanice Martí Radio se zatýkalo i ve městě Santiago de Cuba, kde se jedna z opozičních organizací rovněž snažila přesvědčovat lidi, aby nechodili hlasovat či řekli ústavě „ne“. Již v průběhu týdne úřady zadržely několik předních kritiků režimu.
Kubánští představitelé tvrdí, že ústava, kterou již loni schválil parlament, odráží snahu modernizovat nejen ekonomiku, ale i nutnost změn ve vedení země. Zákon tak například omezuje funkční období prezidenta na nejvýše dvě pětiletá období po sobě a zavádí funkci premiéra. Osmapadesátiletý Díaz-Canel, který loni nahradil v úřadu hlavy státu o téměř tři desetiletí staršího Raúla Castra, však podle opozice jakoukoli změnu směrem k demokracii nepřinesl a nic podobného se neočekává ani od nové ústavy.