Článek
„Nová točna by mohla být poblíž nynějšího hlediště, u části zahrady zvané broskvovna, kde by bylo i zázemí pro nové hlediště,“ řekl náměstek primátora Juraj Thoma. Krumlovský kastelán Pavel Slavko řekl, že točna v zámecké zahradě není šťastné řešení.
„Byla definitivně opuštěna myšlenka na vybudování nového divadelního traktu mimo zámeckou zahradu státního hradu a zámku. Definitivně zůstává v dalších variantách už jenom úvaha umístění otáčivého hlediště uvnitř zámecké zahrady. Město České Budějovice osloví Národní památkový ústav s žádostí o předběžnou konzultaci k určení místa pro případný přesun otáčivého hlediště v zámecké zahradě,“ řekl Thoma.
Nové hlediště, před nímž hraje Jihočeské divadlo, by mohlo vzniknout poblíž nynějšího, v půli cesty mezi nynější točnou a zaniklým jezírkem. Podle Thomy má toto místo podstatnou výhodu v tom, že k němu přiléhá takzvaná produkční zahrada, jíž se někdy říká broskvovna. „V té by mohlo vzniknout nové komplexní celé zázemí pro nové otáčivého hlediště,“ řekl.
Dodal, že kapacita nové točny by měla být přinejmenším stejná, jakou má nynější hlediště. Tam se vejde 644 diváků. Dalším krokem bude, že město vypíše architektonickou soutěž. Odhad nákladů na stavbu je podle Národního investičního plánu pro léta 2020 až 2050 asi 1,5 miliardy Kč.
Thoma uvedl, že město po roce 2018 při schůzkách s ministrem kultury upozorňovalo, že přesun otáčivého hlediště mimo zámeckou zahradu v sobě skrývá řadu nebezpečí. Náměstek míní, že by přesunem přišlo o marketingovou značku založenou na tom, že divák jede za zážitkem do zámecké zahrady, která je v areálu památky zapsané na seznamu UNESCO.
„Za druhé pozemkově nebyla ta lokalita vůbec připravena k tomu, aby se dalo o vymístění uvažovat, protože pozemky mimo zámeckou zahradu mají řadu vlastníků, vlastnická práva jsou tam velice složitá a i Národní památkový ústav vzdal jednání s majiteli pozemků o jejich odkupu a vybudování nové návštěvnické trasy směrem ke Kvítkovu dvoru,“ řekl Thoma. Přesun hlediště mimo zahradu prosazoval ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek.
Podle kastelána je zámecká zahrada součástí památky UNESCO, a podléhá tak přísným podmínkám ochrany fauny, flóry i povrchu. Slavko vnímá zahradu jako významný krajinný prvek a nárazníkovou zónu památky UNESCO.
„A nedokážu si představit, že bychom některou část zámecké zahrady ‚obětovali‘ jako nejméně špatné řešení tomu, aby uvolnila současné místo průhledové osy (zahrady), které (nynější točna) brání. To je řešení velmi nešťastné a ještě horší proto, že místo před (letohrádkem) Bellarií je neuvěřitelně degradováno výraznou stavbou, betonážemi, milánskými stěnami. Narušit obdobným způsobem jinou část zahrady není šťastné,“ řekl Slavko.
České Budějovice, jimž točna patří, mají smlouvu s památkáři o pronájmu zámecké zahrady do konce roku 2023. Letos tam divadlo nehraje, protože se točna opravuje, sezona je zrušená.
Nynější hlediště je v provozu od roku 1994. Točna přináší Jihočeskému divadlu čtyři pětiny všech tržeb, které byly loni dohromady 55 milionů. V roce 2019 přijelo na otáčivé hlediště 58 863 diváků, tržby ze vstupného byly 43,3 milionu Kč. Od roku 1958 navštívilo točnu 2,4 milionu diváků.
