Článek
Vlna veder ovlivňuje vegetaci. Některým stromům dokonce opadávají listy. Má na to vliv i výskyt přízemního ozonu, který produkuje hlavně automobilová doprava.
„Chybí voda, přestává fungovat fotosyntéza, ztrácí se chlorofyl a zvyšuje se podíl látek, jako jsou xantofyly, karoten a podobně,“ vysvětluje žloutnutí listů odborník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Petr Zahradník.
Nejvíce jsou ohroženy smrky. Smrk přirozeně roste na horách, ale v minulosti byl masivně sázen i v nižších polohách. Nenachází se tak v optimálním prostředí a je choulostivější.
Vedle sucha a vysokých teplot trápí přírodu také výskyt hmyzích škůdců a houbové choroby. Stromy, které ztrácí listy nebo jehličí, můžou snadněji napadnout podkorní parazité, jakým je například i kůrovec.
„Letošní rok skutečně začíná vypadat jako největší extrém za poslední roky,“ potvrzuje Zahradník. V posledních dvaceti letech byly ale suché také roky 2003 a 2015. Extrémním v nedostatku srážek byl historicky rok 1947.
S nedostatkem vody se v současnosti potýkají obyvatelé severních a východních Čech a v oblastech Českomoravské vrchoviny. Vláha chybí i v povodí řeky Moravy.
Sucho trápí Česko již několik měsíců. Podle meteorologů vydrží tropické teploty až do září.
