Článek
Odhady toho, jak dlouho potrvá, než se letecký byznys vzpamatuje, se různí. „Optimisté předpokládají tři až pět let, pesimisté deset let,“ říká český letecký expert a bývalý kapitán Boeingu 737 Ladislav Keller.
Těžký koronavirový úder totiž nedostali jen letečtí dopravci, ale také společnosti na leteckém provozu přímo závislé. Třeba světoví obři ve výrobě letadel – firmy Airbus a Boeing. Poptávka aerolinek po nákupu nových letadel spadla společně s poklesem letecké přepravy způsobeným omezeními a strachem cestovat. Celkově to znamená meziroční pokles ve druhém čtvrtletí o 67 procent pro Airbus a 78 procent pro Boeing.
Boeing do krize již vstupoval se značnými problémy spojenými s uzemněním strojů 737 MAX. Zatímco evropský Airbus ohlásil jen jedno storno, americká firma měla ve druhém kvartále celkem téměř 190 zrušených objednávek. „Boeing zakončil druhé čtvrtletí s čistým číslem nových objednávek přes minus 320, čisté objednávky Airbusu za stejné období jsou kladné, a to v celkovém počtu téměř 300,“ upřesnila pro Seznam Zprávy letecká odbornice a šéfredaktorka časopisu Aerospace Central Europe Kateřina Urbanová.
Airbus podle americké agentury Bloomberg také výrazně snižuje výrobu, ale zároveň se s leteckými dopravci snaží dojednat prodloužené dodávky. Pokouší se tak zabránit definitivnímu zrušení objednávek. „Jde spíše o nalezení způsobů, jak situaci řešit společně,“ říká generální ředitel společnosti Guillaume Faury.
Dobrá zpráva pro Boeing
Na druhou stranu, americký výrobce po dlouhých měsících problémů s letounem 737 MAX zaznamenal alespoň jednu pozitivní zprávu. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) ukončil na začátku července všechny potřebné testy k udělení nové certifikace pro problematický stroj. „V tuto chvíli probíhá jejich vyhodnocování, ale zdá se, že teoreticky nic nebrání jejich návratu na oblohu. Prakticky je situace jiná – snížená poptávka pochopitelně značně ovlivní i šance tohoto letounu,“ říká Urbanová.
O tom, že 737 MAX by se mohl od země odlepit v řádech týdnů, je přesvědčen i Ladislav Keller. Potvrdil také, že po měsících uzemnění budou piloti muset každé letadlo otestovat jedním zkušebním letem bez cestujících pro ověření správné činnosti všech systémů. „Posádky kromě toho musí před prvním skutečným letem absolvovat dodatečný výcvik podle schváleného výcvikového programu,“ dodal Keller pro Seznam Zprávy.
Malá letadla se vzpamatují nejrychleji
Vzhledem k tomu, letecké společnosti musí šetřit každou korunu, výrobci čelí i obrovským budoucím ztrátám. „Poptávka po širokotrupých proudových letadlech s doletem na dlouhé tratě byla nižší již před pandemií koronaviru. Začala je nahrazovat nová letadla, jako např. A350 či Boeing Dreamliner, ale to jsou právě ta, která krize zasáhla nejvíce. Poptávka po těchto letadlech je v podstatě nulová,“ potvrzuje Kateřina Urbanová.
Podle jejího názoru se ale budou úzkotrupá proudová letadla na středně dlouhé vzdálenosti na oblohu vracet rychlejším tempem. Některé společnosti dokonce využívají možnosti obnovit svoji flotilu rychleji, protože letadla jsou kvůli stornům dalších leteckých společností k dispozici.
Nejrychleji se tedy zotaví sektor zejména malých a posléze středně velkých letadel s doletem na krátké vzdálenosti a private/business jet aviation. „Celkově se očekává, že poptávka zůstane zhruba do roku 2024 snížená, otázkou je, zda se do předkrizového stavu vůbec dostane. V roce 2024 by ale mohla být na 90 procentech roku 2019. Jak bude vypadat křivka růstu poté, se nyní nedá odhadovat, protože to bude záviset na mnoha proměnných,“ vysvětluje odbornice pro Seznam Zprávy.
Šance je ve vesmíru
I když jde možná o vůbec nejsložitější dobu jak pro Airbus, tak pro Boeing, obě firmy by ji měly ustát. „Situace Boeingu je v oblasti civilního letectví skutečně velmi komplikovaná. Nemyslím si ale, že vláda USA nechá tuto společnost zkrachovat, spíše dojde k významné restrukturalizaci. Airbus krizi určitě zvládne, byť za cenu obrovského snižování lidského kapitálu a celkové restrukturalizace,“ říká pro Seznam Zprávy Urbanová.
Podle odborníků tak letečtí výrobci budou muset restrukturalizovat a zaměřit se na tu část trhu, ve které se poptávka bude vracet nejrychlejším tempem. Řada z nich bude hledat nové možnosti uplatnění se v sektoru vesmírných aktivit, které jsou stabilní, politicky nezávislé a kde nedošlo k výraznému poklesu poptávky. „Kromě vesmírných aktivit zůstává silný trh v oblasti vojenského letectví. Státy nepřestanou investovat do posílení své bezpečnosti a obrany zejména v době, která se velmi rychle proměňuje, vznikají nové hrozby a je celkově nervózní a nestabilní,“ dodala Urbanová.
Změny na nebi
Už nyní je jisté, že letectví po pandemii nebude stejné. Podle bývalého pilota Ladislava Kellera se jednoznačně výrazně zvýší pozornost věnovaná zdravotní kondici pasažérů, aby se snížilo riziko přenosu infekčních chorob. „Určitě se zvýší i důraz na hygienická opatření na letištích a palubách letadel. V neposlední řadě budou cestující zcela určitě více zvažovat, kam poletí, a důsledkem pandemie bude pokles cestovního ruchu,“ říká.
Řada leteckých společností zanikne. „Na nebi zůstanou především novější, ekologičtější a ekonomičtější stroje. Letečtí výrobci jako Airbus nebo Boeing nepřestanou investovat do nových technologií, aby nepřišli o svůj technologický náskok a roli inovátora sektoru, a tak se letectví bude proměňovat nejen v závislosti na vývoji našeho postoje ke koronaviru, ale také v závislosti na vývoji nových technologií,“ odhaduje Kateřina Urbanová.
