Krize vzdělávání. Latinskoamerické školy za pandemie opouštějí miliony žáků

Místo školy nástup do práce. Taková je realita v mnohých latinskoamerických státech v roce 2021. V regionu jsou školy zavřené v porovnání s jinými světovými oblastmi nejdéle, někteří žáci nenavštívili školu prezenčně už šestnáct měsíců. Podle dat organizace UNICEF se distanční, nebo často také žádná výuka, týká nejméně sto milionů dětí jen v Latinské Americe.

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Následky jsou pak podle deníku The New York Times drtivé. Obrovské množství žáků ukončuje studium a přechází do pracovního života. Podle odhadů Světové banky už ze školy odešly miliony dětí. Jen v Mexiku podle místního Národního institutu statistiky a geografie předčasně ukončily v letošním školním roce své studium téměř dva miliony žáků.

Stejně tak už školu nenavštěvuje devadesát tisíc žáků základních a středních škol v Ekvádoru a 170 tisíc dětí v Peru. Skutečná čísla ale mohou být podle místních úřadů i neziskových organizací mnohem vyšší.

Podle dat organizace UNICEF jen šest států regionu (Anguilla, Dominica, Grenada, Haiti, Montserrat a Nikaragua) zcela otevřelo své školy. Naopak v sedmi zemích (Bolívie, Ekvádor, Honduras, Svatá Lucie, Surinam, Svatý Vincenc a Grenadiny a ostrovy Turks a Caicos) aktuálně není otevřena jediná škola.

Právě přístup ke vzdělání byl v druhé polovině minulého století jednou z největších výzev tohoto regionu. Latinská Amerika v této výzvě obstála, ve školách výrazně vzrostl počet dívek, dětí ze sociálně slabých a vyloučených rodin i příslušníků etnických a dalších menšin.

Pandemie ale může region vrátit zpět v čase a ovlivnit celou oblast na desetiletí dopředu. „Jde o generační krizi,“ uvedla pro The New York Times Emanuela Di Gropellová ze Světové banky. „Už nelze ztrácet další čas,“ vyzvala Di Gropellová místní vlády, aby co nejdříve umožnily žákům návrat do škol.

Na region s méně než deseti procenty světové populace připadá podle dat The New York Times téměř třetina z celkového počtu zaznamenaných úmrtí na covid-19 na světě. Kvůli nedostatku vakcín a pomalému očkování pak pandemie až na výjimky nadále tuto oblast decimuje.

Pokud se ale v nejbližší době školy neotevřou a žáci a studenti se nevrátí do lavic, „mnoho z nich se možná nevrátí už nikdy“, uvedla Světová banka. „I ti, kteří se do školy vrátí, ale již ztratili měsíce nebo dokonce roky vzdělání,“ stojí také v prohlášení světové banky. Podle analytiků pak v regionu možná právě vyrůstá „generace ztracených dětí“, uvádí The New York Times.

Jedna z nejhorších situací je podle UNICEF v Kolumbii. V zemi je aktuálně otevřena necelá čtvrtina škol, ty ale navštěvuje jen 13,8 procenta kolumbijských žáků. Množství rodin nemá přístup k technice jako jsou počítače nebo mobilní telefony, a děti tak nemůžou udržovat tempo výuky.

Příběh jedné z mnoha rodin ze země, kterou mimo pandemie zmítají také protivládní protesty, přináší deník The New York Times. Za „motor svého života“ označuje svobodná matka Gloria Vásquezová své čtyři děti. Právě se vzděláním jsou spojeny naděje rodiny žijící v kolumbijské Soache na lepší život. Jenže distanční výuka se pro její děti stala nezvladatelnou, v celé rodině je totiž jen jeden mobilní telefon.

Synové Maicol a Emanuel podle Vásquezové s výukou sotva drželi krok a pokoušeli se vyplnit pracovní listy, které jim učitelé každý týden zasílali přes aplikaci WhatsApp. Rodina ale kvůli tomu, že nedisponuje počítačem, musela každou stranu zadání tisknout, což není pro běžné Kolumbijce zrovna levná záležitost.

Často tak chlapci neměli možnost zadaný úkol splnit. Jejich sestry pak ze školy zcela odešly. Starší z děvčat, patnátiletá Karen, pak za matku převzala péči o domácnost, zatímco se Gloria snažila rodinu uživit svou prací uklízečky.

Začátkem června se ale rodina dozvěděla zprávu, že oba chlapci se budou moci během nejbližších týdnů vrátit na prezenční výuku. Novou školu po více než roce stráveném doma se rodině podařilo najít i pro osmiletou Ximenu a návrat do školy čeká i nejstarší dceru. „Je to nový začátek,“ věří Gloria Vásquezová. „Bylo mi řečeno, že vzdělání je všechno a bez vzdělání není nic. Je to pravda, právě jsem se o tom přesvědčila na vlastní oči,“ dodává Vásquezová.