Článek
Světová ekonomická krize, která naplno propukla s krachem investiční banky Lehman Brothers v roce 2008, měla negativní dopad na psychický stav dětí. A to v takové míře, že lidé, kteří se v době krize vyvíjeli, mohou mít následky do konce života. Doléhal na ně totiž stres rodičů, který je popisován jako toxický, a neporozumění celé situaci. Se zjištěním přišla organizace UNICEF.
Aby děti mohly čelit toxickému stresu, musí mít kvalitní zázemí – vztah s dospělými, kteří je podporují a starají se o ně. Dítě, které vyrůstá v milujícím prostředí, není tolik citlivé na stres a nezpůsobí mu doživotní zdravotní následky, mentální i fyzické. Pokud jsou ale právě dospělí vystaveni toxické úrovni stresu, nemají dostatek možností a kapacity příznivé podmínky pro růst dítěte udržovat.
Studie, které se věnují dopadu ekonomické krize na společnost, ukazují právě na trend dlouhotrvajících následků krize. Ukázalo se, že se vztahují i na nenarozené děti. Například výzkum profesora Geira Gunnlaugssona působícího na University of Iceland ukázal, že počet novorozenců s nízkou porodní váhou se na Islandu v letech 2003 až 2008 pohyboval okolo 2 % z celkového počtu narozených dětí. V letech 2009 až 2013, tedy v době krize, se pak zvýšil na 3,4 %. Nízká porodní váha je nejen významným ukazatelem zdraví novorozenců, zároveň upozorňuje na vysoké riziko pozdějších poruch vývoje dítěte.
Stres nastávající rodičky je nejčastějším důvodem nízké porodní váhy novorozence. Studie ukázala, že se děti s takovou váhou narodily především rodinám s nízkým příjmem, tedy těm, které krizi prožívaly hůře.
Stres rodičů na děti doléhal i v jiných formách. Ekonomická krize totiž znesnadnila milionům rodičů zajištění základních potřeb jejich potomkům. Ve Spojených státech přišlo mezi říjnem roku 2008 a březnem roku 2009 každý měsíc o práci 712 tisíc lidí. Studie Oxfordské univerzity z roku 2017 potvrzuje spojení mezi rostoucí mírou nezaměstnanosti v době hospodářské nestability a zanedbávanou péčí o děti. Rodiče zasažení finanční tísní potomkům nemohou dopřát oblečení, zdravotní péči ani jídlo. Kromě psychických problémů mohou takové děti v dospělém životě trpět závislostí na návykových látkách i nezaměstnatelností.
S krizí se podle studie z roku 2013, kterou zveřejnil vědecký časopis Child Abuse & Neglect, zhoršilo i samotné chování rodičů k jejich ratolestem. Na základě pozorování autoři prokázali, že v rodinách s nízkou životní úrovní se odehrávalo více násilí na dětech.
Krize se ale nepodepsala takto tvrdě na všech. Za to mohou mimo jiné i programy sociálního zabezpečení a „záchranné sítě“, které měly zmírňovat dětskou chudobu.
