Článek
V krajích chtějí Piráti obsadit dohromady minimálně sto zastupitelských postů. Dnes jich mají devět. A také se hodlají podílet na vládnutí. „V koalici jsme v Karlovarském kraji a řekl bych, že si tam vedeme úspěšně,“ řekl Seznam Zprávám předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Politolog Petr Jüptner z Fakulty sociálních věd Karlovy Unverzity považuje Bartošův cíl za příliš vysoký. „Piráti určitě dosáhnou lepšího výsledku než v minulých krajských volbách, ale zda to bude skutečně desetinásobný nárůst, o tom bych pochyboval,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Bartoš sází i na únavu lidí ze současných politiků. Například na Vysočině je Jiří Běhounek, nestraník za ČSSD, hejtmanem již od roku 2008. Letos kandiduje znovu. „Krajským vládám by často prospěla obměna nejen politická a odborná, ale i generační,“ podotkl.
Výrok o generační obměně vnímá politolog Jüptner jako pragmatický. „Piráti cílí na mladší voliče, kteří obecně moc k volbám nechodí, a ke krajským už vůbec ne. Na možnost volit mladé lidi, vrstevníky, by ale slyšet mohli. Přesto však vnímám stomandátový cíl jako opravdu vysoký,“ zopakoval.
Obecně má za to, že lidé příliš krajům a krajské politice nerozumí, nezajímají se o ni a často jim i uniká samotný smysl krajů. V takové situaci se pak, pokud už k volbám přijdou, do hlasování ve vysoké míře promítají jejich názory na vysokou celostátní politiku. Tedy: do krajských zastupitelstev volí stranu, kterou mají oblíbenou na parlamentní úrovni. Pirátům sice obecně celorepublikově preference rostou, leč desetinásobek to oproti roku 2016 přece jen není. Petr Jüptner, který se zaměřuje na komunální politiku, si proto, jak říká, klade otázku, proč by zrovna v regionech měl být nárůst popularity Pirátů natolik radikální.
Bartoš má přesto ambice vysoké. Například v Libereckém kraji chtějí Piráti minimálně šest až sedm mandátů z pětačtyřiceti. Rovněž v Královéhradeckém kraji by Piráti za úspěch považovali sedm až osm mandátů v pětačtyřicetičlenném krajském zastupitelstvu. A třeba v Pardubickém kraji usilují o 22 procent voličských hlasů. Bartoš míní, že na kandidátkách mají Piráti odborně kvalitní lidi, kteří se vyznají v problematice svých regionů. Jsou podle něj proto schopní nacházet řešení lokálních potíží, k nimž by politici na parlamentní nebo vládní úrovni nikdy nedokázali dospět.
Politolog Jüptner souhlasí s tím, že slůvko „lokální“ je důležité. „Do výsledků krajských voleb se promítají, jak jsem již říkal, preference voličů z vysoké politiky. Paradoxně ale ve stejné míře také z té komunální. Piráti už dnes sedí na mnoha radnicích, a nasadí-li na krajské kandidátky svoje starosty nebo místostarosty, může jim to výrazně pomoci. Komunální politiky voliči na kandidátkách hledají, protože je znají, mají zkušenosti s jejich fungováním na radnicích a tím pádem věří, že mohou být užiteční i na krajské úrovni,“ vysvětlil.
Dodal ovšem, že detailně kandidátky Pirátů ještě nezná. A zapochyboval, zda Piráti skutečně svoje komunální politiky do krajských voleb vyšlou. „Jsou známí jako bojovníci proti kumulaci funkcí, takže by tím vlastně šli proti svým principům,“ upozornil.
Piráti ale zjevně jako kumulaci funkcí nevnímají souběžné posty v městských a krajských zastupitelstvech. V Ústí nad Labem tak například oznámili, že severočeským lídrem bude ústecký zastupitel a bývalý ústecký místostarosta Karel Karika. Městským zastupitelem je rovněž královéhradecký lídr Pavel Bulíček. V Pardubickém kraji kandidátku vede chrudimský zastupitel Daniel Lebduška. Jihočeským lídrem je českobudějovický zastupitel Lukáš Mareš. V Plzeňském kraji vede Piráty domažlický zastupitel Rudolf Špoták a v Libereckém kraji zase turnovský radní Zbyněk Miklík.
