Článek
V žádném z předcházejících období se Češi neměli tak dobře, jako se budou mít letos.
Největší růst platů v časech nejhlubší krize od druhé světové války způsobily obyčejné daňové škrty. Ministryně financí Alena Schillerová je uvedla ve Sněmovně velkolepými slovy: „Je to největší snížení daní v novodobé historii. Je to snížení pro většinu ze čtyř a půl milionu zaměstnanců v této zemi,“ zdůraznila.
Zavedení jednotné patnáctiprocentní sazby pro daň z příjmů a zvýšení daňové slevy na 2320 korun měsíčně stačí k tomu, aby se průměrná čistá mzda (bez slevy na děti) zvýšila z 26 400 korun o dva tisíce. To všechno v situaci, kdy hrubá mzda nevyroste ani o korunu. Přesto je dost pravděpodobné, že hrubá mzda bude i letos nejméně kopírovat inflaci a vyroste v průměru o 2,8 procenta, jak předvídá listopadová prognóza České národní banky. To bude dalších pět set korun čistého navíc.
Nárůst hrubé mzdy o čtyři procenta v minulém roce zajistily platy ve veřejné sféře, a také tentokrát nebudou zaměstnanci státu zklamáni. Ministryně Schillerová sice opakovaně deklaruje, že jim mzdy zmrazí, to však platí pouze pro padesát tisíc úředníků. Na jejich mzdy opravdu v rozpočtu neuvolnila ani procento víc než loni. Ovšem dalším padesáti tisícům „příslušníků a vojáků“ se hrubé mzdy zvýší o tři a půl procenta, sto dvaceti tisícům učitelů skoro o deset procent. Pokud bral učitel loni průměrnou čistou mzdu 26 tisíc, letos dosáhne na jednatřicet tisíc a polepší si o opravdu historických 17,5 procenta – jde jen o to, aby se příslib naplnil. Na druhé straně lze předpokládat, že nadcházející rok kompenzuje mzdové výpadky zvláště v automobilovém průmyslu.
Sečteno a podtrženo, čisté příjmy v rodinách zaměstnanců vyrostou zhruba o desetinu, nesrovnatelně rychlejším tempem než v časech největší konjunktury. Bude záležet jen na nich, jestli vyšší odměnu doplní vyšší pracovní efektivitou, bez níž se mzdy zase časem propadnou.
Pokračováním příznivého období bude rok 2021 také pro dva a půl milionu důchodců. Jejich penze se potřetí po sobě zvýší o víc než pět procent, a to znamená u průměrného důchodu osm set korun. Přitom podle České národní banky porostou ceny pomaleji než dříve, a tak si senioři za svůj důchod opět pořídí víc zboží – v matematické řeči nejméně o tři procenta. Nutno předem upozornit, že rok 2022 už tak příznivý nebude.
S obavami hledí do budoucnosti půl milionu rodin živnostníků. Osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) mohou těžko zabránit úřednímu zavírání provozoven, navíc na ně ministryně Schillerová při snižování daní zapomněla. Maximálně mohou využít vyšší slevu na dani, která však jejich situaci vylepší nejvýš o procento, a to je ještě až na jaře 2022, když budou na finanční úřad posílat letošní účty.
Pro OSVČ se znovu začíná odvíjet scénář z minulé krize. Živnostníci, jak známo, dokážou využít každé příležitosti, jak vydělávat peníze. Proto jejich příjmy rostou během konjunktury rychleji než zaměstnancům. To platilo také v období středolevých vlád po roce 2013, i když si podnikatelé v té době opakovaně stěžovali za nesnesitelné posilování byrokracie. V časech krizí se role obrátí. Kdo ze zaměstnanců si udrží své pracovní místo, ten se nemusí bát výpadku v příjmech, pro OSVČ je to ovšem běžná zkušenost, jak o tom svědčí historie období 2009-2012. Loni ještě mohli živnostníci využít vládních kompenzací, a to se bude už sotva opakovat ve stejné míře. Také živnostníci mohou letos zažít pocit štěstí, ovšem obvykle jen v případech, že jejich výdělky nespadnou pod úroveň roku 2020.
