Která zvířata a rostliny jsou nenávratně pryč? Svět loni přišel o 36 druhů

Podle poslední zprávy Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) více než čtvrtina druhů, které jsou na tzv. Červené listině ohrožení, čelí v současnosti nebezpečí vyhynutí. Jedná se zhruba o 35 765 z 128 918 druhů.

V podobném duchu varuje i Světový fond na ochranu přírody (WWF). Ten tvrdí, že až 70 % zvířecí populace za posledních 50 let vyhynulo. Zvířata si totiž obtížně zvykají na současný svět, který se rychle mění. Vliv na ně mají jak klimatické změny, tak lidská aktivita, ztráta přirozeného habitatu či další faktory. Mnohé druhy čelí nejasné budoucnosti, některé dokonce žádné.

Je obtížné klasifikovat některé druhy jako zcela vyhynulé. Některé druhy se neobjevily i celé dekády a stále se za vymizelé nepovažují.

Mezi vyhynulé druhy se neřadí jen zvířata, ale i stromy, květiny či například korálové útesy. Podle agentury AFP jde v seznamu vyhynulých druhů potvrzených v roce 2020 o ryby, rostliny, savce, hmyz, stromy a plazy.

Nejvíce vyhynulých přibylo z řad ryb, přesněji 17. Dále pak šest druhů stromů, pět rostlin a stejný počet druhů plazů, dva savci a jeden druh hmyzu.

Vyhynulé ryby pocházely zejména z jezera na Filipínách, jeden druh pak z Kazachstánu a další z Jávy. Druhy stromů zmizely z Kuby a Mexika. Rostliny z Austrálie, Jihoafrické republiky a Havaje. Savci z Austrálie a Japonska a plazi z Kostariky, Panamy a Guatemaly.

Jediným vyhynulým druhem potvrzeným v roce 2020 v Evropě je hmyz z Itálie. Jde o druh kudlanky, latinsky Ameles fasciipennis.

Z filipínského jezera Lanao vyhynulo 15 druhů ryb. Podle listu The Guardian jsou příčinou invazivnější druhy živočichů, které je požírají. Současně také k vyhynutí přispělo rybaření.

Mezi vymizelé ryby z Filipín se řadí například Barbodes amarus. Byla to byla malá kaprovitá ryba dorůstající 15 centimetrů. Z řad rostlin vyhynula například havajská květina čeledi toješťovité Ochrosia kauaiensis. Mezi savci nově chybí japonský netopýr Pipistrellus sturdeei. Ve středoamerické zemi Panama vyhynula červená jedovatá žába Oophaga speciosa. Mezi stromy nově není kubánská palma Roystonea stellata.

Přes 35 tisíc druhů je dlouhodobě kriticky ohrožených. IUCN sestavuje tzv. Červený seznam, na který řadí ohrožené druhy na škálu dle stupně ohrožení.

Na seznamu je v současnosti 28 % odhadovaných druhů, které se na Zemi vyskytují. Celkem je ohroženo 40 % známých obojživelníků, 26 % savců, 34 % jehličnanů, 14 % ptáků, 33 % žraloků a rejnoků, 33 % korálů a 28 % korýšů.

Podle čísel z prosince minulého roku jsou významně ohroženi například delfíni či třetina dubů.

Na druhou stranu se i některým druhům daří lépe. Začátkem prosince informoval IUCN o výrazném zlepšení stavu ohrožení pro zubra evropského.

Začátkem minulého století byl k nalezení jen v zajetí a byl velmi vzácný – na světě žilo jen několik kusů. Postupem času a díky významné péči záchranných programů se po druhé světové válce začal zubr evropský vracet do volné přírody. V roce 2003 jich v přírodě bylo již 1 800. Podle posledních čísel se jeho populace ztrojnásobila na 6 200 kusů. Žijí volně ve 47 stádech v Polsku, Bělorusku a Rusku.

Mezinárodní svaz ochrany přírody je mezinárodní organizace, která se zabývá uchováním přírodních zdrojů. Byla založena v roce 1948, sídlí u ženevského jezera ve Švýcarsku. Spojuje 83 států, přes sto institucí, přes 750 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a až 10 tisíc odborníků a vědců. Její hlavní výstupy jsou kategorizace chráněných území a právě Červený seznam ohrožených druhů.

Druhy IUCN klasifikuje do sedmi stupňů ohrožení – od málo dotčených druhů přes obecně ohrožené až po vyhynulé v přírodě a zcela vyhynulé.