Článek
Velké digitální společnosti je zapotřebí regulovat na úrovni Evropské unie. Shodli se na tom odborníci na digitální trhy v průběhu on-line debaty, kterou uspořádal místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (za Piráty).
Internetoví giganti, jako jsou Facebook, Google nebo Amazon, podle nich využívají nekalé praktiky, které mohou ohrožovat v konečném výsledku demokracii. Leptají ji například tím, jak vnucují uživatelům pravidla, za jakých musí fungovat. Problému má zamezit nově vznikající evropská legislativa, jejímž stínovým zpravodajem je právě Kolaja.
Firmy a on-line platformy se staly veřejným prostorem, ze kterého lidé čerpají informace nebo, jak tomu nahrává současná situace, například nakupují. Uživatelé však často nemohou tyto firmy a platformy ničím nahradit, a to ani v případě, že nesouhlasí s jejich pravidly.
„Tyto firmy mají tak zásadní vliv na fungování trhu, že na něm nastavují pravidla, a uživatelé i firmy nemají jinou možnost než se těmito pravidly řídit, nebo daný trh opustit,“ vysvětlil v průběhu debaty místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja, který se v europarlamentu zabývá tzv. aktem o digitálních trzích. Ten loni v prosinci představila Evropská komise.
Žáby na prameni
Podle IT odborníka ze společnosti Seznam Michala Feixe je typickou firmou, která může narušovat vlastní rozhodnutí uživatelů, například přístup společnosti Google.
„Google Play nemůžete obejít, pokud chcete aplikaci jako vývojář doručit ke svým zákazníkům, tedy uživatelům Androidu. Zároveň vy, jako koncový uživatel, nemůžete mít telefon bez předinstalovaných aplikací. Akt o digitálních trzích právě stanovuje sadu pravidel, co nelze a co se musí, pokud jste tzv. žábou na prameni,“ popsal Feix.
Seznam Zprávy požádaly společnost Google o reakci, firma však sdělila, že se k záležitosti nestihne tak rychle vyjádřit. Komentář společnosti bude doplněn.
Právě firmy jako jsou Google nebo Apple, se v posledních letech staly terčem obvinění, že omezují spotřebitelům možnost volby. V případě těchto firem byly často i kritizovány za poplatky, které si účtují za užívání některých aplikací. S těmito obviněními přišly nejen malé a začínající podniky, ale také velké společnosti, jako jsou softwarový gigant Microsoft či služba pro streamování hudby Spotify, připomíná Reuters.
Právě Google se rozhodl v reakci na kritiku poplatek, který účtuje vývojářům ve svém obchodě s aplikacemi Google Play, nakonec snížit. Od letošního července tak poplatek u prvního milionu dolarů z ročních tržeb jednotlivých vývojářů v obchodě Google Play klesne na 15 procent z nynějších 30 procent. Část příjmů přesahující milion dolarů ale bude nadále podléhat 30procentnímu poplatku.
Narušení demokracie?
Barbora Bukovská z neziskové organizace Article 19, která se zabývá lidskými právy a svobodou projevu, upozornila na aktuální porušování principů demokracie. To podle ní platformy narušují tím, že vnucují uživatelům pravidla, za jakých musí fungovat.
„Řešení by nemělo být krátkozraké, akt o digitálních trzích je klíčový pro ochranu lidských práv a demokracie. Komise nereaguje dostatečně, neřeší vizi, která bude fungovat dobře nejen pro firmy, ale i pro občany,“ upozornila Bukovská.
Podle europoslance Kolaji je zapotřebí do diskuse o vznikající legislativě kromě byznysu zahrnout i širší občanskou společnost a neziskové organizace, o což se aktivně snaží. Kolajovým cílem je potírat nekalé praktiky narušující hospodářskou soutěž, otevřít digitální trhy pro další firmy a nabídnout uživatelům další alternativní řešení. Aktuálně pravidla připomínkují europoslanci.
Evropská komise chce firmy regulovat
Evropská komise na konci loňského roku představila návrh normy o digitálních službách. Háček tu ale je, její zavedení totiž může trvat i několik let.
Podle dostupných informací, které před časem komise zveřejnila, je návrh zaměřen na velké firmy, které mají v zemích EU nejméně 45 milionů uživatelů. Komise chce stanovit seznam firem označovaných jako „gatekeepers“, tedy subjektů zásadně ovlivňujících přístup na internet a jeho fungování. Pro firmy jako Amazon, Facebook či Google tak mají podle návrhu platit nové povinnosti, mimo jiné nutnost zabezpečit fungování softwaru či aplikací menších firem a jeho propojitelnost s vlastními službami.
„Čím větší je firma, tím větší má odpovědnost… Mnoho internetových platforem začalo hrát zásadní roli v životech lidí a fungování podniků, ba i pro celou společnost a demokracii,“ zdůvodnil zvláštní zaměření na velké firmy komisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton.
Uživatelé by také mohli dostat možnost odinstalovat software nastavený výrobci, v čemž jim velké firmy mnohdy brání. Za odmítnutí spolupráce s úřady bude hrozit pokuta až do výše desetiny jejich ročního obratu. Návrhy komise budou od příštího roku posuzovat členské státy a Evropský parlament, které v nich mohou vyjednat řadu změn. I vzhledem k některým požadavkům europoslanců směrem k vyšší ochraně soukromí uživatelů internetu se očekává, že zavedení nových pravidel může trvat i několik let.
