Článek
Uprchlická krize a teroristické útoky v Evropě nahrávají extremistům. Potvrdily to třeba volby na Slovensku, které do parlamentu vynesly ultrapravicovou Ľudovou stranu Naše Slovensko Mariana Kotleby.
Podobná uskupení bodují napříč Evropou. Evidentní je vzestup Strany pro svobodu Geerta Wilderse nebo relativní úspěch Marine Le Penové ve francouzských volbách. Ale i v dalších evropských zemích je extremismus na vzestupu.
Protiuprchlické nálady ovlivňují volby například ve Skandinávii. Ve Švédsku v roce 2014 poprvé výrazněji zabodovala nacionálně orientovaná strana Švédští demokraté a v parlamentních volbách výrazně uspěla také Dánská lidová strana. Alternativa pro Německo získala s heslem „Islám není součást Německa” zastoupení v 10 ze 16 německých regionálních parlamentů.
Hnutí za lepší Maďarsko - zkráceně Jobbik - drží v Maďarsku post třetí nejsilnější politické strany a vůbec se netají se svými antižidovskými postoji. Svobodná strana Rakouska, která je často obviňována ze sympatií k nacismu a je známá antiislámskou politikou, má 38 z 183 křesel v rakouském parlamentu. A vlna nacionalismu se nevyhnula ani Švýcarsku. V říjnu 2015 zde Švýcarská lidová strana zvítězila v parlamentních volbách, když získala přes 29 % hlasů.
„Nejhorší scénář by byl, kdyby lidé zapomněli na lekce z minulosti. Kdyby zapomněli na to, jak se populističtí xenofobové dostali k moci,” říká ředitel komunikace Human Rights Watch Andrew Stroehlein. „Něco, co střední Evropa velmi dobře zná. Tihle lidé se dostali k moci tím, že slibovali lidem cokoliv a svalovali vinu za problémy na menšiny a pak proti nim spustili násilí a všechno to skončilo šílenstvím a peklem. Tohle Evropa přece moc dobře zná,“ dodává Stroehlein.
„V České republice se blíží volby, takže samozřejmě slyšíme, jak se mění politický slovník. Jak se politické strany snaží získat hlasy nespokojených voličů,“ říká Andrew Stroehlein. „Oni si u vás hrají také s ohněm, když využívají strach nebo nenávist a když to chtějí použít jako politický nástroj k získání hlasů.“
