Článek
Maloobchod psal v lednu historii, když jeho reálné tržby poklesly proti loňskému lednu o devět procent. V tomto století se tržby jenom šestkrát snížily o víc než pět procent a pouze loni v měsíci dubnu během nejtvrdších opatření v boji s epidemií byl výpadek hlubší o čtyři desetiny procenta. Ztráty obchodníků ze současného lockdownu ovšem nejspíš překonají temnou bilanci loňského jara. Jak upozorňuje ekonom ČSOB Petr Dufek: „Vzhledem k tomu, že lockdown bude pokračoval i v únoru a březnu, je pravděpodobné, že podobné trendy uvidíme i v číslech těchto měsíců.“
Výsledky maloobchodu zároveň připomněly, že v prvním čtvrtletí letošního roku má potíže celá ekonomika. I když se nechají stranou restaurace, hotely, cestovní agentury a kadeřnictví, které si v lednu odepsaly 70-80 procent loňského obratu, nevzpamatovaly se ani ostatní služby. Právníci, architekti, fotografové, realitní makléři, výrobci reklam apod. odepisovali 5-15 procent, zpravidla víc, než činil výpadek v průměrném měsíci minulého roku. O pět procent méně se stavělo vinou poklesu bytové výstavby.
Neznamená to, že se celá ekonomika propadá stejně prudce jako loni na jaře, protože průmysl se drží na úrovni loňského výkonu. V lednu byl dokonce o dvě procenta silnější. Přesto jsou údaje za leden prvním signálem, že ani první čtvrtletí roku 2021 nepřinese zlepšení. Ve srovnání s rokem 2019 se pád produkce nejspíš ještě prohloubí.
K takovému závěru už pro Německo došel ekonomický institut IW z Kolína nad Rýnem. Jeho ředitel Michael Hüther si dal práci s výpočtem, o kolik přišla německá ekonomika během koronavirové krize ve srovnání s obvyklým růstem. Výpadek prvního kvartálu roku 2020 snížil blahobyt Němců jen o 20 miliard, ovšem v nehorším druhém čtvrtletí přišlo Německo o 100 miliard.
V druhé polovině minulého roku se poměry o něco vylepšily, v prvním čtvrtletí roku 2021 však krize opět sílí a Německo přijde o 50 miliard.
Ekonomické uzávěry v Česku byly minimálně stejně přísné jako u západních sousedů. Proto také použití modelu IW na tuzemskou ekonomiku vede k podobným výsledkům. Proti celkové ztrátě čtvrt bilionu eur v Německu dochází v patnáctkrát slabším českém hospodářství ke srovnatelnému výpadku půl bilionu korun.
Pro Česko platí i Hütherův komentář, podle kterého byla koronavirová krize z pohledu ekonomů dosud nevídaným šokem.
„Záchranné vládní balíčky včetně kurzarbeitu sice zabránily největším škodám, ovšem vyplácení pomoci na sebe nechalo dlouho, někdy příliš dlouho čekat. Tuto fázi nedokázaly všechny podniky zvládnout,“ upozorňuje ředitel IW institutu. Část firem dosud žije bez jasné perspektivy jen z vládní podpory a experti mohou jen věřit tomu, že značná část neskončí provoz spolu s ukončením subvencí.
