Článek
V etiopském regionu začaly boje mezi regionální a centrální vládou začátkem loňského listopadu. Premiér a zároveň nositel Nobelovy ceny míru Abiy Ahmed tehdy zahájil vojenskou ofenzivu, aby v Tigraji „obnovil vládu zákona“, a to kvůli údajné krádeži zbraní na tamní vojenské základně. Od moci v oblasti tehdy odstavil politickou stranu s názvem Tigrajská lidově osvobozenecká fronta (TPLF).
Akce byla prohlášena za úspěšnou po dobytí tigrajského hlavního města Mekele, kde regionální vláda sídlila, a velení se ujala prozatímní správa loajální státu. Navzdory ohlášenému vítězství se ale v některých oblastech bojovalo dál a neskončilo ani zabíjení a násilí mířené proti civilistům. Před několika dny nahlásila vraždy ve svých řadách dokonce i organizace Lékaři bez hranic.
„Hlavní město Tigraje Mekele je pod naší kontrolou,“ sdělil však v pondělí večer agentuře Reuters mluvčí TPLF, a původní regionální vláda se tak po několika měsících zřejmě opět dostala ke kormidlu. Přítomnost povstaleckých jednotek věrných původní správě pak hlásili i tamní obyvatelé, někteří události dokonce oslavili v ulicích města.
Z Mekele se totiž po několika měsících stáhly jednotky etiopské armády a prchla i již zmiňovaná prozatímní vláda, která TPLF nahradila. Stalo se tak poté, co vláda státu v pondělí jednostranně vyhlásila klid zbraní, ten by podle agentury AP měl v tigrajském regionu trvat do konce pěstební sezóny, tedy alespoň do září.
Zvrat přišel po sérii vyostřených konfliktů, ke kterým docházelo za „zdmi“ hlavního města. Bojovníci na straně TPLF se opakovaně nechali slyšet, že boj s etiopskými silami nevzdávají, a mluvčí strany Getachew Reda v pondělním rozhovoru se CNN prohlásil, že se jednotkám povedlo „rozbít páteř etiopské armády“.
„Lidé slaví, hlavní město bylo osvobozeno od našich nepřátel, ale pokud jde o mě, je toho jen málo, co oslavovat, protože nás boj ještě stále čeká,“ sdělil mluvčí po telefonu. „Nezastavíme se, dokud Tigraj nebude zbavena všech nepřátelských sil. Uděláme pro to vše, co bude potřeba.“
Příměří v tigrajském regionu by podle prohlášení etiopské vlády mělo dovolit zemědělcům obdělávat půdu, humanitárním skupinám umožní v klidu fungovat bez přítomnosti vojenských jednotek a budou probíhat i snahy o nastolení permanentního míru na základě jednání s těmi členy TPLF, kteří klid zbraní podporují. Vláda však zároveň slibuje, že její snaha postavit odpovědné jedince před spravedlnost bude pokračovat.
„Pokud má Abiy skutečnou touhu najít politické řešení, musí nejprve sejmout nálepku teroristů ze zvolené vlády Tigraje,“ cituje AP Desteho Haileselassieho Hagose, který stojí v čele úsilí o sestavení seznamu zabitých v několikaměsíčním konfliktu. „Musí také nařídit, aby eritrejští vojáci odešli.“
Právě vojáky ze sousední země Eritrea někteří tigrajští občané obvinili z těch největších zvěrstev, o kterých média informovala. O jejich zapojení do jednoho z největších masakrů konfliktu ve městě Aksúm napsala ve své zprávě i organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.
Obětí si konflikt připsal tisíce a mnoho lidí připravil o domov. V Tigraji navíc podle odhadů Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) 33 000 těžce podvyživených dětí hrozí smrt hladem. Na tiskové konferenci to v průběhu června ohlásil mluvčí organizace James Elder.
O tom, že v podmínkách odpovídajících hladomoru žije více než 350 000 tigrajských obyvatel a milionům dalších hrozí stejný osud, již OSN informovala o něco dříve. I když zmiňované číslo neodpovídá prahové hodnotě nutné k formálnímu „hladomorovému“ vyhlášení, neměl by si prý svět hrát s terminologií, když lidé umírají.
K okamžitému ukončení bojů ve společném prohlášení vyzvala i Evropská unie a Spojené státy americké. Společně mimo jiné volali také po tom, aby vláda v oblasti umožnila humanitární pomoc tamním obyvatelům. Ta byla totiž lidem často odpírána, a když minulý týden například došlo k náletu na tigrajskou vesnici Togoga, vojáci do oblasti zablokovali přístup lékařským týmům.
