Křišťálová noc, ozývá se od ultraortodoxních židů po zákrocích policie

Jádrem sporu mezi izraelskými úřady a ultraortodoxní komunitou je odmítání přísných lockdownových pravidel, která mimo jiné limitují počet osob ve vnitřních prostorách na pět, ve venkovních pak na deset. Příslušníci komunity podle odborníků i svých vyjádření vnímají policejní zákroky kvůli porušování opatření jako náznak konce jejího výsostného postavení.

Ortodoxní židé, kteří tvoří asi desetinu celosvětové židovské populace, totiž v Izraeli například nemusí podstupovat vojenskou službu, kvůli čemuž izraelské armádě v minulosti citelně chyběli vojáci. V posledních letech tak svou náborovou kampaň zaměřila právě na příslušníky ortodoxní komunity. Zatímco v roce 2014 tak do armády přišlo okolo 600 ortodoxních branců, v roce 2017 už jich bylo přes 1300.

Odpůrci vládních opatření ze strany ultraortodoxní komunity se tak v ulicích střetli s policií. Nejhorší vlnu násilí zaznamenalo tento týden 200tisícové většinově ultraortodoxní město Bnei Brak a malá jeruzalémská čtvrť Me'a Še'arim. Extrémní členy komunity police obviňuje z nasprejování hesel na jeruzalémské hradby, ve kterých šéfa místní policie označují za nacistického diktátora Adolfa Hitlera, píše CNN.

Atmosféra v zemi se pak ani po výzvách z obou táborů neuklidnila a narážky na události druhé světové války přibývají. Několik členů ultraortodoxní komunity charedim od tohoto týdne nosí na klopách obdobu žluté Davidovy hvězdy, další pak policejní zákroky proti demonstrantům v Bnei Braku přirovnali ke Křišťálové noci, protižidovskému pogromu z roku 1938 na území Německa, Rakouska a Sudet.

Rabíni i političtí zástupci komunity charedim násilnosti i výroky označující ostatní Izraelce za „nacisty“ jednotně odsoudili, na čem ale nadále nepanuje shoda, je dodržování vládních opatření. Přitom právě ultraortodoxní komunitu pandemie zasáhla mnohem tvrději než zbytek izraelské populace, smrtnost mezi členy charedim staršími 65 let se podle izraelského ministerstva zdravotnictví pohybovala okolo 3,6 procent.

Údaje ministerstva zdravotnictví ukazují, že v komunitě charedim testy zjistí onemocnění covidem-19 až u 20 procent testovaných, právě ultraortodoxní židé pak patří k nejčastěji hospitalizovaným osobám v zemi. Právě mezi komunitou se ale šíří výzvy k bojkotu očkování proti covidu-19.

Komunita charedim je spolu s izraelskými Araby nejchudší skupinou obyvatelstva v zemi. Téměř polovina populace této komunity žije podle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v hmotné nouzi, průměrná rodina má podle dat izraelské vlády sedm dětí.

Ultraortodoxní židé jsou málokdy integrovaní v rámci většinové izraelské společnosti, to ale neznamená, že by členové této skupiny žili samotářským životem. Právě naopak, setkávání se ve velkých skupinách je hlavní součástí jejich kulturního a náboženského života. Právě to je podle odborníků jedním z důvodů, proč se ultraortodoxní židé staví tak kriticky k vládním nařízením.

„Je velmi obtížné vše dodržovat, neustále se setkáváme, každý den se potkáváme s rabíny. Kromě toho jde vždy o velké rodiny, v jednom malém bytě žije běžně deset lidí. Je těžké žít takto zavřený, když jste zvyklí na společenský život,“ cituje CNN rabína a odborníka na židovské právo Dova Halbertala.

Izraelská vláda aktuálně uvažuje o prodloužení přísných opatření, která mají skončit v neděli, o další týden. Někteří politici pak požadují zdvojnásobení pokut za jejich porušení. Starosta Bnei Braku Avraham Rubinstein ale tvrdí, že k „utahování šroubů“ není důvod.

„Existuje několik málo lidí, kteří se chovají takto násilně. Odsuzujeme je. Nechceme je zde, ani jejich vlastní komunity je nechtějí a také je vydaly policii,“ řekl Rubinstein. Starosta většinově ultraortodoxního města tvrdí, že očkování jde podle plánu. Podle vlády zde ale první dávku vakcíny dostalo pouze dvanáct procent lidí, o moc vyšší by pak toto číslo nemělo být ani v jiných částech země.