Článek
Jestli někdo během koronavirové krize zažívá boom, jsou to supermarkety. Jak vyplynulo z analýzy České spořitelny, během karantény ve spotřebním koši českých domácností výrazně vzrostly dvě položky: nákupy potravin a léků.
„Klienti České spořitelny celkově utratili za potraviny o 27 procent více. K tomu se ale musí připočítat velké předzásobení, které domácnosti provedly ještě před vyhlášením karantény. Týden před karanténou totiž domácnosti utratily za jídlo téměř o 50 procent více než obvykle,“ uvedl ekonom David Navrátil.
První nákupní horečka vypukla na konci února (nárůst o 25 procent). Vyšší poptávka po potravinách souvisela i s omezením výdajů v restauracích (pokles o 61 procent). Ačkoliv mnoho restaurací prodává přes okénko nebo nabízí dovážku jídla, tak přesto hodně lidí začalo raději vařit doma.
„Některé dny, zejména v počátku krize, se prodeje zdvoj až ztrojnásobily,“ uvedl Jesper Lauridsen, šéf české a slovenské sítě Albert.
Vedle tržeb se však obchodům s potravinami zvýšily i náklady. „Náklady na ochranné pomůcky a dezinfekci nás přišly na 50 milion každý měsíc. A dalších 50 milionů jsme vynaložili na bonusy pro všechny naše zaměstnance. Jejich práce v první linii si zasloužila mimořádnou odměnu,“ říká Lauridsen.
Mimořádné náklady, se kterými firma v rozpočtu nepočítala, jí pomohlo financovat zmíněné předzásobení tuzemských domácností.
Zároveň se však o poptávku po potravinách musely klasické řetězce ve větší míře začít dělit s online supermarkety. Zájem o jejich služby raketově vzrostl. „Pravidelně online začalo nakupovat asi 60 procent domácností, které doposud nakupovaly na internetu málo nebo vůbec,“ potvrdil ředitel Mall Pay Adam Kolesa.
Lauridsen konkurenci webových prodejen s jídlem vnímá. Podle něj zaznamenala skupina Ahold, do které Albert patří, celosvětově 35procentní nárůst online tržeb. „Tento trend se bude v průběhu času normalizovat, ale prodeje zůstanou vyšší. Proto i v Česku chceme být součástí online trhu,“ oznámil bez bližších podrobností, že bude tuzemský Albert prodávat i přes internet.
Albert se musel kromě zvýšených nákladů na bezpečnost a hygienu vypořádat i se změnou provozu. Například se kompletně změnil systém příjmu zboží. Objednávky a zásoby do krize řídila převážně umělá inteligence, která při práci vycházela z historických dat o nákupním chování. V krizi ale lidé nakupovali úplně jinak, do procesu tak museli vstoupit opět lidé a objednávat zboží ručně.
Například ceny a prodejní akce, na které tuzemští zákazníci hodně hledí, nebyly zejména na začátku krize tak důležité. Spíš než nakoupit výhodně, byly nákupy o tom, sehnat konkrétní položky.
Albert také nemusel propouštět, naopak nabral 2400 nových lidí. I proto, že mnoho stávajících zaměstnanců muselo zůstat doma se svými dětmi školního věku.
„Dřív v retailu nikdo moc nechtěl pracovat, ale teď jsme zaznamenali zvýšený zájem o práci u nás. Nejen v obchodech, ale i v distribučních centrech a na centrále. Tyto lidi chceme motivovat a udržet i po krizi,“ slibuje Jesper Lauridsen.
Pokud jde o budoucnost, jeho firma pracuje s mnoha scénáři. Téměř jistý si je však Lauridsen aspoň dvěma věcmi.
Jednak že se Albert bude snažit neseškrtat svoje investiční plány. „Stále věříme, že letos budeme investovat do inovací a nových projektů miliardy korun. Že i nadále budeme zvyšovat počty zaměstnanců, investovat do jejich rozvoje a mezd,“ míní.
Kdyby firma začala škrtat a držela se konzervativně při zemi, stane se podle jejího šéfa předpověď o budoucí krizi realitou. „Uvědomuji si, že ne všechny společnosti mohou zachovat plánované investice jako my. Ale je zde od nás velký apel pro ty, kdo si to mohou dovolit: investujte do budoucna, abychom se přes krizi brzy přenesli,“ vyzývá firmy šéf Albertu.
Očekává také, že ceny potravin dál porostou, určitě v krátkodobém měřítku. „Máme větší náklady na provoz obchodů a dodávky zboží. Ty chceme absorbovat. Do cen se ale promítnou globální vlivy,“ říká.
Vysvětluje to na příkladu jablek a květáku. Ty ještě nemají v Česku v sezonu, ta je teď ve Španělsku, ale tamní dodavatelé mají velké problémy dostat pracovníky tam, kde je potřebují. Což snižuje nabídku na trhu a cena roste. Navíc koruna oslabuje vůči euru, což vytváří další tlak na růst cen.
