Článek
V uplynulých týdnech přišla desítkám tisíc lidí v Česku výzva, aby si vyzvedli listinné akcie společnosti Harvardský průmyslový holding. Ta je nástupnickou společností Harvardských fondů, které se zapsaly do dějin jako nejznámější příklad zneužití kuponové privatizace z 90. let. Trpký dojem z rozkradených privatizačních fondů podtrhuje osud Viktora Koženého, který sice byl před sedmi lety pravomocně odsouzen, namísto vězení však dlouhodobě žije na Bahamách, mimo dosah české justice.
Příběh vytunelovaných fondů však stále pokračuje a nyní prochází zlomovou kapitolou. Po letech nepřehledných vnitřních sporů ovládlo Harvardský průmyslový holding (HPH) několik investorů, kteří na sebe upozornili už v minulosti. Hlavním dirigentem změn v HPH je bývalý manažer ve skupině Motoinvest Vlastimil Jiřík, který vsadil na to, že společnost získá kontrolu nad nárokovanými majetky v řádu až miliard korun. Kroky, které Jiřík prosadil, mají podle zjištění Seznam Zpráv odstavit Koženého od zbylého vlivu na společnost.
Podle oficiálních údajů HPH má společnost kolem 240 tisíc akcionářů, z nichž naprostá většina vlastní maximálně několik desítek akcií.
Také Jiřík do minulého roku kontroloval v HPH napřímo jen zlomek podílu. Nyní je ale rozhodujícím akcionářem. Jako fyzická osoba vlastní kolem 19 procent akcií, další podíly ovládá přes firmy a spřízněné osoby. Kapitálově se Jiřík může opřít o svoji skupinu Redash, která vznikla z investičního fondu Rentia a jež investuje hlavně do nemovitostí. Zhruba před deseti lety Jiřík také zastupoval stát v dozorčí radě ČEZ.
Na změnách v HPH s Jiříkem spolupracují další investoři. Druhým nejsilnějším je Martin Burda, známý hlavně jako většinový vlastník lázní v Luhačovicích a Jáchymově a v minulosti spolumajitel Pivovarů Lobkowicz.
Své podíly v HPH navýšili Jiřík a Burda spolu s některými dalšími akcionáři loni díky výrazným pohybům se základním jměním. K nim společnost sáhla se zdůvodněním, že pomohou vyrovnat úvěr, jenž měl holding uchránit před bankrotem. Půjčku si přitom HPH vzal od firmy patřící dalšímu z velkých akcionářů spřízněných s Jiříkem, podnikateli v IT Milanu Behrovi.
Všechny změny jsou zapsané v dokumentech HPH, které jsou přístupné na internetu. Holding nejprve snížil svůj základní kapitál z 16,5 miliardy na 16,5 milionu korun. Nominální cena jedné akcie tak rázem klesla z tisícovky na jednu korunu. Vzápětí vyhlásil HPH úpis nových akcií v hodnotě 25 milionů. Při jejich nákupu byli zvýhodněni majetní akcionáři. Protože celková poptávka po akciích v tomto kole mnohonásobně převýšila nabídku, musela se každá objednávka krátit podle předepsaného koeficientu. Ve výsledku pak na větší množství akcií dosáhli pouze investoři schopní složit vysoké částky, z nichž se jim většina posléze vrátila.
Jiřík a Burda díky tomu dnes mají v HPH postavení kvalifikovaných akcionářů, což jim podle zákona umožňuje například snáze prosazovat své návrhy přes valnou hromadu. Své podíly však bezpochyby navyšovali hlavně s vyhlídkou budoucích výnosů. HPH je totiž v likvidaci a likvidátoři musí rozdělovat výnos z majetku podle vlastněných podílů.
A co je vlastně ve spletitém tažení za majetky po bývalých Harvardských fondech ve hře? Z velké části jde o peníze, které jsou někde „zamrzlé” kvůli různým sporům. Jednou z nadějnějších pohledávek je soud o zhruba 20 milionů dolarů, které léta spravoval českobudějovický advokát Jaromír Bayer a nyní jsou v soudní úschově. O dalších 22 milionů dolarů se HPH soudí u nejvyššího soudu státu New York. Jde o peníze z prodeje Koženého usedlosti v horském středisku Aspen.
Pozornost velkých akcionářů se soustředí také na majetky ve dvou kyperských trustech, kvůli nimž se také vede několik sporů. Trusty nechal po přelomu tisíciletí zřídit někdejší člen představenstva HPH Tomáš Ševčík. Policie Ševčíka vyšetřovala kvůli podezření ze zpronevěry, že do trustů nechal přelít kapitál zejména z Koženého investic v zemích bývalého Sovětského svazu, a vyvedl je tak mimo přímý vliv HPH.
Ševčík podle policistů spolupracoval s Borisem Vostrým, který byl odsouzen spolu s Koženým, získal však občanství středoamerického státu Belize, s nímž Česko nemá uzavřenou smlouvu o vydávání odsouzených k výkonu trestu. V říjnu 2017 však vyšetřovatel konstatoval, že Ševčík sice porušil zákon, ale nemůže ho stíhat, protože věc je promlčená. Ševčík je nyní člen dozorčí rady HPH a s Jiříkem zřejmě spolupracuje.
Jiřík a další velcí akcionáři sází na to, že se část sporů podaří vyřešit a za podíly v HPH se budou vyplácet zajímavé částky. „Dost lidí věří, že by z toho mohlo něco být,“ řekl pro Seznam Zprávy člen představenstva HPH Jan Materna, který sám přiznává, že ve vedení holdingu zastupuje Jiříkovy zájmy. Podle Materny je reálná šance, že ve výsledku by se mohlo vyplácet deset korun na akci. Například Jiřík, který sám vlastní 7,8 milionu akcií HPH, by si tedy podle hrubého přepočtu přišel na téměř 80 milionů korun. Burda by v takovém případě mohl teoreticky vydělat přes dvacet milionů. Oba navíc drží další akcie HPH přes své firmy.
Letos v červnu nastartovali noví šéfové harvardského dědictví další změny. Na Burdův návrh schválila valná hromada přeměnu zaknihovaných akcií na listinné. To v praxi znamená, že každý akcionář HPH, který nevlastní cenné papíry fyzicky, si je musí vyzvednout v papírové formě. Je více než pravděpodobné, že v předepsaném termínu od letošního 6. listopadu do 5. února 2020 si pro akcie přijde jen malá část z nich. Nevyzvednuté akcie by se posléze měly prodat.
Tento osud zřejmě postihne i Viktora Koženého, který podle údajů HPH spolu se svojí matkou Jitkou Chvatíkovou stále vlastní kolem 44 procent akcií holdingu. Kožený si pro listinné akcie sotva přijde, protože by riskoval zatčení a převoz do věznice, kde si má odpykat desetiletý trest. Jeho i Chvatíkovou navíc soud loni zbavil hlasovacích práv, protože porušili zákon tím, že nenahlásili jednání ve shodě.
Ani možné „odklonění” Koženého však nepřesvědčilo část drobných akcionářů, kteří považují změnu cenných papírů za další újmu ze strany Jiříka a spol. „Je pravděpodobné, že tento krok je účelový, v očekávání, že většina akcionářů si tyto nové akcie nevyzvedne a ty pak budou prodány dříve, než dojde k ukončení likvidace. Akcionáři tak budou zbaveni i toho malého podílu, který mají po změnách v základním kapitálu v roce 2018,“ namítl jeden z aktivních Jiříkových oponentů Petr Kaňovský. Podobně jako další akcionáři požaduje, aby si lidé nemuseli vyzvedávat listinné akcie fyzicky pouze v kancelářích v Praze a Brně, ale mohli je získat poštou. Vedení HPH to však odmítá se zdůvodněním, že při zkušebním rozesílání selhávalo doručování Českou poštou.
Seznam Zprávy oslovily Jiříka i Burdu se žádostí o vyjádření, ani jeden však nechtěl své působení v HPH komentovat. Jiřík nereagoval vůbec, Burda odepsal, že se novinářům z principu k ničemu nevyjadřuje.
„Kdyby do toho pan Jiřík nevstoupil a nestrhl další, společnost by zabředla ve sporech a skončila v insolvenci,” brání Jiříka Materna z představenstva HPH. Naráží přitom hlavně na sérii insolvenčních návrhů, kterým HPH čelil v uplynulých letech. Do konkurzu chtěl přitom HPH poslat i jeho dlouholetý likvidátor Zdeněk Častorál, kterého se vedení HPH pod Jiříkovou taktovkou podařilo odstavit i za cenu vzájemných žalob. „Sice dosáhl pravomocného odsouzení Koženého, nedokázal ale vymoci skoro žádné majetky,“ řekl o Častorálovi Materna. V současnosti má HPH kromě Častorála celkem tři likvidátory, přičemž nově jmenovaná dvojice postupuje společně, a tím je původní likvidátor mimo hru.
