Článek
Přes dva roky strávil Vitalij Ginzburg ve vazební věznici na Pankráci. Ruského miliardáře, který má i izraelské občanství, v lednu roku 2019 zadržela na příkaz ruských úřadů tuzemská policie a poslala jej do vazby.
Rusko žádalo Českou republiku o Ginzburgovo vydání, aby jej tamní vyšetřovatelé mohli stíhat. Ginzburg se však vydání bránil, protože je přesvědčený, že by se nedočkal spravedlivého procesu. Platí totiž za kritika režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a Kremlu, který dlouhodobě označuje za zkorumpovaný.
Ginzburg české úřady požádal o azyl, proces se vlekl až doposud. Dvacátého ledna však podle zjištění Seznam Zpráv ministerstvo vnitra rozhodlo, že Ginzburgovi udělí takzvanou doplňkovou ochranu – na rozdíl od „plné“ mezinárodní ochrany se udělí na dobu určitou – podle zákona o azylu na dobu jednoho roku.
Vyplývá to z dokumentu o rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, který mají Seznam Zprávy k dispozici.
Ginzburg by díky tomu měl velice brzy opustit brány pankrácké věznice. „Mohu potvrdit, že soud rozhodl v nepřítomnosti mého klienta, že se propouští na svobodu,“ sdělila redakci jeho advokátka Marina Musilová.
Rusové jejího klienta podezírají, že státu zpronevěřil 1,2 miliardy rublů, a chtějí ho vyšetřovat „doma“. Tomu se ale Ginzburg brání, případ označuje za vykonstruovaný a tvrdí, že mu v ruském žaláři půjde o život.
Ginzburg se v uplynulých měsících snažil rozhodnutí českých úřadů rozpohybovat, obrátil se mimo jiné i na ministerstvo zahraničí vedené Tomášem Petříčkem (ČSSD), který se veřejně zastal ruského opozičníka Alexeje Navalného.
„České úřady i politici se zajímají o nespravedlivě stíhané či vězněné v Rusku, důkazem toho je postoj vaší země k případu Alexeje Navalného. Můj případ je podobný v tom, že jsem nespravedlivě držený ve vazbě, už dva roky, není k tomu žádný důvod,“ řekl Ginzburg Seznam Zprávám letos v polovině ledna.
Proces se na české straně táhl zejména na ministerstvu vnitra v rámci azylového řízení. Advokátka Musilová na ministerstvo opakovaně apelovala, aby v řízení s Ginzburgem konečně rozhodlo.
„Máme za to, že bylo narušeno a zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces zaručeného Listinou základních práv a svobod. Klient nadále nesouhlasí s vydáním k trestnímu stíhání do Ruské federace, a to předně pro naprosto nezákonné trestní stíhání založené na zcela vykonstruovaném obvinění, základem kterého byl politicky motivovaný spor,“ dodává advokátka Musilová.
Ministerstvo vnitra nechtělo Ginzburgův případ komentovat. „Ministerstvo vnitra se nevyjadřuje k individuálním případům v řízení o mezinárodní ochraně, ostatně ani nemůže s ohledem na mezinárodní právo, respektive Ženevskou úmluvu. Kromě toho řízení ve věci mezinárodní ochrany je správním řízením a pouze jeho konkrétní účastníci a jejich právní zástupci mají právo na informace z tohoto jednotlivého řízení,“ uvedla Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva.
Nebezpečí pro české politiky
Ginzburg patřil mezi prominentní ruské miliardáře a zejména při budování infrastruktury pro fotbalové mistrovství světa v Rusku nahlédl pod pokličku zkorumpovaných veřejných zakázek. Postupně se dostal do konfliktu s ruskými institucemi a začal veřejně kritizovat Putinův režim.
Když se loni na jaře ukázalo, že pražské komunální politiky Pavla Novotného, Zdeňka Hřiba a Ondřeje Koláře kvůli ruským agentům hlídá policie, Ginzburg v rozhovoru pro Seznam Zprávy z vězení analyzoval rizika pro české politiky v kontextu situace ruské opozice.
„Začnu u ruského příkladu. Dle mých vlastních zkušeností jakákoliv opozice vůči ruské vládě představuje nebezpečí. Ruské federaci vládne skupina gangsterů. Pokud o tom snad někdo pochybuje, doporučuji podívat se na internetovou stránkou ‚OPG-Ozero‘ a přečíst si v Anglii nedávno zveřejněnou knihu ruského novináře Dmitryje Zapolského s názvem Putinburg. Zákroky vůči ruské opozici doprovázejí politické vraždy, zatýkání, vazební stíhání a ve finále postiženým nezbývá než emigrovat,“ řekl Ginzburg loni v květnu.
Teď by se měl Ginzburg dostat na svobodu. Přes své známé si v uplynulém týdnu již sehnal v Praze bydlení. Minimálně pro příštích 12 měsíců má jistotu, že jej tuzemské úřady do Ruska nevydají. Za rok může požádat o mezinárodní ochranu na další období.
