Článek
První otázka je z Twitteru a zní: Dobrý den, velmi si vážím vaší práce a většinou s ní souhlasím. Skutečnost, že pan Kremlík neoznámil pokus o úplatek a tím se patrně dopustil trestného činu, to nerozporuji, jak se ale vypořádáte s námitkou, že jste místo nahrávky měl udělat totéž a trestný čin oznámit?
Tak my jsme to, technicky vzato, oznámili. Pisatel o tom ví, kdybychom to neoznamovali, tak o tom pisatel neví a nemůže si o tom taky něco myslet. Naším úkolem jako novinářů je shromáždit všechny dostupné informace, ty dát dohromady a zveřejnit je. A to jsme udělali. Policie se tím zabývá, my v tom policii žádným způsobem obstrukce dělat nebudeme, ale pro nás je policie jedna z účastníků, stejně jako zpravodajská služba je jedna z účastníků celého toho příběhu, ke kterému musíme přistupovat kriticky. My nemůžeme předpokládat a ostatně ono to tak na začátku trochu vypadalo, že některé státní instituce se místo řešení té věci snažily spíše o její – eufemisticky řečeno – neřešení. Já nechci říct přímo zakrývání, ale nedělaly mnoho pro to, aby tu věc rozkryly. My jsme pracovali v trošku časovém presu. Ten časový pres nebyl dán primárně tím, že pan Kremlík už nebyl ministrem, ale ta korupční nabídka padla v souvislosti se zakázkou na mýtného auditora. A stát kontinuálně už od pana Kremlíka, poté tělem a ústy ministra Karla Havlíčka, tak dělal vlastně všechno pro to, aby tu zakázku zrušil. A ve chvíli, kdy byla zakázka zrušena, což se ostatně stalo dva dny poté, co my jsme zaznamenali a pořídili alespoň nějaký fragment důkazů, o který jsme se snažili, tak žádná korupce už neměla význam, neměla smysl, protože ta mohla jenom platit do chvíle, kdy bylo co ovlivnit. Ve chvíli, kdy není co ovlivnit, tak o čem bychom si povídali.
Vy jste zmiňoval nějaké nekonání jistých orgánů, na to směřuje další otázka: Pan Kremlík napsal šéfovi BIS Koudelkovi, že dostal úplatek. Slíbil, že to řekne státní zástupkyni Lence Bradáčové a premiérovi Andreji Babišovi, ale nejspíš se tak nestalo. Jak si vysvětlujete nečinnost kolem jednání ředitele BIS Michala Koudelky, proč to nepředali opravdu policii?
Oni to nakonec policii předali, ale předali jí to daleko později, než jsme si všichni původně mysleli. Ale to je ještě příběh, který budeme, myslím, ještě rozplétat dál.
Takže ta kauza bude ještě pokračovat?
Já si myslím, že pokračovat asi bude, nebo takhle: vím, že nějak pokračovat ještě bude. Co se týká toho základního nekonání, tak je to strašně složité posuzovat, protože exministr Kremlík má samozřejmě nějakou hypotézu na to, co dělal a proč se tou věcí zabýval způsobem, kterým to udělal. To znamená, na jedné straně on opravdu prokazatelně dělal kroky k tomu, aby kauzu mýtného auditora rozpletl a zrušil to výběrové řízení. Na druhé straně tu korupční nabídku si nechal pro sebe, do určité doby je to lidsky pochopitelné, protože tam byly Vánoce a dovedu si představit, že chtěl řešit věci jiné a jinak.
Takže spíš chtěl řešit Vánoce než korupci?
Myslím si, že spíš řešil dárky než korupci, ale jako to nic nemění na faktu, že s tím váhal příliš dlouho, pak to řekl šéfovi tajné služby, což samo o sobě je věc podivná, kdyby člověk neznal trochu útroby toho, jak to ve vládě Andreje Babiše chodí. A já si to vysvětluji tak, že důvod, proč šel za šéfem zpravodajské služby, je prostě v tom, že oni když mají problém, tak jdou za šéfem tajné služby. Já si teda na rozdíl od pisatele nemyslím, že by si to šéf tajné služby nechal úplně jenom pro sebe. Protože si neumím představit situaci, že by svému zákonnému adresátu, což premiér české vlády Andrej Babiš nepochybně je, neřekl informaci, že jeho ministr dostal korupční nabídku. Navíc já mám informaci, že tu věc Andreji Babišovi předal a Andrej Babiš mu měl říct, že mají zelenou. K čemu zelenou, nevím. Ale měli mít jakousi volnou cestu k nějaké operaci.
A po této lince budete předpokládám dál pátrat?
Nepochybně.
Další dotaz: BIS je důvěryhodná instituce a na tuto kauzu reagovala takto: Je to dezinformace, BIS nemá ani nikdy neměla mít s touto evidencí nic společného. Což je reakce na ten argument, že se měly plošně sledovat obličeje, měl tam být pohled do kabiny auta. Jak se díváte na reakci bezpečnostních složek České republiky, máte k tomu nějaké vysvětlení?
Já nechci rozporovat to, že pisatel považuje BIS za důvěryhodnou instituci, ona v jistém slova smyslu důvěryhodná je. Ale je důležité si uvědomit, že oni ze zákona mají právo, dokonce povinnost v některých situacích lhát, čili je to instituce, která lež má jako nástroj své práce.
Nevíme, kolik dat by si zpravodajská služba brala
A tady ji použili, podle vás?
Já myslím, že když si člověk pozorně přečte jejich vyjádření, tak oni výslovně nelžou, ale nikdy neříkají úplně celou pravdu. Fakticky to, jak ta věc měla vypadat, je následující: Každá ta jedna kamera měla produkovat tři fotografie, nejméně. S tím, že pro potřeby zkoumání, jestli dálniční známka je nebo není zaplacená, stačila fotografie jedna a nebylo nutné ten systém mít on-line. Požadavek zpravodajské služby byl, aby celý ten systém byl on-line. To znamená v každou jednu chvíli, řekněme třeba do dvou minut, tuším, zpravodajská služba měla možnost do systému vstoupit a stáhnout si z toho nějaké informace. V jakém množství, jestli celou databázi, nebo jenom adresně, kde jede vaše auto, tak to nikdo neumí zkontrolovat. Což je mimochodem jeden z problémů celého toho systému, protože tam není žádná kontrola nad tím, jestli oni stahují všechno, nebo si stahují jenom určité části. To je první věc. Druhá věc je, že oni si vydefinovali kvalitu fotografií a jejich rozlišení. A v těch náhledových, přehledových fotografiích, což jsou fotografie celého předku auta, které známe z toho, že nás vyfotí radar v rychlosti, tak to je fotografie, kde je obličej a osádka toho auta. Notabene v situaci, kdy vy si ještě řeknete, že to chcete o něco lepší, než jsou tyhle radarové fotografie. A třetí, poměrně jako zábavná okolnost je, že se sami vmanévrovali do argumentační nouze tím, že začali říkat: Heleďte, je to úplně v pořádku, protože stejný systém je na letišti. A ano, stejný systém pravděpodobně na letišti skutečně je. A to, co oni na tom letišti dělají, je, že dělají plošný screening lidí, kteří přilétají do České republiky. Mají ho spojený se systémem rozpoznání obličejů, a tak sedí doma v kanceláři a vědí, že do Česka přicestoval někdo jiný. Když to jeden z účastníků anabáze vysvětloval, tak mi říkal, že to, co oni chtěli udělat, je tenhle systém na letišti propojit s tím systémem elektronických dálničních známek. Nebo na kontrolu elektronických dálničních známek, takže by to vytvořilo jeden ucelený celek. To znamená, že by přiletěla podezřelá osoba do České republiky, oni by na ni přišli na letišti a vlastně by nemusela vyjíždět sledovací auta, protože by ho byli schopni sledovat. Jestli to je, nebo není dobře, já nevím. Já nejsem od toho, abych posuzoval, jestli zpravodajské služby mají mít možnost v každé chvíli se prostě podívat, kde kdo je. Ale je to debata, která se nemá vést v rámci uzavřených výběrových řízení, ale má se vést v Poslanecké sněmovně.
Nemůžete se právě dívat? Poslechněte si audio verzi rozhovoru.
S tím souvisí další otázka, která chce navíc trochu nahlédnout do novinářské kuchyně, pod pokličku. Tady se píše: V textu tvrdíte, že půjde o systém, který nás bude špiclovat. Dále tvrdíte, že informace jsou v zakázce v režimu důvěrné. Viděl jste tedy celou zakázku, kde informace o špiclování přímo stojí?
Viděl jsem dost na to, abych mohl říkat to, co říkám. Je to legitimní a docela zábavný dotaz. Ale nemohu pisateli přesně říct, co jsme viděli. Právě proto, že ti, kteří to chtěli utajit a možná se vyhnout veřejné debatě v téhle věci, použili jednoduchou cestu, že tam prostě dali štempl důvěrné nebo vyhrazené. Tím chtěli docílit toho, abychom tuhle debatu vést nemohli. A naší prací nebo naší povinností v rámci profese, kterou děláme, je nenechat se tímhle zmást a pokusit se dohlédnout i tam, kam nechtějí, abychom dohlédli.
Další otázky mířily na zdroj nahrávky, který Seznam Zprávy také zveřejnily. Ptají se, kde jste ten zdroj vzali, kdo vám to dal, a proč jsou tam někteří lidé vypípaní.
Tu nahrávku jsme pořídili my, respektive na naše nahrávací zařízení, po dohodě s šéfredaktorem Seznam Zpráv Jirkou Kubíkem. Pořídili jsme ji s vědomím ministra, respektive v té chvíli exministra. Necítím nutnost vysvětlovat technikálii a nemyslím si, že to je důležité. Máme nějaké know-how, jakou techniku používáme a jak jsme to udělali. Ale bylo to s vědomím exministra, který se v té chvíli sám snažil zjišťovat, co se vlastně stalo. Protože v jeho očích, a já teď nechci říkat, že to je pravda, ale je to jeho vnímání světa, ten předražený e-shop, který, jak už víme, není žádným e-shopem, byl zástupným důvodem, proč ho odvolal premiér Andrej Babiš. On to vnímá, že to bylo vůči němu nefér, nebo chybně argumentováno, a zjišťoval, kdo a co všechno za tím může být. A pravda je, že v časové ose je korupční nabídka, respektive oznámení té korupční nabídky, v přímé lince s rychlým koncem Kremlíka na ministerstvu.
Takže se chtěl dozvědět, co je za jeho koncem?
Já si myslím, že on takhle obcházel spoustu lidí a zjišťoval. Tohle byla jedna z věcí, na té nahrávce je toho daleko víc. Tam je velká část soukromá.
A otázka, proč jsou některé věci vypípané nebo nezveřejněné, tak abychom divákovi zodpověděli?
To má velmi jednoduchý důvod. V rámci té debaty byli lidé, kteří se znají velmi dobře. Mají spolu nějakou historii a řešili tam spoustu jmen lidí, kteří s tím neměli nic společného. My jsme neuměli ty lidi s korupční kauzou spojit, proto jsme je prostě vypípali. Protože by byli v kontextu, který by pro ně byl značně difamující, aniž bychom měli rozumný důvod myslet si, že v tom hráli nějakou roli.
Pak mě zaujala ještě jedna věc, a to se hodně týká výše té nabídky úplaty… Náš rozhlasový kolega Jan Bumba, na svém Twitteru napsal, a je to nadsázka: Na celé té kauze Kremlík Gate mi nejvíc nehraje ta výše údajného úplatku. Za 1,5 milionu byste neuplatili ani mě. Že by ministři byli tak levní? Jsou tedy ministři v Česku tak levní?
Nabídka není nic moc. Problém je, že my přesně nevíme cestu té nabídky. Teď mi dovolte trošičku hypotetizovat. Tu nabídku měl předávat právník. Nenechal si z toho nic? Byla to nabídka od něj? On v té zakázce nehrál roli toho, kdo by ji získal, ale někoho, kdo zastupoval jednu ze stran. Respektive on v jednu chvíli zastupoval dokonce obě strany, byť v jiných věcech, ale měl vztah jak ke státu, tak k té společnosti, která zakázku původně vyhrála. Nepředával jenom nějaký vzkaz? Nechtěl si z toho něco uloupnout stranou? Měla to být konečná nabídka? Neměl to být nějaký začátek? Zároveň vy si uvědomte, že to byly peníze za nicnedělání. To byly peníze za nezrušení zakázky. Protože tu zakázku společnost vyhrála, oni ji měli, měli ji vlastně legitimně. A šlo jen o to nezrušení. To znamená: Milion a půl za nicnedělání zas není tak málo. Zároveň to nemusela být konečná částka a nemusela to být ani původně celá nabídka.