Článek
Ve světě se proti covidu-19 používá hned několik vakcín. Česko má zatím k dispozici látky od firem BioNTech/Pfizer a Moderna. Brzy by je mohla doplnit vakcína od společnosti AstraZeneca, ale i některé další.
Jaké jsou mezi nimi rozdíly a jakou mají účinnost? Jak dlouho mohou organismus chránit a pro koho je která látka vhodnější?
To jsou některé z témat debaty vědců, kteří se ve středu sešli v prostorách společnosti Deloitte. Její záznam si můžete pustit v horní části článku.
Právě vakcinace je aktuálně hlavním tématem dění v Česku. Vláda si od ní slibuje návrat k běžnému životu, proočkovat chce přes 60 procent populace.
Rychlý vývoj?
Očkování má dlouhou historii, při debatě ji připomněl biolog Julius Lukeš, ředitel Parazitologického ústavu AV ČR. Vakcína od Pfizer/BioNTech známá pod názvem Comirnaty je mRNA vakcínou a podle odborníka patří mezi dobře otestované a účinné látky.
Obsahuje molekulu označovanou jako mRNA (messenger RNA), která nese instrukce k vytvoření takzvaného spike proteinu. Tento protein se nachází na povrchu SARS-CoV-2 a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu.
Když se vakcína podá člověku, některé z jeho buněk získají instrukce z mRNA a budou dočasně vytvářet tento spike protein. Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje bílé krvinky pro obranu organismu.
Obavy z rychlého vývoje vakcíny podle Lukeše nejsou odůvodněné. „Na vakcínách firmy mimochodem nevydělávají velké peníze. V případě covidu byly studie navržené ihned, jak byla známá písmenka, ze kterých je virus poskládaný. Pokusy na myších byly během měsíců. Počet lidí, kteří byli testováni, byl vyšší než u jiných vakcín, problémy by se proto objevily před mnoha měsíci,“ míní odborník.
Imunita na první místě
Tématem, které se ve spojení s covidem-19 často skloňuje, je lidská imunita. Někteří lidé přitom zastávají názor, že je lepší populaci takzvaně promořit a šíření viru nebránit. Podle imunologa Václava Hořejšího je ale takový postup zcela nevhodný.
„Když virus necháme v populaci řádit, aby se co nejvíc lidí nakazilo, musíme počítat s tím, že jeho smrtnost je zhruba 1 procento. Při 10 milionech obyvatel je to 100 tisíc mrtvých. Navíc není zajištěné, že imunita po prodělání nemoci vydrží a jak je kvalitní,“ míní Hořejší.
Imunita získaná vakcinací je podle něj mnohem jistější a efektivnější. Zda vydrží rok nebo deset let, ale zatím nelze odhadovat. Probíhající studie se zabývají také tím, zda vakcína zabrání tomu, aby člověk virus šířil do okolí.
„Patogen útočí na sliznice a je třeba, aby se aktivovala slizniční část imunitního systému. Ta se prostřednictvím tohoto typu vakcín neaktivuje, takže je to otazník. Opravdu nemáme odpovědi. I největší odborníci říkají, že je možné, že lidé zůstanou infekční a virus bude přežívat na sliznicích, ale nebude se dostávat dál do těla,“ míní.
České zpoždění?
Kromě vědecké stránky očkování je nyní aktuálním problémem logistika s ním spojená. Strategie a metodika vakcinace už je hotová - počítá s několika prioritními skupinami, rozebírá fungování center nebo skladování.
Podle lékaře Ladislava Machaly z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka se ale vše řeší příliš pozdě.
„Sledoval jsem, jak se v Německu od května budovaly sklady. V září byli rekrutováni pracovníci a najímány haly, aby v nich byla očkovací centra. V říjnu řemeslníci finišovali. Paralelně s tím běžela rozumná informační kampaň v televizi i rádiu. U nás byl v té době jen publikován nic neříkající materiál,“ řekl lékař.
Účastníci debaty
Václav Hořejší
Nejcitovanější český imunolog a objevitel nových molekul, které jsou důležité pro aktivaci a regulaci efektorových funkcí bílých krvinek, konkrétně T-lymfocytů. Působí v Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Ladislav Machala
Vystudoval na Univerzitě Karlově medicínu. Pracuje v AIDS centru Nemocnice Na Bulovce, na 3. lékařské fakultě UK přednáší obor infekčních nemocí.
Cyril Höschl
Český psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Od roku 1990 je ředitelem Psychiatrického centra Praha, jež se od roku 2015 transformovalo v Národní ústav duševního zdraví v Klecanech.
Anna Šedivá
Zabývá se poruchami imunitního systému. Je zástupkyní České republiky ve výborech evropských odborných společností, jako je Evropská společnost pro imunodeficience (ESID) a Evropská společnost pro alergologii a klinickou imunologii (EAACI). Působí v Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a je primářkou ve Fakultní nemocnici v Motole.
Petr Smejkal
Věnuje se dlouhodobě interně a infekční medicíně, momentálně pracuje v pražském IKEMu jako hlavní epidemiolog a od roku 2008 také na malý úvazek v USA na pobřeží Maine v Maine Coast Memorial Hospital.
Filip Matějka
Český ekonom, laureát Ceny Neuron, který pomocí ekonomických teorií vysvětluje chování lidí a státu. Vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově, doktorát získal z aplikované matematiky na Princetonské univerzitě v USA. Působí jako výzkumný pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR a je členem akademického sboru CERGE-EI.
Debatou provázeli biochemik a člen Správní a Vědecké rady NF Neuron profesor Jan Konvalinka a Monika Vondráková, spoluzakladatelka NF Neuron.
