Článek
I přes veškerá hygienická opatření v Česku od jara klesl počet lidí, kteří chodí darovat krevní plazmu. Odběrová centra hlásí, že propad už letos nedoženou, a to může být problém nejen pro farmacii.
Odběrová místa včetně těch, o která se stará stát například v rámci transfuzních stanic, totiž odebírají také plazmu lidí, již se vyléčili z nemoci covid-19. A tu lékaři používají na léčení těžkých průběhů nemoci.
Bohuslav Svoboda, místopředseda sněmovního zdravotního výboru a lékař, vyzval Ministerstvo zdravotnictví, aby vyhlášku o krvi upravilo a plazmu bylo možné darovat jedenkrát v týdnu, maximálně 33krát v roce. „Požadavek na častější odběry má reflektovat některé odborné práce, jež říkají, že plazma pacientů, kteří prodělali covid-19, obsahuje zjednodušeně řečeno protilátky proti tomuto onemocnění, a může tedy být prospěšná pro léčbu akutních pacientů,“ míní Svoboda.
Soukromá dárcovská centra v Česku vlastní osm společností a dohromady jich je 33. Argumentují aktualizovanou metodikou Rady Evropy (Evropský výbor pro krevní transfuze), podle níž je možné darovat krevní plazmu s minimálním časovým odstupem 96 hodin, maximálně 33krát za rok.
„K této metodice se připojila také Česká republika podpisy svých zástupců, ale dosud ji nepřenesla do své praxe. Zkušenosti ukazují, že zkrácením intervalu darování by v žádném případě nebyla ohrožena bezpečnost dárců,“ říká Milan Malý, předseda Sdružení pro plazmaferézu a majitel odběrových center Unicaplasma a Moje plazma.
„Podle zkušeností ze zahraničí jsou častější odběry možné, aniž by to potenciálním dárcům přinášelo nějaké komplikace,“ míní také Bohuslav Svoboda.
Krevní plazma pro farmaceutický průmysl
Krevní plazma je zásadní surovinou pro výrobu některých druhů léků, například po chemoterapii nebo pro vrozené i získané poruchy imunity.
Většina krevní plazmy na trhu pochází z USA, Německa, Rakouska, Maďarska a Česka.
Jen těchto pět zemí na světě umožňuje poskytovat dárcům finanční kompenzace a zároveň existenci soukromě vlastněných dárcovských center.
Většina výrobních závodů je v Evropě, ta ale pokrývá svoji spotřebu jen zhruba ze šedesáti procent. Zbytek se dováží z USA, i tam ale počty dárců kvůli pandemii prudce klesly.
Zdroj: Sdružení pro plazmaferézu
Ministerstvo zdravotnictví je ale opatrné. Upozorňuje, že Česko je zemí, v níž počet plazmaferetických center v posledních dvou letech narůstá a v souvislosti s tím i množství odebrané plazmy, a to i za stávajících podmínek regulace, tedy maximálně 33 odběrů kervní plazmy v maximálním limitu 25 litrů za rok.
„Je třeba zdůraznit, že pouhé zvýšení povolené frekvence odběrů plazmy nelze považovat za komplexní řešení nedostatku plazmy pro frakcionaci v rámci Evropy. Pro zajištění soběstačnosti EU je nutné zapojení všech evropských zemí v míře korelující s jejich spotřebou, nábor nových dárců plazmy v jejich rámci a snaha o dosažení „národní soběstačnosti“ v produkci plazmy pro frakcionaci,“ vysvětlila Barbora Peterová, mluvčí Ministerstva zdravotnictví.
Česko se už na jaře připojilo k zemím, které dodají část rekonvalescentní plazmy k výzkumům nových léků. Například japonský farmaceutický gigant Takeda společně s CLS Behring rozjel před devíti měsíci projekt nového preparátu, jehož základem by byly právě protilátky z krevní plazmy. Lékaři jsou totiž přesvědčeni o tom, že léčivé látky pro potlačení koronavirových infekcí budou potřeba i po odeznění pandemie.
