Krize přijde za rok. Zvážím přesun výroby do Asie, říká šéf textilky

„Máme po covidu,“ říká na úvod našeho rozhovoru Pavel Koutný, ředitel prostějovské textilky, která šije uniformy pro armádu, policii i hasiče. Před třemi týdny s nemocí zápasila polovina závodu, kde pracuje sto lidí. Z byznysového pohledu však ještě vyhráno není. Čeká se tvrdý boj o státní zakázky a signály o šetření už přicházejí od Policie ČR.

Aby textilka dál konkurovala v tendrech firmám, které už vyrábějí v Asii, nevylučuje, že u jednodušší výroby odejde z Evropy za nižší cenou práce. „S nižšími maržemi můžeme Asii konkurovat, ale v poslední době už konkurence přenáší výrobu z Číny do levnější jihovýchodní Asie a nedaří se nám konkurovat cenou,“ uvažuje Koutný.

Na otázku, zda přesun do Asie může nastat kvůli očekávanému poklesu státních zakázek, odpověděl: „Ano, může to nastat. Může se to stát u jednodušší výroby, která nepodléhá přísné kontrole ze strany armád nebo policie.“

Na zakázkách pro státní složky je podnik z Prostějova závislý z 80 procent. Dodává mimo jiné na Slovensko, do Rakouska a Nizozemska. Objednávky uniforem se nezastavily ze dne na den, Koutný však čeká, že se krize projeví už v příštím roce.

Zatím se ještě v Prostějově daří. Obrat loni firmě vyrostl z 503 na 510 milionů korun, zisk EBITDA se snížil ze 103 milionů korun v roce 2019 zhruba na 80 milionů korun.

Napadlo vás, že epidemie koronaviru může mít podobný dopad jako krize, která v roce 2010 položila legendu textilního průmyslu Oděvní podnik Prostějov?

Trh se za deset let hodně změnil. Textilní průmysl v Evropě zaměstnává méně lidí. Hodně se přesunul do Asie, která je manufakturou světa. Čekali jsme, že přijde razantní změna, ale spíš ve smyslu, že se sníží nadspotřeba. Lidé nakupují obrovské množství věcí, které se vyhazují, protože zboží je levné a lehce dostupné. Výrobní náklady na klasické bavlněné tričko jsou nižší než náklady na výrobu hamburgeru. Když to srovnáte se zdroji potřebnými například pro pěstování a sklízení bavlny, její barvení, výrobu a logistiku, je v tom absolutní nepoměr. Nečekáme zhroucení trhu, ale spíš to, že dojde k omezení na straně poptávky.

Několik českých módních značek, které také vyrábějí pánskou módu, bojuje o život. Držíte se díky státním zakázkám?

Ano, zvládáme to relativně dobře díky státním zakázkám na uniformy, které tvoří více než 85 procent našeho obratu. Jsou to kontrakty na čtyři až pět let. Naše klasická konfekce se přes vlastní prodejny samozřejmě neprodávala, ale tvoří jen okolo 15 procent obratu. Za pomoci vládních programů, jako jsou Antivirus a Covid Nájemné, se dá období překlenout.

Pro koho uniformy šijete?

V zahraničí jsou našimi zákazníky hlavně armády. Rakouská, nizozemská a slovenská armáda. V Česku oblékáme téměř všechny složky, které jste schopen v uniformě vidět: Celní správu, Vězeňskou službu, Lesy ČR, Armádu ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Policii ČR, Letiště Václav Havla Praha, České aerolinie, Českou poštu, dopravní podniky a městské policie. Kdo nosí uniformu, má ji z 90 procent od nás.

Na plánovaném půlbilionovém schodku státního rozpočtu není zatím vidět snaha šetřit. Už se v zakázkách na uniformy škrtá?

Veřejné rozpočty evropských zemí jsou poměrně dost poškozené. Máme už signály, že investice do dalších let nebudou tak štědré. Počítám, že kritické pro nás budou roky 2022 až 2024, protože ministerstva budou omezovat nákupy uniforem. Vidíme to už v zakázkách ministerstva vnitra pro Policii ČR. Dřív jsme už v prvním čtvrtletí věděli, kolik objednávek bude do konce roku, ale teď vidíme jen do poloviny roku. Nevědí, kolik budou moci za uniformy utratit. České aerolinie a Letiště Václava Havla Praha omezily nákupy už loni o více než 60 procent. Krize má pro nás setrvačnost, nastane až od roku 2022.

Rok 2019 vypadal z pohledu vašich čísel výborně. Obrat půl miliardy korun a zisk před zdaněním 100 milionů. Jak dopadl minulý rok?

Obratově jsme byli o pár procent výš, ale ziskovost byla nižší. Obrat byl 510 milionů korun a EBITDA (zisk před zdaněním, amortizací a odpisy, pozn. red) 80 milionů korun, což je meziroční pokles o 20 milionů.

S kým se v tendrech utkáváte?

V Česku hlavně s domácími firmami. Největšími rivaly jsou obchodní firmy o pár lidech vyrábějící v Asii. My se stále snažíme vyrábět v zemích Evropské unie. S nižšími maržemi můžeme Asii konkurovat, ale v poslední době už konkurence přenáší výrobu z Číny do levnější jihovýchodní Asie a nedaří se nám konkurovat cenou. V zahraničních tendrech se potkává sedm až dvanáct firem z Německa, Nizozemska, Španělska, Itálie a dalších zemí. O český trh zájem nemají, asi je pro ně malý.

Jak chcete konkurovat, když se soutěží na nejnižší cenu?

V zahraničí není cena v soutěžích jediným kritériem. To je naše výhoda v tendrech, protože máme stále výrobu v Evropě. Kvůli referencím ji nechceme opouštět. Ale pokud to bude neúnosné, budeme i my muset odejít do Asie. Zatím se nám ještě vyplácí vyrábět v Evropě. Uvidíme, jak bude letos konkurence reagovat. Je možné, že pod tlakem přesuneme část naší sofistikovanější výroby z Bulharska do levnější Albánie. Tam by však závody musely investovat do technologií, aby zvládly náročnější výrobky.

Souvisí případný přesun výroby do Asie s možným poklesem státních zakázek? A máte vypracovaný scénář, kdy může nastat?

Takový scénář zatím nemáme. Ano, může to nastat. Může se to stát u jednodušší výroby, která nepodléhá přísné kontrole ze strany armád nebo policie. To jsou pro nás největší zakázky, kde odliv do Asie nehrozí. Je malá šance, že bychom přišli o 50 nebo 60 procent zakázek na uniformy. Máme široké portfolio klientů, a když přijdeme o zakázku, snažíme se to vynahradit jinde.

Trend v posledních letech byl spíš opačný. Některé firmy se vracely do Evropy, protože práce v Asii zdražila.

To je pravda. V současnosti je problém s přepravou z Asie. Hodně resortů přechází na sofistikované a funkční materiály jako softshellové bundy. Trh s těmito materiály se už asi patnáct let odehrává v Asii a v Evropě je neseženete. Je proto možné, že určitý typ produktů bude jednodušší převelet do Asie, pokud jediným kritériem v soutěžích bude cena.

Móda stárne a ztrácí na hodnotě. Vyrábíte hodně na sklad?

Situace nastala zničehonic. Na skladech nám zůstala nová výroba pro jaro, léto, podzim i zimu 2020, vlastně celá roční produkce. Online kanál sice pomůže, ale nikdy nevyrovná prodej v kamenných obchodech. Naštěstí u pánské konfekce móda není tak rychlá. Prodat se dá za plnou cenu. Záleží na tom, jak rychle se rozběhne trh, protože firemní jednání jsou online, chybí plesy, nejsou společenské akce a svatby jsou minimalizovány. Obleky nejsou teď potřeba, ale doufám, že se to rozběhne. Stojíme si za kvalitou a nechceme zboží poslat do výprodejů.

Firmy se začínají ozývat, že zdražují suroviny. Třeba podle textilky Juta, se kterou spolupracujete, ceny polymerů vzrostly až o 70 procent.

Je to tak. Ceny vstupů se zvyšují. Zdražuje bavlna, vlna i polymery. Přitom jsme kvůli levné konkurenci tlačeni k nižším cenám. Vypadá to, že další čtyři roky budeme čerpat z vytvořených zásob a budeme se snažit udržet tržní podíl.

S Jutou jsme spolupracovali na jednorázových ochranných oblecích, které nám loni zachránily výrobu zhruba na tři měsíce. Vyrobili jsme sto tisíc ochranných plášťů v době, kdy vláda umožnila, aby ochranné prostředky dodávaly firmy bez výběrového řízení, pokud materiál i výrobek pocházejí od českých výrobců. Díky tomu jsme nemuseli využívat žádný podpůrný program z důvodu nedostatku práce pro naše zaměstnance.

Móda patří mezi nejvíce zasažené obory a pro banky může být významným rizikem. Jaké vidíte šance na získání úvěru v bance?

Záleží na tom, v jaké kondici firma je, jaké má pod sebou nemovitosti, čím můžete ručit. K získání půjčky mohou pomoci i smlouvy. Pokud máte dlouholetou smlouvu s nizozemskou armádou, může to být plus.

V Česku provozujete několik vlastních prodejen v obchodních centrech i v ulicích měst. Podaří se vám je udržet?

Doufáme, že se podaří všechny udržet. Záleží na tom, jak dlouho bude uzavírka trvat. Teď není možné říct, že bychom byli schopni utáhnout třeba jen polovinu z nich.

Oblékáte také soukromé firmy. Jak tyto zakázky fungují?

Firmy chtějí obléknout své obchodní manažery a management do jednotného firemního oblečení včetně například barev. Je to segment, který se rozbíhá. Pro vedení firem je to ukázka, že to myslí vážně. Lidé mají radost, že se identifikují s firmou, vystupují s jednotným oblečením na veletrzích, prezentacích a jednáních. Berou to jako součást své firemní kultury. Je to zajímavé, ale v pandemické době je stále tato služba vyhledávaná. Pokles nevidíme.

To mě překvapuje. Lidé jsou doma a některé firmy už zřejmě nechají část zaměstnanců na home office. Kanceláře budou prázdnější.

Je to tak, ale některé veletrhy ve světě se konají, přestože jen v malém měřítku. Osobní styk bude do budoucna stále nutný. Něco se bude řešit online, ale stále se bude cestovat na veletrhy.

Vidíte, že formální móda je na ústupu a roste zájem o lehčí outfity?

Oblek potřebujete na společenské události, plesy, společenské akce. Ty se nekonají a daleko lépe se teď prodávají separátní kalhoty, polokošile, separátní saka. Je to dáno trendem posledních dvanácti měsíců. Od klasických obleků se v této pandemické době ustupuje. Na druhou stranu, obleky fungují od 19. století, takže tato komodita setrvá, i když možná ne v takovém rozsahu.

V lednu jste spustili e-shop. Jak se mu daří?

Prodej nás mile překvapil. Očekávali jsme, že budeme na padesáti procentech obratu jedné klasické prodejny, ale nyní dosahujeme obratové velikosti téměř jedné prodejny.