Článek
Podle analýzy telefonních SIM karet, kterou si v uplynulých dvou letech nechal zpracovat Krkonošský národní park, ho v loňském roce navštívilo 3,8 milionu lidí, kteří tam strávili 12 milionů takzvaných osobodní, což bylo o půl milionu návštěv víc než v roce předchozím. Nápor turistů však nepociťuje jen sám národní park, ale i krkonošské obce, jejichž infrastrukturu návštěvníci hor využívají. Obce teď volají po spravedlivějším rozdělování daní.
Jednou z nejvíce „postižených“ obcí jsou Janské Lázně. Obec se zhruba 700 stálými obyvateli má na svém území velké lyžařské středisko na Černé hoře a také populární léčebné lázně pro děti i dospělé. „V minulém roce nás navštívilo přes milion turistů, 660 tisíc jich přijelo do lyžařského areálu, 300 tisíc na stezku v korunách stromů a zbytek byli lázeňští hosté. O ty všechny se musíme postarat z našeho rozpočtu. Z rozpočtového určení daní dostáváme asi 11 milionů korun ročně, stejně jako jiné obce naší velikosti,“ říká starosta Janských Lázní Jiří Hradecký (bez PP).
Návštěvníci, kteří se během roku v Janských Lázních vystřídají, využívají tamní kanalizaci, odpadové hospodářství a komunikace, které je potřeba častěji uklízet a opravovat. Jen za technické služby obec utratí přes čtyři miliony korun ročně, a to především na časté odklízení sněhu v zimní sezóně.
S pokrytím těchto nákladů by měly pomoci ubytovací poplatky. Zhruba dva miliony, které radnice od hoteliérů vybere, na to však nestačí a obec je musí dotovat z části rozpočtu, kterou by chtěla využívat na vlastní investice.
Turisté přitom v krkonošském středisku nechávají peněz dost. Tamní podnikatelé v cestovním ruchu v čele se skiareálem odvedou na daních ročně desítky milionů korun. Obec z nich však nemá nic navíc. „Všichni podnikatelé platí daně státu a ten je přerozděluje, takže dostáváme stejně jako jakákoliv jiná obec naší velikosti,“ říká starosta Hradecký, podle nějž z rozpočtového určení daní jeho obec dostává 11 až 12 tisíc korun na obyvatele. „Praha má 25 tisíc na obyvatele,“ dodává. Podle predikce na příští rok by to však mělo být mnohem více, tedy něco málo přes 48 tisíc korun, Janské Lázně by si měly přilepšit jen na 16 tisíc.
„My nejsme schopni z provozovatelů, hoteliérů, restaurací, dostat peníze nějakým legálním, ale i pro ně příjemným způsobem tak, aby se dostaly zpátky do obcí a regionu a my mohli budovat infrastrukturu, kterou využívají nejen naši obyvatelé, ale i návštěvníci,“ říká starostka Mladých Buků a místopředsedkyně Svazku obcí Východní Krkonoše Lucie Potůčková (bez PP).
Jako příklad ukazuje obecní silnici, která vede k tamnímu lyžařskému areálu. Je celá záplatovaná. „Pořád ji flikujeme. Rádi bychom ji opravili, ale obec na to nemá. Momentálně jsme rukojmími dotací, kdy musíme přizpůsobovat projekty dotačním podmínkám a ne tomu, co potřebují naši občané, ale i turisté,“ dodává starostka.
Spolu s ostatními starosty ve Svazku proto připravují strategii, jak se pokusit získat od státu více peněz, které mu odvádějí místní podnikatelé. „Naším cílem je přijít s iniciativou, ať už přes kraj nebo poslaneckou iniciativu, abychom zvýšili benefit obcí, které jsou zasaženy cestovním ruchem a musí se vypořádat s tím, že jejich infrastruktura je zatížena desítkami tisíc lidí, ale ony samy ve skutečnosti přes rozpočtové určení daní dostanou finance jenom na počet stálých obyvatel. To znamená, že ty obce doplácejí ze svého na uspokojování potřeb lidí z celé republiky i ze zahraničí,“ říká předseda Svazku a trutnovský místostarosta Tomáš Eichler (Piráti).
Za velký argument považuje analýzu návštěvnosti Krkonoš, která vypočítala ekonomicky dopady cestovního ruchu jen na území východních Krkonoš. Kompletní tržby, na které měl cestovní ruch vliv, podle analýzy v roce 2018 činily 10,7 až 11,6 miliardy korun. „Z toho 2,1 až 2,3 miliardy jdou do veřejných rozpočtů. Ale to neznamená, že jdou do rozpočtů těch obcí,“ krčí rameny Eichler.
Starostové iniciativu zatím připravují, až bude hotová, chtějí s ní oslovit ministerstvo pro místní rozvoj.
Vysoká návštěvnost hor samozřejmě dopadá i na Krkonošský národní park, který dohlíží na to, aby masová turistika v Krkonoších souzněla s ochranou tamní přírody, což s sebou rovněž nese finanční náklady.
„Krkonošský národní park je jedním z nejnavštěvovanějších národních parků na celém světě a určitě v Evropě. My se s tím snažíme pracovat, aby nedocházelo k poškozování přírody. To znamená, že musíme dělat kvalitní cesty, aby lidé chodili po nich a nevyšlapávali cestičky mimo, musíme budovat turistickou infrastrukturu jako ukazatele či přístřešky. A v neposlední řadě neustále připomínat turistům, že to, co s sebou do Krkonoš přinesou, by si měli i odnést,“ naráží mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný na snahu správců parku zatočit s odpadky, které turisté v horách pohazují.
Svazek všech krkonošských obcí pak různými způsoby usiluje o to, aby se návštěvníci po celých horách rozptýlili a nekoncentrovali se jen na těch nejoblíbenějších místech, jakými jsou Sněžka či pramen Labe, kde se letos v některých letních dnech shromažďovaly davy lidí. „V některých dnech na Sněžce ani nerozpažíte, kolik je tam lidí. Pomocí projektu Neznámé Krkonoše se turistům snažíme ukazovat místa, která nejsou tak známá, ale jsou krásná a mohou si je užít bez davů lidí,“ říká ředitelka destinační společnosti Eva Šulcová.
