Královna tlumočila plány Johnsona. Chce posunout Británii zase „o něco výš“

„Prioritou mé vlády je zajistit zotavení země z pandemie, jež udělá Spojené království silnější, zdravější a úspěšnější než předtím. Abychom toho dosáhli, vylepší má vláda díky podpoře zaměstnanosti, podnikání a ekonomického růstu příležitosti ve všech částech Spojeného království a bude řešit dopady pandemie na sociální služby.“

S tím britská panovnice předstoupila před členy obou komor parlamentu. S projevem, v němž představila priority kabinetu Borise Johnsona, navázala na své poslední vystoupení z druhé poloviny prosince roku 2019. Tehdy po předčasných volbách promluvila k nově zvoleným členům instituce.

Obvykle se podle britské veřejnoprávní BBC koná tato událost jednou do roka na jaře, není to však pravidlem. Loni na ni kvůli předčasným volbám nedošlo a v roce 2018 ji tehdejší vláda expremiérky Theresy Mayové zrušila kvůli chystanému odchodu Velké Británie z Evropské unie. Historie vystoupení monarchů na zahájení zasedání parlamentu se podle britských iNews táhne až do šestnáctého století. Podoba události, jakou má nyní, je zhruba z poloviny toho devatenáctého.

Letošní rok ale nebyl v pravém slova smyslu tradiční, tentokrát kvůli koronavirové pandemii. Za normálních okolností by zahájení nového zasedání britského parlamentu provázely pompézní oslavy, královna by za velkého procesí do Westminsteru přijela v kočáře. Letos půjde o komornější akci – Alžběta dorazila v limuzíně značky Bentley a nezúčastnil se jí například vojenský orchestr. Doprovodil ji princ Charles s vévodkyní Camillou.

Koronavirové restrikce poznamenaly i samotnou účast. Projev si osobně vyslechlo méně lidí než v předchozích letech – jen 74 osob, dříve se přitom události účastnilo několik stovek lidí.

Mezi přítomnými byli kromě premiéra Borise Johnsona i šéf opozice, předseda Labouristické strany Keir Starmer, a další vysocí představitelé britské politiky. Dolní sněmovna i Sněmovna lordů na zahájení vyslala po sedmnáct svých zástupcích. Účastníci se museli prokázat negativním testem na covid-19 a obličej museli mít chráněný maskou.

Z trůnu v komnatě Sněmovny lordů královna vytyčila směřování britského kabinetu v příštích měsících. Členům parlamentu tak představila, čím se budou zabývat a jaké zákony schvalovat. Konkrétně jde o 26 legislativních návrhů. Podle britského listu The Guardian obsah proslovu, který Alžbětě II. připravují členové vlády, nepřekvapil.

„Jedním z potěšení, které z královnina projevu novináři mají, je slyšet Její Veličenstvo číst politické slogany vládnoucího kabinetu,“ uvedl hlavní politický reportér BBC Adam Fleming. Podotkl, že hned zpočátku královna mluvila premiérovým jazykem – zmínila plány „dostat zemi na vyšší úroveň“ (level up).

Poté, co královna udala projevem vládní směr, se ozvaly vůči Johnsonově kabinetu kritické hlasy. Stále například není jasné, jakou podobu bude mít reforma sociální péče, k níž se premiér zavázal už ve svém prvním proslovu ze své aktuální pozice.

„Musíme znát podrobnosti těch dlouho slibovaných plánů napravit narušený systém sociální péče, snížit šokující míru násilných trestných činů a zmenšit propast mezi jednotlivými částmi země. Za 11 let (vlády konzervativců) jsme slyšeli hodně rétoriky a nekonečného příslibu zítřka. To se nyní musí obrátit v akci,“ uvedl opozičník Starmer.

Vlnu odporu mezi poslanci i občanskoprávními organizacemi vyvolal i plán vlády na změny pravidel pro voliče. Kabinet chce, aby se lidé v Británii při příštích hlasováních prokazovali průkazy s jejich fotografií.

To by mohlo ovlivnit volební účast zejména mladých Britů – nemalá část z nich nevlastní ani řidičský průkaz, ani cestovní pas. Celkem takový dokument nemá asi čtvrtina voličů, zhruba 3,5 milionu lidí. Šéf liberálních demokratů Ed Davey o této části královnina projevu podle BBC řekl, že byla „znepokojivá“, protože by takové plány mohly podkopat volební právo lidí.

Královna zmínila i chystaný policejní zákon, o kterém už ostatně poslanci jednali v březnu. Veřejnost tehdy popudil kvůli plánům na přísnější potlačení demonstrací – například určením limitů ohledně hlučnosti i doby konání. Podle kritiků by taková opatření představovala nevyváženou kontrolu svobody projevu a práva protestovat. Ministři opáčili, že návrh zákona bude respektovat lidská práva a bude mít dopad pouze na „velmi rušivá“ shromáždění.

Podle očekávání se chce vláda v příštích měsících věnovat napjaté situaci v Severním Irsku, kde chce vyřešit důsledky třicetiletého krvavého konfliktu, který zemi sužoval v druhé polovině minulého století. Kabinet má s novým zákonem, jenž by adresoval odkaz občanské války, přijít v následujících týdnech.

V samotném projevu ale královna mnoho času Severnímu Irsku nevěnovala. „Budou předložena opatření na posílení decentralizované severoirské vlády a řešení odkazu minulosti,“ prohlásila panovnice stručně.