Článek
Je to chlouba Brna i Jihomoravského kraje. Do Králova Pole míří chytré hlavy a vědci z celého světa. V Technologickém parku sídlí třicítka poboček velkých společností, včetně IBM, Red Hat nebo Zebry, zároveň z malých startupů vznikají velké firmy. Za prací tam denně přijíždí přes pět tisíc lidí.
A právě tam měla směřovat největší investice v historii Jihomoravského kraje. Politici hnutí ANO v čele s bývalým brněnským primátorem Petrem Vokřálem téměř rok prosazovali, aby kraj koupil 49,9 procenta akcií ve společnosti Technologický park Brno. Podíl nabízí dubajská společnost P&O za 555 milionů korun, vedení kraje chce platit penězi z úvěru.
Transakce, kterou v posledních měsících řešily politické špičky a která nenechává spát velké developery, podle informací Seznamu padá. Tedy alespoň v dosud zamýšlené podobě.
Přestože nákup půlmiliardového podílu v srpnu schválili krajští radní, od zastupitelů ve čtvrtek při klíčovém hlasování zelenou nedostane. Hnutí ANO v čele s hejtmanem Bohumilem Šimkem a Petrem Vokřálem, který byl společně s náměstkem hejtmana Janem Vitulou (TOP 09) hlavním vyjednavačem kraje, nenašlo v 65členném zastupitelstvu dostatečnou podporu.
Vokřál se snažil lovit hlasy napříč zastupitelskými kluby. „Nákup je přesně v souladu se strategií podpory vědy a výzkumu. Je to ekonomický stabilizátor do budoucna,“ hájil obchod.
Obzory tradičních stran
Ambiciózní plán však rozhádal i koalici, ostře jej kritizovali třeba sociální demokraté, kteří mají v zastupitelstvu 11 křesel.
„Je to nesmysl. Kraj má investovat do nemocnic, silnic, ne se pouštět do developerských projektů,“ zhodnotil bývalý hejtman Michal Hašek (ČSSD).
Podobně to vidí i jeho kolegyně z klubu Naděžda Křemečková. „Smyslem krajů není developerská činnost. Navíc kraj na podporu vědy pomohl zřídit dobře fungující Jihomoravské inovační centrum,“ uvedla.
ANO tak spoléhalo na podporu opozičních lidovců a občanských demokratů.
Uplynulé dny patřily tvrdým zákulisním jednáním. Třeba v pondělí zamířili Šimek s Vokřálem za brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS). Právě město Brno má v Technologickém parku padesátiprocentní podíl a jeho vedení řeší budoucnost areálu.
Ještě v pondělí Vokřál věřil, že ambiciózní obchod dovede do zdárného konce, přestože nedokázal říct, které zastupitelské kluby dají transakci zelenou. „Uvidíme, jak to nakonec dopadne,“ prohlásil.
Avšak nakonec ODS a lidovci – stejné strany, které po komunálních volbách na podzim nečekaně couvly z už dohodnuté koalice s ANO na magistrátu – nepodpoří Vokřála ani nyní.
Krajské zastupitelské kluby obou stran se na poslední chvíli usnesly, že transakci v Technologickém centru zamítnou. Pro plán nezvedne ruku šest zástupců ODS. „Jsou tu důležitější potřeby jako zdravotnictví nebo silnice. Prioritou kraje nemá být podnikání,“ vynesl podobné argumenty jako levice také předseda zastupitelského klubu ODS Jiří Crha.
Lidovecké pochybnosti
K plánu se nepřidá ani jedenáct lidoveckých zastupitelů.
„Ukázalo se, že v podkladech nejsou objektivní informace. Víme o několika strategických nájemcích, kteří jsou v parku ochotní zůstat jen za vynaložení obrovských investic. IBM žádá čtyři nové budovy, jedna stojí 300 milionů korun,“ sdělil šéf lidoveckých zastupitelů Jan Grolich.
IBM je klíčový nájemce v areálu, smlouvu má do roku 2021. „Platí třetinu z celkových nájmů,“ uvedl Michal Hašek. Podle kritiků by odchod známé firmy znamenal pro hospodaření vědeckého parku velký finanční výpadek.
„Firmy tu chtějí zůstávat, obsazenost budov je stoprocentní,“ říká však náměstek hejtmana pro vědu a výzkum Vitula.
Potřebných 555 milionů korun chtělo vedení kraje získat z úvěru od Komerční banky. Roční splátku okolo 40 milionů korun mají zaplatit dividendy společnosti. „Funguje tam unikátní ekosystém. Okolo jsou tři fakulty VUT, sedí tam velké firmy i začínající start-upy. Potřebujeme je udržet a zajistit rozvoj. Kraji se investice do patnácti let naprosto bez problémů vrátí,“ hájil obchod Vitula.
Také odborníci vnímají problém rozdílně. Podle Petra Pelce z investiční společnosti Cyrrus by takový nákup znamenal možné problémy. „Kraj není zkušený hráč na realitním trhu. Riziko, s nímž by do této investice vstoupil penězi daňových poplatníků je neúměrné tomu, co by to mohlo přinést,” řekl Pelc.
Naopak ekonom z Masarykovy univerzity Filip Hrůza by transakci podpořil. „Kraj disponuje dostatečným rozpočtem. Ve světě je běžné, že se veřejné instituce vlastní technologické parky. Kraj tam může lépe uplatňovat podporu výzkumu než soukromník, který může preferovat jiný byznys,“ vysvětlil.
Uvidíme v dalších dnech, řeklo město
Podle Petra Pelce ze Cyrrusu nelze spoléhat na to, že park dlouhodobě udrží zisky okolo čtyřiceti milionů korun ročně. „Ještě v roce 2013 dosahovaly výnosy 70 milion korun, ale rok od roku klesají. Pokud kraj doufá, že zisk 40 milionů ročně dlouhodobě udrží, je to poměrně naivní představa,“ dodal Pelc.
Součástí Technologického parku je 14 budov, ale také přes 80 tisíc metrů čtverečních nevyužitých pozemků. Mohou tam vzniknout další kancelářské budovy nebo stovky bytů. A právě proto v zákulisí nezuří boj jen mezi politiky, ale také developery. Podle informací Seznamu chtějí podíl ve společnosti například CTP, Trikaya nebo J&T, přestože oficiálně zájem nepotvrdily.
Od krajských zastupitelů zazní ve čtvrtek téměř jistě NE, nicméně tím jednání o budoucnosti vědeckého parku nekončí. Podle informací Seznamu může podíl koupit město Brno, které by tak získalo drtivou většinu akcií společnosti, až na symbolický jeden kus vlastněný Vysokým učením technickým.
Městu přitom vládnou ODS s lidovci, kteří plány na krajské úrovni nepodpoří. „Ukázalo se, že celá ta debata ze strany kraje je zbytečná ztráta času. Nikdo z kraje se neptal vedení Brna, jestli je ochotné uplatnit předkupní právo. Přitom ochotné je,“ naznačil lidovec Jan Grolich.
Primátorka Markéta Vaňková (ODS), která je zároveň krajskou zastupitelkou, zatím nechtěla další kroky města komentovat. „V dalších dnech budeme vědět víc,“ uvedla. Nabídka z Dubaje pro kraj platí jen do poloviny října.
