Kraj chce dotovat těžbu lithia, ačkoliv i jeho poradci plán zpochybnili

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Ústecký kraj vedený hejtmanem z hnutí ANO Janem Schillerem zařadil těžbu lithia na Cínovci mezi své strategické projekty, které by měly být prioritně podpořeny z evropských dotací. Přitom však sami hodnotitelé u tohoto projektu vyjádřili vážné pochybnosti, zda bude Evropská komise ochotna požadované peníze pro tyto účely uvolnit.

Vyplývá to ze zápisů z jednání pracovních skupin, které původních 49 projektů ze severu Čech posuzovaly. Na základě zákona o svobodném přístupu k informacím si je vyžádala protikorupční organizace Transparency International a jejich kopii poskytla redakci Seznam Zpráv.

K těžbě lithia se podle těchto dokumentů vyjadřovali členové pracovní skupiny pro energetiku a upozornili na to, že se jedná „pouze o těžbu suroviny“ a jsou zde vážná rizika nesouladu s podmínkami nového evropského Fondu pro spravedlivou transformaci.

Při jednání komise bylo prezentováno i vyjádření Ministerstva životního prostředí: „Samotná těžba lithia přes Evropskou komisi neprojde,“ stojí doslova v zápise s odkazem na ministerstvo vedené Richardem Brabcem (ANO).

Spor ohledně dotací na těžbu lithia je cítit i z bodování projektů. Každý projekt vždy bodovali dva anonymní hodnotitelé a když mezi nimi vznikl nesoulad, byl přizván třetí jako arbitr. A to se stalo právě u lithia.

Jeden z hodnotitelů dal totiž projektu firmy ČEZ maximální počet 20 bodů, druhý pouze 4 body a výrazně jej nedoporučil. Arbitr dal nakonec také 20 bodů, čímž umožnil, aby se lithium dostalo mezi elitní projekty, které následně spolu s deseti dalšími politicky podpořila Regionální stálá konference Ústeckého kraje. Nejsilnější zastoupení v ní mají lidé z hejtmanství a hejtman Jan Schiller (ANO) je jejím předsedou.

„Já ale nejsem ten, kdo sám rozhoduje o projektech, Regionální stálá konference má 26 členů,“ přiblížil pro Seznam Zprávy svou roli Schiller.

K tomu je však třeba dodat, že hejtman byl jedním z pouhých čtyř členů regionální konference, kteří se při hlasování postavili proti vyřazení těžby lithia z krajských strategických projektů (spolu s ním ještě dvě političky z hnutí ANO a zástupce Krajské hospodářské komory). Výrazná většina zúčastněných členů konference byla dle zápisu z hlasování pro vyřazení nebo se zdržela.

Proč přesto lithium na seznamu vítězných projektů setrvalo, není jasné ani regionální opozici. Ta tvrdí, že při posuzování projektů nebyla dodržena příslušná metodika.

Jak už Seznam Zprávy uvedly, těžba lithia, plánovaná firmou ČEZ a podporovaná Babišovou vládou, je jedním z 11 klíčových projektů, na které by v severočeském regionu měla směřovat podstatná část z peněz z nového evropského Fondu pro spravedlivou transformaci.

Celkem 41 miliard korun, které Česko z EU dostane, je určeno na odklon uhelných regionů od těžby uhlí a vytváření nových pracovních míst v jiných (inovativních) sektorech. A to je právě kámen úrazu. Hrozí, že Evropská komise nový těžební projekt na Ústecku chtít podporovat nebude. Ústecký kraj přitom na lithium počítá s dotací 1,25 miliardy korun.

Nicméně kraj zjevně také doufá, že Evropská komise přimhouří oči, když bude těžba lithia prezentována v úzké vazbě na další projekt, který severočeský region též zařadil mezi strategické: Výstavbu gigafactory na baterie do elektromobilů v lokalitě odstavené uhelné elektrárny Prunéřov. Právě v této továrně by české lithium z Cínovce mohlo být využito.

Avšak i u tohoto projektu – daleko méně sporného – vyjádřili členové příslušné pracovní skupiny své pochybnosti ohledně financování.

Opakovaně uvedli, že projekt gigafactory, jehož hodnota byla vyčíslena na téměř 60 miliard korun, je příliš velký na to, aby byl zařazen do strategických projektů kraje.

„Téma je opravdu obrovské, a proto doporučujeme podpořit z jiných operačních programů,“ stojí v zápise z jednání pracovní skupiny pro energetiku. Spíše by jej prý měl zaštítit stát s pomocí agentury CzechInvest. Politické vedení kraje ale těmto doporučením nevyhovělo. I ke zlobě opozice.

Opoziční zastupitel Filip Ušák (STAN) prohlásil, že vedení kraje vychází spíše vstříc zájmům Babišovy vlády než skutečným zájmům Ústeckého kraje. To však hejtman Schiller odmítá, je přesvědčen, že všech 11 vybraných strategických projektů bude pro kraj přínosných. A přinese tisíce nových pracovních míst.

S politikou vlády to prý nemá nic společného. „Těžba lithia je sice těžbou, ale pokud chceme jít cestou elektromobility, tak tuto surovinu budeme potřebovat. Mimochodem to bude těžba hlubinná, s minimálním zásahem do krajiny,“ uvedl v reakci pro Seznam Zprávy hejtman Schiller jako údajné pozitivum.

Spor ohledně dotací na těžbu a zpracování lithia se neprojevil jen u projektu předloženého polostátní společností ČEZ.

O zařazení mezi strategické projekty totiž usilovala i firma Cínovecká deponie, za níž stojí investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Ta chce získávat lithium nikoliv hlubinou těžbou jako ČEZ, ale z povrchového odkaliště na Cínovci po starší těžbě rud.

Plánovaná investice Cínovecké deponie ve výši přes 900 milionů korun má zahrnovat výstavbu linky pro magnetickou separaci hlušiny.

Ovšem tento druhý „lithiový“ projekt, na rozdíl od projektu firmy ČEZ, politickou podporu nezískal, ačkoliv je s povolovacím řízením dále.

Při jednání pracovní skupiny zazněly stejné argumenty: „Z podpory je vyloučen uhelný průmysl a není jisté, zda by Evropská komise projekt podpořila,“ stojí v zápise.

Členové pracovní skupiny pro energetiku upozorňovali i na to, že toto lithium z odkaliště na Cínovci by mělo směřovat na Sokolovsko, kde se zvažuje projekt „Battery Value Chain Sokolov“. Tudíž by prý z tohoto byznysu měl primárně přínos Karlovarský kraj. A tak i politická reprezentace Ústeckého kraje v souladu s doporučením expertů tento projekt mezi strategické nezahrnula.

Protikorupční organizace Transparency International je toho názoru, že právě nový Fond pro spravedlivou transformaci provází v Česku od počátku chaos a metodické nejasnosti, které mají za následek zvýšené riziko manipulace s výběrem projektů.

„Současně se tím stává fond více náchylný na nelegitimní lobbistické tlaky a výběr kontroverzních projektů,“ uvádí analytik Transparency Milan Eibl.

Poukazuje na to, že poskytnuté prostředky mají primárně sloužit k financování investic, které by jinak nebyly udržitelné, byť jejich veřejný přínos je nesporný. Má pochybnosti, zda vybrané projekty na Ústecku skutečně naplňují cíle ohledně zmírnění dopadů těžby uhlí.

„Právě v případě revitalizace brownfieldu pro gigafactory či těžby lithia je na místě zkoumat, zda takové projekty do této skupiny patří,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy Milan Eibl.