Článek
S trochou nadsázky můžeme Moravskoslezský kraj vidět jako laboratoř, ve které se činí pokusy, na které si v jiných koutech země politici netroufají.
Politicky je to region plný paradoxů. Jde o levicově orientovanou oblast, ve které preferenčně zcela dominuje ANO reprezentované dvěma politiky, kteří patří k ojedinělým pravicovým ostrůvkům v celém hnutí. Hejtman Ivo Vondrák i ostravský primátor Tomáš Macura zároveň patří v rámci ANO k nejhlasitějším kritikům předsedy a premiéra Andreje Babiše.
Uplynulé čtyři roky v kraji vládla koalice ANO, ODS a KDU-ČSL. Mluví se tu o vzájemném respektu, utužení vazeb během koronavirové krize a o přání, aby pakt pokračoval po volbách nejen na úrovni kraje, ale ideálně i na celostátní úrovni.
Hejtman v trní
Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák patří k těm málo jedincům, kteří se v ANO umí kriticky ozvat vůči premiérovi Babišovi. Naposledy si předseda vlády s hejtmanem vjeli do vlasů minulý týden, když se Vondrák zajímal o řešení spojená s koronavirovou krizí a prudkým nárůstem nakažených.
„Na to pan premiér podrážděně reagoval, že se o tyto věci nemáme starat,“ komentoval Vondrák průběh jednání.
Když se hejtman zamýšlí nad členstvím v hnutí ANO, přirovnává jej sice ke svěrací kazajce, zatím ale vystoupit nehodlá.
„Zobecnil bych to spíše na otázku, jestli mi stojí za to být v politice. Mohu říct , že za celou dobu, co jsem hejtmanem, mi ani jednou nikdo z vedení ANO nevstoupil do toho, co tu dělám. Dělám to podle sebe, čehož si cením, protože si nemyslím, že to tak vždy funguje u jiných stran, tam je podle mě tlak stranických sekretariátů větší,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Co mu příliš nevoní, je podle něho levicový směr, kterým se ANO v posledních letech vydalo. „Osciluji spíše doprava, ale beru ANO jako hnutí, ve kterém jsou různé názory, proudy a skupiny,“ vysvětluje.
Určitým politickým specifikem moravskoslezského regionu je harmonie koaliční rady - a to zejména mezi ANO a ODS. „My jsme za celé čtyři roky neměli v radě kraje konflikt. Funguje nám to na principu selského rozumu, ne ideologie. V radě jsou vnímaví a pragmatičtí lidé, proto se respektujeme. Mně v tomto ohledu pomohlo, že jsem působil na vysoké škole. To vůbec není žádná selanka, jak by si někdo mohl myslet. Naučil jsem se hledat konsenzus, být lídrem s myšlenkou, pro kterou si získáte podporu,“ dokresluje Vondrák.
Na základě pozitivních zkušeností lituje, že podobné „manželství“ je prakticky nemyslitelné o patro výš, tedy v celostátní vládě.
„Přál bych si to. Jsem rád, že jsme se takto v kraji domluvili, a doufám, že to tak přežije i po volbách. Myslím, že celostátní spolupráci si po posledních sněmovních volbách uměli představit i moji kolegové z ODS. Bohužel převážila ideologie nad pragmatismem,“ dodal hejtman, který byl před vstupem do politiky rektorem Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.
Modrý zelený
Hejtmanu Vondrákovi v kraji nadprůměrně věří nejen voliči (preferenčně sahá až ke 40 procentům), ale spolupráce s ním si váží i místní ODS.
„Jak Vondrák, tak Macura mají přesah,“ říká hejtmanův náměstek z ODS Jakub Unucka. „Daří se jim zasáhnout i jiné skupiny než tradiční babišovské jádro. Umějí nasát hlasy odjinud, protože jsou do jisté míry vnímáni jako vnitřní opozice vůči Babišovi. Na druhou stranu si myslím, že jim v regionu nyní ubírají hlasy zmatky Ministerstva zdravotnictví kolem covidu.“
Vztahy mezi moravskoslezskou ODS a ANO se podle něho utužily zejména během koronavirové epidemie.
„Byl jsem členem nejužšího krajského vedení, řešili jsme zkolabované zdravotnictví, když nám lékaři řekli, že nemají ochranné pomůcky. Bylo to hodně divoké, takový první bod zlomu. Druhý nastal o Velikonocích, když zemřelo několik lidí v domovech pro seniory. Armáda dostala rozkaz pomoci až za týden. Třetí bod zlomu nastal, když nám vyšlo, že v polovině června můžeme být za limitem míst plicní ventilace. To se naštěstí vyřešilo tím, že průběh epidemie se zmírnil,“ popisuje náměstek, který je jinak podnikatelem v IT oboru.
Extrémní situace se podle něho výrazně propsala do soudržnosti krajské koalice. „Prožívali jsme to s hejtmanem, seděli jsme spolu tři měsíce, těžko se mi teď říká něco špatného, když jsme to spolu celou dobu řešili. Kdo to nezažil, nemusí to pochopit. Lidsky nás to ale utužilo. Za mě je problém Ministerstvo zdravotnictví, komunikace je chaotická, ministr ztratil autoritu, lidé nepochopili ty neustálé změny,“ vysvětluje Unucka.
Když kývnul na to, že v krajských volbách povede kandidátku občanské demokracie, měl podmínku. „Koalice je o lidech. Když jsem se stal lídrem, podmínil jsem to tím, že nechci vést konfrontační kampaň. Nemůžeme šít do krajské vlády, když jsme se na ní podíleli,“ říká.
To je v rámci republiky anomálie, neboť ve většině regionů do sebe ANO s ODS ostře pálí. „Centrální vedení nám do toho nemluví, každý kraj si dělá kampaň sám,“ dodává.
Unucka klade důraz na ekologii - což není ve straně, kterou zakládal Václav Klaus, příliš časté. Unucka je přesvědčený, že v regionu by se mohly prosadit technologické firmy zaměřující se na výrobu a využití vodíku. Ostatně v Ostravě už podnikatel Jan Světlík s firmou Cylinders Holding vyrábí tlakové nádrže pro vodík.
„Podle mě je budoucností našeho kraje vodík. Všude je tu metan, to jsou molekuly vodíku, stačí jej vyčistit a máme vodík. Razím vizi, že je třeba místní hospodářství přepřáhnout z uhlí na vodík. Můžeme vyrábět kompresory, potrubí, čerpačky. Je v tom obrovská perspektiva, stačí se podívat na Německo, kolik peněz do vodíku investuje,“ plánuje Unucka.
V košili OKD
Jak zaujmou voliče v regionu charakterizovaného těžkou a drsnou prací Piráti, kteří celorepublikově co do preferencí kontinuálně rostou?
Lídrem kandidátky je energická Zuzana Klusová, která se o rozruch v kraji postarala tím, že na jednu z předvolebních debat si oblékla košili s motivy OKD. Vedení jí pak pohrozilo předžalobní výzvou.
V kampani zdůrazňuje, že se snaží stát na straně slabých vůči mocným. „Když zveřejňuji informace o platech vedení OKD, nemám nic proti horníkům, vždycky stojím na straně slabšího. Lidé tady potřebují vědět, že za nimi někdo stojí, že někoho zajímají jejich problémy. To byly důvody, proč jsem si košili s motivy OKD na sebe vzala. Zároveň jsem chtěla připoutat pozornost k problémům Karvinska, protože to bude zanedlouho průšvih,“ dodává Klusová.
Vadí jí, když státní podpora směřuje do velkých investorských firem ze zahraničí. „Kraj by měl více podpořit naše malé a střední firmy, aby měly větší šanci dosáhnout na veřejné zakázky. V současnosti mají dominantní roli velké nadnárodní firmy, jejichž dividendy končí bůhvíkde mimo republiku. Nevidím důvod, proč bychom měli lákat jen velké zahraniční investory, parťáky pro nás by měly být regionální malé a střední firmy,“ vysvětluje.
Velkou bolestí, kterou moravskoslezský region trpí, je odchod vzdělaných lidí. „Trpíme odlivem mozků. Naprostá většina jde studovat do jiných regionů a už se nevracejí. Nemají důvod, kraj pro ně není atraktivní. My toto musíme změnit, musíme jim dát příležitosti a důvod, proč se sem vrátit. Líbilo by se mi, kdyby v regionu vznikla například environmentální fakulta, která by se například zaměřovala na zelenou energetiku,“ říká Klusová.
Podle ní by byl pro Piráty úspěch, kdyby v levicově orientovaném kraji získali 11 procent a víc. „Jsme sice středolevicový subjekt, voliče tu ale může provokovat naše liberální zaměření,“ dodává lídryně pirátů.
Návrat vyloučeného synka
K nejpopulárnějším tvářím sociální demokracie, která byla v minulosti dominantní politickou silou regionu, patřil na přelomu právě končící dekády Petr Kajnar. V letech 2006 až 2014 řídil ostravskou radnici, před sněmovními volbami v roce 2013 zastával v ČSSD pozici stínového ministra průmyslu a obchodu. Jenže místo toho, aby povýšil na celostátní úroveň a nakoukl do vlády, straníci v regionu jej odstavili a on stranu opustil.
Založil konkurenční projekt Ostravské fórum, později se z politiky stáhnul. Teď ale opět vede kandidátku ČSSD.
„Obrátila se na mě ČSSD, zda bych nechtěl dělat lídra do voleb. Po několika letech jsem si tedy zanalyzoval, jaké je dění v regionu, abych věděl, co udělat, kdybych uspěl. Sociální demokracii teče do bot, ztratila oprávněně v regionu důvěru kvůli lidem, kteří v jejích řadách neměli co dělat. Jako primátor jsem snad neudělal ostudu, je za mnou stopa,“ vysvětloval v rozhovoru pro Seznam Zprávy důvody svého comebacku.
Podle něho se ČSSD zaslouženě propadla na samotnou pětiprocentní hranici zvolitelnosti - alespoň tedy v jeho regionu, kde se v minulých letech přední činovníci místní ČSSD stali hlavním postavami řady skandálů.
„ČSSD se hledá, stejně jako ODS, byť ta má o něco víc procent. Sociální demokracie je v ozdravném procesu, není nic zdravějšího než prohrávat. Jak psal Hemingway, jediná věc je horší než porážka - a to je vítězství. Takže kdyby se ČSSD stalo, že vypadne ze Sněmovny, tak se ozdraví a zase se snad vrátí zpět,“ hodnotí Kajnar.
Když byl ještě ve funkci ostravského primátora, stál o jeho služby současný premiér Andrej Babiš, který ho nadvakrát lákal do hnutí ANO.
„Když jsem s ním mluvil poprvé, hnutí ANO zrovna zakládal. Říkal jsem mu tehdy, že jestli chce pomoct demokracii v této zemi, jsou lepší cesty a formy než jít do politiky. On mě ale nevnímal, už tehdy jsem věděl, že není dobré, aby šel do politiky. Nejde dohromady být v politice, vlastnit noviny, mít byznys. Neprospívá to ani politice, ani lidem. Ještě jednou jsem s ním pak seděl, ani napodruhé jsem nekývl. Nelituji toho. Zároveň se nezlobím na nikoho, kdo do ANO šel. V politice vždy nesete stigmata strany, do které vstupujete. Je důležité, aby lidé do politiky šli,“ popisuje Kajnar.
Pro vývoj kraje je podle něho klíčové vybudovat nové průmyslové zóny, kam by přišli investoři, kteří by nabídli nová pracovní místa pro lidi, které stihnou dopady blížícího se útlumu těžby uhlí. Důležité to podle něho bude pro oblast Karvinska, kde se uzavřou doly OKD.
„Když se teď má zavírat OKD, není připravena varianta, kde zaměstnat propuštěné. Není připravena zóna v bývalých dolech Barbora. Je třeba začít hovořit o daňových výhodách pro Karvinou, Jesenicko a Bruntálsko. Například v rámci turistického ruchu, když někdo přijde s nějakým projektem, nebude muset třeba po dobu deseti let odvádět daně. Podpořilo by to vznik nových pracovních míst, je to v USA ozkoušený systém,“ navrhuje Kajnar.
Pro rozvoj celého regionu je podle ostravského exprimátora klíčové, aby vláda zvládla situaci kolem OKD. Zejména aby se nerozprodal majetek důlního podniku, což by zásadně zkomplikovalo budoucí rozvoj území, stát by se ocitl v rukou spekulantů.
„Všechno by se mělo převést na Diamo, to pak následně přesměrovat majetek na kraj. Region se může jako v případě Nošovic chopit role, získat peníze z fondů, být developerem. Vláda by měla pohlídat, že se neudělá chyba jako v 90. letech, kdy na region nikdo nemyslel a majetek se různě rozprodal, bez jakékoliv ucelené koncepce,“ dodává.
