Článek
„Tuto krizi nelze znovu zasypat uhlím. Je potřeba se dívat po nových zdrojích a nových technologiích, které nám umožní dlouhodobě udržitelný růst a rozvoj. Nastupující ekonomickou krizi vnímáme jako příležitost k objevování nových cest a nastavení nových procesů, které nám umožní dlouhodobě udržitelnou a k planetě šetrnou ekonomickou prosperitu a blahobyt,“ uvádí náměstek pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.
Co stojí za jeho vzletnými slovy? Takzvaná cirkulární ekonomika. Podle radních je založena na principu, kdy se z odpadu znovu stává zdroj a kdy suroviny kolují v dlouhotrvajících cyklech. „Díky těmto principům mohou města snížit produkci odpadů a uhlíkovou stopu,“ konstatuje úřad.
Teplo a sucho přeje kůrovci i v Praze.
Příkladem budiž nedávno odsouhlasená podpora ekologického zemědělství na půdě vlastněné Prahou, zavedení celoměstského svozu bioodpadu a pilotní projekt svozu kuchyňského odpadu či omezení jednorázových plastů na městských akcích a v úřadech.
„Metropole, mezi které Praha patří, jsou ekonomickými, technologickými a inovačními centry svých regionů. Představují tedy nejen zátěž pro životní prostředí, ale také potenciál pro řešení globálních problémů spojených s vyčerpáváním přírodních zdrojů a produkcí odpadu. Strategie pro cirkulární ekonomiku má potenciál jak pro tvorbu nových zelených pracovních míst a přidané ekonomické hodnoty bez negativních vedlejších efektů, tak pro snižování emisí oxidu uhličitého, a tedy i pro celkové zlepšení kvality života všech obyvatel hlavního města,“ míní radní.
Cirkulární ekonomika je součástí pražského klimatického závazku. „Zhruba 45 procent světových emisí CO2 pochází z výroby a spotřeby produktů a ze zemědělství. Vedle udržitelné energetiky a dopravy tak představují tato odvětví největší prostor pro zmírnění klimatické změny a jejích dopadů. Včetně prvního implementačního plánu bychom měli mít strategii hotovou na jaře příštího roku,“ doplňuje Hlubuček.
