Krize? Hned po covidu lidi naběhnou do hospod a na dovolené, říká investor

Na předcovidovou úroveň se podle bývalého šéfa Komerční banky Česko dostane už do konce roku. Lidé drží obrovské množství úspor. Hned jak se restrikce uvolní a budou mít kde utrácet, tak podle Vávry začnou.

Bezprecedentní růst, daný odloženou poptávkou, se letos potká s inflací. Tu ženou nahoru balíky peněz, které jednotlivé státy, zejména Spojené státy, napumpovaly do ekonomik. Jaká bude inflace v budoucnu, stanovují vládní obligace a jejich očekávaný výnos. A tato očekávání se před pár dny prudce změnila.

„Trh vládních obligací nám před Vánoci říkal, že správný výnos je někde kolem 0,5%. A teď nám říká, že je téměř 2%. To má devastující efekt na obrovskou část ekonomiky. Jestli to dojde ke 3 %, tak už skutečně na Wall Street poteče krev,“ vysvětluje Vávra.

Tento šok škodí zejména technologickým akciím: „Je to velký problém pro růstové akcie jako Apple. A je to naopak požehnání pro hodnotové akcie, zejména banky, protože vyšší úroková sazba je vždycky dobrá pro banky,“ řekl Radovan Vávra.

Žádná sociální ani jiná krize nás nečeká a rozvinutý svět se dostane na před covid úroveň už letos, tvrdíte. Není to rouhání?

Není. Já to neříkám kvůli tomu, abych nezbytně polemizoval s politiky. To není můj důvod existence. Ale spíš to říkám proto, abych obyčejným lidem radil, jak se v téhle složité době chovat, aby to přežili, když ne hygienicky, tak aspoň finančně zdraví.

Jak si můžete být tak jistý, že žádná krize nebude?

Ono to slovo krize je technický termín. Má nějaké komponenty a já je zkrátka nevidím přicházet. To, co vidím a to, co cítíme všichni, je prudký ekonomický šok. Ale nemá ty parametry krize. Tak bychom ho neměli řešit protikrizovými nástroji. To je pointa toho mého sdělení na Twitteru, na které narážíte.

Jaké parametry krize tam tedy nevidíte?

Krize tak, jak ji známe z učebnic, je krize na straně poptávky. V ekonomikách se snižuje poptávka. To vede k snižování kapacit, k uzavírání závodů, k nezaměstnanosti. A roztáčí se nekonečná spirála, kdy ekonomika klesá. Pokud začne klesat dva kvartály po sobě, tak my ekonomové jsme spokojeni, protože máme naplněnou definici krize. A když to porovnáte s naší současnou situací, tak ten výkonový šok, který samozřejmě nastal, to znamená, že jsme vyrobili méně Škodovek než v roce 2018, tak není způsoben tím, že Škodovky nechtějí lidi kupovat. Ale tím, že jsou zavřené prodejny a nemůžete si je dojít koupit. Čili to, co vidíme je problém ne na straně poptávky, ale na straně nabídky.

Takže hned jak covid pomine, poptávka se nastartuje?

Představte si koberec a na něm vlnu. Až ta vlna doběhne nakonec, tak to vybuchne. Tak se prostě všichni vrhnou zpátky do hospod, na dovolené, na spotřební část ekonomiky. Čeká nás skutečně bezprecedentně raketový růst.

Vy říkáte, že se všichni vrhnou na spotřebu. Ale všichni to nebudou. Přestože je nezaměstnanost zatím nízká a firmy zatím nekrachují, tak se spousta lidí během posledního roku zadlužila, i některé podniky se zadlužily. Tak není přece vůbec jisté, že budou mít chuť a za co utrácet. Budou?

Budou. Když se podíváte, kolik peněz lidé a firmy drží v hotovosti, tak to číslo je enormně vysoké všude po světě. Čili skutečně je to ten efekt hrbu na koberci. A až firmy a lidé uvidí, jak konečně celá covidová story končí, tak se ta věc během jednoho kvartálu velmi dynamicky narovná.

Takže těch, kteří na covid dojeli, bude podle vás minimum?

Co je to minimum? Pro toho člověka, kterému zbankrotovala 30 let budovaná hospoda je to celoživotní tragédie a řekne, že Vávra je idiot. Záleží, kdo to posuzuje.

Na trhu práce přibylo loni 100 000 lidí.

A bylo by jich o hodně víc, kdybychom je nedrželi uměle zaměstnané přes sociální programy. Já za to vládu hrozně chválím. My nejsme Amerika. Neumíme z měsíce na měsíc jít bez mrknutí oka k 30% nezaměstnanosti a nesložit se z toho jako společnost. Pro nás je nemožné, aby jeden ze tří, co tady sedíme, byl bez práce.

Vy říkáte, že ještě letos bude rozvinutý svět na úrovni jako před covidem. Tam počítáte i Česko?

Samozřejmě, samozřejmě.

Takže byste se klidně vsadil, že do konce roku Česko poroste zase o nějakých těch 2,4%?

Já se sázím každý den. Jsem investor, co mám na jazyku, tak mám i na klávesnici. Takže já tvrdím, že Česko skutečně letos poroste. Nebude to taková raketa jako Spojené státy, ale to je prostě dáno naší strukturou. My neumíme rychle investovat. Za prvé, velmi rychle se dostaneme na předcovidovou úroveň. To je fantastická bezprecedentní věc a když se podíváte, co s ekonomikami udělala ta finanční krize, tak některé se na ní nedostaly od roku 2009. Tady se bavíme o tom, že z toho finančního zubu vyskočíme v rámci jednoho účetního období. A za druhé, speciálně Spojené státy, nejenom že se dostanou nad tu úroveň předcovidovou, ale oni se dostanou i nad růstovou trajektorii, na které by jinak byly. Takže kombinace toho nadšení a toho obrovského objemu dolarů, které americká vláda natiskla, způsobí stimul, který vlastně překoná jejich před covidovou realitu. Tak jaká krize?

Letos se objeví dva trendy. Jednak bezprecedentní růst, který je daný odloženou poptávkou. A proti tomu inflace, vyhnaná balíky peněz, které jednotlivé státy napumpovaly do ekonomik. Co tyhle dvě tendence přinesou?

Bude to samozřejmě diferencované. Některé části rozvojového světa budou mít smůlu. Ty nebudou mít růst, ty budou mít tu inflaci. To je smutná realita globalizované země v roce 20/21. Ty ekonomiky, které z toho budou mít bezprecedentní růst, jsou především Spojené státy, část Asie. A doufejme, že i části Evropy, které nás potáhnou s sebou. Spousta lidí se vysmívá, že jsme montovna Evropy, zaplať pán bůh za tu montovnu.

My budeme na okraji těch šťastných zemí a pořád u nás vyhraje ten růst. Ale já si dovolím do té naší debaty dát ještě jedno slovo. Naším problémem není inflace, ale očekávaní inflace. Protože to, co vyděsilo americké burzy, co děsí mě v noci, co děsí všechny investory všude po světě, není současná inflace, ale konflikt mezi dvěma hlásiči inflace. Ten nepolitický říká ‚pozor, bude to vážné‘ a ten politický říká ‚kdepak, nemáte vůbec žádný problém, žádná inflace nebude, já se o to postarám‘. Jak tohle dopadne, o tom budou učebnice a filmy. Netrapte se současnou inflací, ale přemýšlejte o inflaci v létě.

A kam by se teda musela infalce vyšplhat, abychom se jí měli trápit?

Inflaci nám hlásí dva tlampače a asi i laikové vědí, že se to týká úrokových sazeb. Spousta lidí si myslí, že úrokové sazby stanovuje Česká národní banka. Ale centrální banky všude po světě stanovují něco, čemu se říká krátkodobé úrokové sazby. To znamená třeba jednodenní sazba. To skutečně stanovuje národní banka, něco tím sleduje a je to zcela v její gesci. A ty dlouhodobé sazby národní banky nestanovují, ty každou vteřinu definuje trh vládních obligací, speciálně amerických vládních obligací. Tenhle trh vládních obligací nám před Vánoci říkal, že správný výnos těchto obligací je někde kolem 0,5 %. A teď nám říká, že je téměř 2 %. To má devastující efekt na obrovskou část ekonomiky. Takže byť to pro laika tak nevypadá, tak první kvartál nám akciovým investorům dal strašně zabrat, loňský taky. Teď jedna kuriózní informace, loni přesně touhle dobou byl ten okamžik, kdy americké indexy skočily šipku z 13. patra paneláku na beton. A podívejte se, kde jsou dneska. Žádná krize, žádná deprese, žádné hromadné výprodeje. Máme měsíc od bodu, kdy akcie naopak byly na nejvyšších historických maximech.

Zpátky k tomu číslu. Ta 2 % jsou ještě v pohodě?

Nejsou, 2 % už je velká nepohoda. A jestli to dojde ke 3 %, tak už skutečně na Wall Street poteče krev. Proč? Učebnice investování strana 1 říká, že jdou-li výnosy z 10letého dluhopisu nahoru, tak je to pro některé segmenty ekonomiky smrt a pro některé výhra. Je to velký problém pro růstové akcie jako Apple. A je to naopak požehnání pro hodnotové akcie, zejména banky, protože vyšší úroková sazba je vždycky dobrá pro banky. Takže nejde o to, že by Wall Street zkolaboval, ale jde o to, že v rámci těch titulů dochází k něčemu, čemu se říká rotace a každý to zná. To znamená, prodávám Apple, kupuji Disney.

Ještě jsem se na chvíli chtěla zastavit u inflace. Ve Spojených státech je inflace teď 1,7%, v Evropské unii byla v únoru 1,3%. Kdy se přelije do Česka?

My máme inflaci kolem těchto hodnot, o kterých mluvíte. Životy nás obyčejných lidí to ovlivní jen velmi zprostředkovaně. To důležité je: nebojte se hyperinflace, určitě se nestane to, že by kdekoliv v civilizovaném světě šla inflace nad 5 %, to můžeme úplně v klidu vyloučit. A to, o čem se bavíme nemá bezprostřední dopad na mojí výplatu, vaši výplatu a ceny nájmu, ale má to dopad na řadu jiných ekonomických bodů, které k nám jednoho dne dotečou. Takže možná bych měl lidi uklidnit, že se nic neděje.

Takže bezprostřední dopad na ceny tato inflace nemá?

Má, ale snesitelný.

Takže Česko teď nečeká éra zdražování?

Zdražování ke zdravému růstu patří. Zdravá 2% inflace je úplně v pořádku. A šok, o kterém tady tak epicky vyprávím, nastal jenom z toho, že ten americký bond nám ve strašně krátké době řekl, ‚ne 0,5%, ale 2%‘. Kdyby to z toho 0,5% na 2% lezlo tři roky, tak vám tady nemám co vyprávět.

Ale bezprostřední dopad, jak vy říkáte, na naše životy to má tedy jaký?

Jeden dopad, který to bude mít zejména pro novou vládu v Česku a bude velmi brutální a velmi praktický, je financování našeho státního dluhu, který naroste každou vteřinu o nesmyslné číslo. A paní ministryně Schillerová, která tady občas sedává, ráda říká, že nám věřitelé platí za to, že si od nich půjčujeme.

Není to pravda?

Chvíli to pravda byla, protože japonské penzijní fondy chtěly nakupovat určitý typ cenných papírů a vrhly na ten trh obrovskou poptávku. Ta zvedla ceny obligací nahoru a výnos dolů. Takže skutečně někdy v létě před dvěma lety se polské, české, maďarské eurobondy chvíli obchodovaly se záporným výnosem. Dneska, když tady říkám, že se americký vládní dluhopis obchoduje za 2 %, tak ten náš taky. Je nemyslitelné, že by někdo půjčoval americké vládě levněji než Česko. Čili až po volbách přijde někdo nový na Ministerstvo financí, tak bude velmi překvapen tím, že položka obsluha státního dluhu, čili úrokové náklady na stávající zadlužení, je tam špatně napsaná a že bude významně větší.

Světové banky vychrlily během té pandemie velké množství peněz. Dokázal byste říct, komu tyhle peníze nejvíc pomohly?

Musíme si říct, jak strašná suma to je. 40 % všech amerických dolarů, které jsou v tuhle chvíli v cirkulaci, bylo vytištěno za posledních 12 měsíců. Čili jako kdyby Spojené státy měly dvouletou historii jako ekonomika. Vždycky, když to nějakému laikovi řeknu, tak omdlí, protože si neuvědomují, jak strašně nekryté ty fiat měny jsou, a proto já miluji Bitcoin. Čili těch peněz, které do té ekonomiky natekly, je prostě nepředstavitelné množství a pomůže to vždy držitelům reálných aktiv.

Podívejte se na ceny nemovitostí na Floridě, to je zdvojnásobení z roku na rok. Čili prostě všechno, co má nějakou vyčíslitelnou hodnotu a zároveň toho není nekonečno, tak šlo cenově nahoru. To se může týkat i některých cenných papírů, po kterých dlouho pes neštěkl, ale teď se dostaly do rukou mileniálům, kteří seděli u obrazovek a hráli si tu svojí válku s Wall Streetem.

Novela zákona od České národní banky, která je teď ve Sněmovně, má dát i tuzemské centrální bance možnost kvantitativního uvolňování. Potřebujeme to v Česku?

Jo, jo, jo. Já si myslím, že je to výborný nápad a upřímně jsem myslel, že toho vláda a ČNB využijí už loni v létě, kdy s tím přišly. Není pravda, že já jsem apriorní kritik vlády. Udělali spoustu věcí dobře a tahle je jedna z nich. Všechny vlády, které přijdou, tak to budou velmi potřebovat.

Protože to umožní stimulovat ekonomiku, když bude potřeba?

Protože to umožní vydávat koruny tak, abychom to skutečně mohli řešit sami. Zhruba 30 % našeho státního dluhu drží zahraniční věřitelé a my jsme ve strašně zranitelné pozici. Nemáme přehnaně vysoké zadlužení. Řecko má třikrát takové, Itálie dvakrát takové. Náš problém je, že 30 % našeho dluhu drží někdo, kdo když se rozhodne, že ten dluh je špatně oceněn, tak to zahýbe celou naší ekonomikou.

Nemůže ale tento nástroj podpořit nezodpovědnou fiskální politiku vlády?

Jestli to povede k vyššímu zadlužení, tak ano. A mně nevadí. Já jsem před minutou řekl, že naše zadlužení ve vztahu k HDP a ke všem možným veličinám je úplně v pořádku. Když tady zasekneme dalších 500-600 miliard, tak se houby stane. Náš problém je, co s těmi penězi děláme, to je ta katastrofa. To, že se ještě pořád máme kam zadlužovat, je skvělá zpráva. A já jenom doufám, že nová Vláda tohoto polštáře využije ne k nakupování hlasů voličů, ale k restrukturalizaci téhle utrápené ekonomiky.

Takže v tomhle momentu tak vysoké dluhy nevadí?

Vůbec. Projeví se to na efexu. Já jsem velký zastánce eura. Když se podívám na to, jak se financujeme my a za kolik se financuje Slovensko, které je objektivně horší ekonomika, tak Slováci se financují za ty záporné sazby a my za ty 2+ %. Čili to otevře přirozeně debatu o euru, a za to já jsem rád.

Vy jste hledal odvahu se podívat na své akciové portofolio, protože z něj podle vás poteče hodně krve. Už teče? A z čeho?

Teče každý den z technologických titulů. To znamená, že za rok vydělávám jenom 40%, zatímco před měsícem to bylo 60%. Kdybych byl fond, kdybych byl institucionální investor, tak už měsíc prodávám ty Tesly, Amazony, Appley a Microsofty a kupuji za to hodnotové akcie. Proč to neudělám jako fyzická osoba? Protože existuje něco jako daň. Takže já, když prodám svou 40% ziskovou pozici, tak zaplatím strýčku Samovi a tetičce Schillerové daně a teprve ten zbytek jdu reinvestovat. Takže já ten bod bolesti mám nastavený jinde než bych ho měl jako profesionální investor. A buďte si jistá, že všichni čeští profesionální investoři tu rotaci už měsíc jedou a nikdo tam v tom neshoří.

Čím je způsobený ten pokles technologických akcií?

Já se teď vrátím k té inflaci. Pro oceňování akcií to je velmi významný faktor. K oceňování akcií se používá takzvaná metoda diskontovaných peněžních toků, což je něco jako Pythagorova věta financí. O tom se nediskutuje, to je jako chleba s máslem. Do toho vzorečku dáváte finanční toky, které ta akcie přinese rok po roce a jejich hodnotu upravujete takzvanou diskontní sazbou. A do té diskontní sazby právě vstupuje úroková míra. A čím vyšší ta úroková míra je, tak tím menší je součet těch peněžních toků a tím menší je hodnota té akcie. A když máte takzvané hodnotové akcie, které mají pořád stejný zisk, tak nejsou tak citlivé na tuhle aritmetiku. Ale když máte akcii, jako je Palantir (Palantir Technologies, americká softwarová společnost, která se specializuje na analýzu velkých dat, pozn.red.), který je 15 let ve ztrátě a dalších 5 let chce být ve ztrátě a za 5 let chce ukázat raketový zisk. Čistě touto matematikou vám hodnota Palantiru skočí o 30% dolů, a to je přesně to, co vidíme na burzách. Hodnota toho diskontovaného peněžního toku jde skutečně drasticky dolů. A nejvíc to postihuje firmy, které jsou v růstové fázi a říkají, že zisk teprve budou mít.

Co indexové fondy? Ty jsou „safe“?

Indexové fondy jsou vždycky safe (bezpečné). Akorát je potřeba vědět, že díky tomu předchozímu růstu technologických gigantů, když se podíváte na index SAP500, tak to 500 skutečně znamená, že je tam 500 různých společností. Ale 20% hodnoty je koncentrované jenom v 5 společnostech a shodou okolností ve všech technologických. Takže vy si myslíte, že si kupujete široký trh, ale pořád jste velmi vystavená těmto šokům technologických titulů.

A Bitcoin? Řada investorů se ho pořád bojí. Stále není úplně jasné, jestli je to pověstné slavné zlaté prase, anebo prostě problém.

To se letos dozvíme. Já si myslím, že Bitcoin půjde letos přes 100 tisíc dolarů a myslím si, že je to prostě čistě proto, že se dostává víc na radar více a více institucí. Tesla svůj dočasně volný peněžní tok investovala do Bitcoinu. Já teď v jedné ze svých firem nekupuji za naše rezervy fyzické Bitcoiny, protože to je strašný problém, ale kupuji jeden fond, který je svázaný s cenou Bitcoinu. A dělám to místo toho, abych ty peníze dal na termíňák. A nedělám to jenom já a Elon Musk, ale dělá to víc a víc lidí. Vytváří se tady silná poptávka a z něčeho, co bylo pankáčskou doménou věrozvěstů budoucnosti, se stává alternativní aktivum, přičemž to alternativní bych pořád dvakrát podtrhl.

Přijde doba, kdy bitocin nebude alternativní?

Myslím si, že jo. A myslím si, že je za rohem. Není to první alternativní aktivum. To nejznámější alternativní aktivum stálo u startu hypoteční krize. Byly to takzvané CDO, neboli Collateralized debt obligation. To byl cenný papír, který vznikl tak, že nějaká investiční banka nakoupila do portfolia hromadu hypoték, zabalila to do jednoho produktu a prodala to nějaké japonské investiční bance. A těchto produktů bylo možné udělat obrovské množství, protože trh těch hypoték byl obrovský, a to je to, co od aktiva chcete. Vy potřebujete mít něco, co je velmi masivní, proto jsou tak oblíbené americké vládní dluhopisy, protože těch je taky hodně. Čili zhruba před těmi 20 lety Alan Greenspan říkal ‚hele, až se my, jako americká vláda přestaneme zadlužovat, což bude brzo, tak budeme muset najít nějaké jiné alternativní aktivum, které bude dělat všechny ty funkce, které dělá dluhopis a budou to ty CDO‘. Ukázalo se, že neměl pravdu. Ale ne protože bylo špatné to aktivum, ale protože tam lidi podváděli. Podváděli ti hypotékáři, podváděli ratingovky, podváděli právníci, podváděli účetní, podváděli úplně všichni a na konci dne je to zabilo. Tak v tom Bitcoinu tohle není. Už 12 let se ho nejchytřejší mozky světa snaží breaknou. A je pořád tady.

Co radíte těm, kteří třeba ani nevědí, co to Bitcoin je, a akciím taky nerozumí? Mají si šetřit?

Šetřit si máme všichni, to je dobrá životní strategie. A podle výkazů Národní banky to i děláme. Nic nepřekoná dlouhodobě výkonnost velkých amerických veřejně obchodovaných společností. Doporučuji každému, kupte si nějaký fond, který jenom pasivně sleduje výkonnost velkých amerických společností. Nebudete zažívat 200% měsíčního růstu, ale nebudete ani zažívat 30% měsíčního propadu. Nebudete krvácet.