Článek
Patří mezi ně i 57letá Blanka Pelechová z Plzně, tu mrtvice postihla na konci ledna. „Nemohla jsem se hýbat. Ráno jsem se chtěla natáhnout na toaletní stolek a sjela jsem dolů z postele. Nemohla jsem vůbec vstát,” vzpomíná Pelechová a dodává, že ani jí, ani jejímu manželovi v tu chvíli nedošlo, že by se mohlo jednat o mozkovou mrtvici.
K tomu došlo až o několik hodin později, poté, co potíže s hybností přetrvávaly. „Náhodou přijel i můj bratr, který shodou okolností absolvoval den předtím školení, kde jim o mrtvicích povídali. Zavolali jsme proto záchranku,” líčí Pelechová.
Blanka Pelechová strávila v nemocnici přibližně týden, nyní, čtyři měsíce po mrtvici, je téměř bez obtíží. „Musím se víc soustředit, i vaření mi jde hůř. Cit v prstech levé ruky ještě není optimální,” říká žena. To, že vyvázla víceméně bez následků, ale považuje ona i její okolí za zázrak. Do nemocnice se totiž dostala až několik hodin od prvních příznaků.
Pelechová prodělala ischemickou cévní příhodu, při níž mozkovou tepnu uzavře krevní sraženina. Tento typ převládá, vyskytuje se asi v 80 procentech případů. Zbytek lidí prodělá krvácivou formu mrtvice.
Pacienti s ischemickou formou se v minulosti léčili převážně nitrožilní aplikací látky, která sraženinu rozpouštěla. „V dnešní době jim můžeme pomoci tím, že mechanicky, katetrem, odstraníme sraženinu z vnitřní části tepny a obnovíme tím krevní tok do mozkové tkáně. Tím tkáň zachráníme,” vysvětluje Jiří Ferda, primář Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň.
V ideálním případě mohou být mozkové funkce kompletně obnovené. „Nemocný, který by v neléčeném případě byl odkázán na pomoc druhých, neovládal by polovinu těla nebo by nemluvil, může odejít zcela bez příznaků nebo jen s lehkým postižením horní nebo dolní končetiny,” vyzdvihuje Ferda.
Tato metoda, mechanická trombektomie, je první léčbou, která odstraňuje příčinu mozkové mrtvice. „Původní metody léčily jen příznaky,” říká Ferda. Látka, která rozpouští krevní sraženinu, příčinu sice léčí, při odstraňování trombu není ale tak efektivní.
Velkou výhodou mechanické trombektomie je i to, že ji pacient může podstoupit později. „Naše možnosti se posouvají do doby šesti až osmi hodin od prvních příznaků,” konstatuje Petr Duras, vedoucí lékař úseku intervenční radiologie Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň.
I přesto ale platí, že čím dřív se pacient do nemocnice dostane, tím lépe. Při podezření na cévní mozkovou příhodu je třeba ihned volat záchrannou službu. Mezi projevy se řadí poruchy vědomí, poruchy řeči nebo ztráta vlády nad jednou polovinou těla.
