Článek
Blížící se krajské volby budou v mnoha ohledech unikátní. Hlavně kvůli koronavirové krizi, během níž se konají.
Zatím nikdy v polistopadové éře se nestalo, že by političtí nováčci na postech hejtmanů a radních byli okamžitě „hozeni do vody“ a byli nuceni řešit tak zásadní problémy fungování kraje. Třeba v oblasti zdravotnictví a školství. Bez obvyklých sto dnů hájení, bez možnosti rozkoukat se.
Přepřahání na hejtmanstvích nemusí být bez rizika. Usuzují tak i současní krajští šéfové. Patrně trochu hřeší na to, že voliči nakonec dají přednost „starým osvědčeným kádrům“, ačkoliv by je za normálních okolností nevolili.
„Nový hejtman může být trochu riziko, zvlášť pokud by byl vyhlášen nouzový stav, kdy na hejtmana přechází řada kompetencí,“ říká pro Seznam Zprávy nynější první muž Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).
Chce to zkušenosti
„Není to určitě triviální, chce to životní zkušenosti. A ukáže se velmi rychle, kdo jen planě slibuje a kdo je skutečně schopný něco řídit,“ říká také hejtman Vondrák s tím, že on sám je nucen záležitosti kolem koronavirové epidemie řešit již od února, tudíž má už velké penzum znalostí.
Ale zároveň si nemyslí, že by vypukl v kraji chaos, kdy by ke změně politické garnitury nakonec došlo. Věří v profesionální přístup všech zúčastněných. „Už nyní spolu na různých předvolebních debatách komunikujeme, jsme v kontaktu, při povolebním vyjednávání si lidé určitě cizí nebudou,“ zdůrazňuje Vondrák, že jednání o nové krajské koalici nezačnou v bodě nula.
Podobné postoje z hlediska příchodu nováčků zaujímá i zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Vždy je tu nebezpečí, že přijdou lidé, kteří toho hodně slibují, ale málo umí. Rozhodne to volič, jak to má být. Ale asi by měl mít i tyto skutečnosti na paměti,“ poznamenává lidovecký hejtman. Rozhodně by ale nebyl pro, aby se volby překládaly na nějaké klidnější období, až epidemie opadne.
Upozorňuje také, že hlavní tíha práce v regionech je dnes na hygienických stanicích a ty ani kraje neřídí, jedou dál bez ohledu na volby.
Hůře být nemůže
Že se voliči budou možná více zajímat o to, kdo z kandidátů má co za sebou, souhlasí i Martin Kupka, poslanec a místopředseda ODS, který nyní aspiruje na nového středočeského hejtmana místo Jaroslavy Pokorné Jermanové z ANO.
Kupka, který je řadu let i starostou obce Líbeznice poblíž Prahy, si je jistý, že občanští demokraté žádné kandidáty bez zkušeností nenabízejí. A pokud by se hejtmany jejich krajští lídři stali, tak mohou prý i v této době okamžitě využít svých bohatých zkušeností z předchozích funkcí.
Za příklad dává bývalého policejního prezidenta Martina Červíčka, lídra ODS v Královéhradeckém kraji. Nebo Dana Ramzera v Libereckém kraji, jenž jako starosta Frýdlantu musel před 10 lety řešit lokální povodeň velkého rozsahu. „To přepřahání může být letos asi složitější než jindy, to je pravda, ale co se týče naší strany, žádné problémy neočekávám, všichni jsme připraveni okamžitě naskočit,“ tvrdí Kupka.
Navíc upozorňuje, že až do ustavující schůze nového krajského zastupitelstva, která by se měla uskutečnit na přelomu října a listopadu, stále bude chod kraje řídit původní sestava. Tudíž jistý čas na přípravu stejně bude. Žádné rozmíšky při předávce funkcí neočekává. „Ať už to dopadne jakkoliv, tak den po volbách půjdou rozpory stranou a převládne ochota ke spolupráci a snaha co nejlépe epidemii překonat,“ věří.
Pro lidi v „jeho“ Středočeském kraji by prý jakákoliv změna byla každopádně přínosná. „Určitě by nikdo nepodával trestní oznámení na záchranáře,“ naráží Kupka na jarní chování současné hejtmanky Jermanové, která se tímto způsobem postavila kritice jedné ze záchranářek, že zdravotníci nebyli dostatečně vybaveni ochrannými prostředky.
Špidla: To není úplná katastrofa
Předávání funkcí v takto složité celospolečenské situaci polistopadová politika na žádné z úrovní zatím nezažila. Třeba u sousedů na Slovensku už tím prošli letos na konci února, kdy parlamentní volby vyhrálo uskupení OĽaNO Igora Matoviče. Právě on v době rozvíjející se pandemie covid-19 vystřídal Petera Pellegriniho, lídra poražené strany SMER-SD. Funkce si předávali tři týdny po objevení prvního pozitivního případu.
Země tím nakonec nijak neutrpěla, první vlnu zvládla velice dobře, v Evropě fakticky nejlépe. Až nyní se i čísla na Slovensku výrazně zhoršují a Matovič je terčem kritiky.
Co se týče Česka, asi nejblíže k situaci, jaká je letos, lze připodobnit období po sněmovních volbách v polovině roku 2002. Vzešla z nich nová vláda v čele s Vladimírem Špidlou z ČSSD a hned měsíc po nástupu zasáhla Čechy pětisetletá až tisíciletá povodeň. „Byl to šok. A ještě teď, když silně prší, nespím,“ přiznává v rozhovoru pro Seznam Zprávy Vladimír Špidla, který má za sebou i funkci eurokomisaře.
Jak ale také jedním dechem dodává, politik nikdy nemůže dopředu tušit, s jakými problémy se bude muset potýkat. „Člověk se najednou musel zabývat něčím, s čím absolutně nepočítal. Vletíte do toho a snažíte se konat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ říká ke krizové situaci před osmnácti lety.
I on připouští, že úplní nováčci to mohou v takové době mít složitější, ale není to podle něj tak fatální, že byli do vody hozeni a neměli na blízku žádnou pomoc. „Nikdy kolem vás nejsou jen samí politikou nepolíbení lidé. Výhodou je, že volby, ačkoliv vždy přinášejí nějakou změnu, tak vesměs nedochází k úplné výměně všech. Obvykle tak polovina až tři čtvrtě lidí zůstává a ti vám mohou poskytnout své zkušenosti, jak systém funguje. Kontinuita je zachována, to není úplná katastrofa,“ odnesl si z politiky poznatek expremiér Špidla.
Upozorňuje i na to, že každý nový politik se může opřít o odborný úřednický aparát, který se nemění. Funguje to podle něj dobře i na úrovni měst a krajů. „A tento aparát má až překvapivě velkou znalost o fungování systému,“ podotýká také.
Přesto si i on dokáže představit, že voliči budou letos více než v minulosti váhat, komu svůj hlas nakonec dají. A možná i zvažovat, zda by přepřahání hejtmanů nemohlo kraji v kritické době spíše uškodit. „To je složitá psychologická úvaha, nevíme, jak se lidé nakonec budou rozhodovat. Můžete sice takovou hypotézu teď zformulovat, ale až samotné volby ji otestují, zda byla opravdu duchaplná a vystihovala pohyb v náladách lidí,“ dodává Špidla pro Seznam Zprávy.
