Krach dvacetiletí zamrzl. Věřitelé skupiny Arca bojují o utopené miliardy

Firmy ze skupiny Arca Capital vydaly obrovské množství směnek a dluhopisů s krátkou splatností. Jen mateřská společnost Arca Investments dluží skoro 19 miliard korun. Celý koncern by podle dostupných informací měl mít závazky přes 25 miliard korun. Většina dluhu je v České republice.

„Arca je největší bankrot, který dnes české soudy řeší,“ shrnul situaci advokát Michal Žižlavský, který v kauze zastupuje část věřitelů, hlavně z řad stavebních a spotřebních družstev. Současně patří mezi elitní insolvenční správce.

Investičnímu holdingu s více než dvěma stovkami firem a aktivitami od finančnictví přes nemovitosti a personální agentury až po energetiku před rokem zlomilo vaz vyschnutí bankovního financování. Za hlavního viníka označila Arca pandemii covidu-19 a s ní související opatření.

Pro společnost s olbřímím závažím krátkodobých závazků představovalo uzavření dveří do bank konečnou. Stejně tak ale pro věřitele – řada z nich si pořídila směnky skupiny Arca s roční nebo i kratší splatností. Po bankovní stopce však Arca přestala dluhy splácet.

Peníze firmě svěřila řada podnikatelů a dalších lidí i organizací, pro něž byla vidina šestiprocentního zhodnocení za rok v době nulových úroků v bankách lákavá. Přes sto milionů korun propálilo v Arce například Arcibiskupství olomoucké, více než 63 milionů utopil ve firmě Syndikát novinářů.

Věřitelé Arca Investments i jejích satelitů se v boji o své zájmy začali organizovat.

Někteří sázejí na klasické zastoupení prostřednictvím advokátů. O přízeň dalších se ucházejí obchodníci s pohledávkami a nabízejí výkup dluhu. Ovšem často jen za zlomek nominální hodnoty pohledávky s nejistým příslibem na získání zbytku někdy v budoucnu. Všichni zúčastnění přitom očekávají, že se bankrot potáhne roky.

Část věřitelů držících pohledávky za tři miliardy korun se kvůli strachu o osud svých peněz zorganizovala do sdružení Avea. V březnu začal spolek přijímat členy a nyní jich už má kolem tří stovek. Zastupuje je právnické eso Tomáš Richter z kanceláře JŠK.

„Naše skupina má jasný a zveřejněný právní rámec. Každý člen spolku zůstává vlastníkem svých pohledávek a spolupracuje s ostatními při jejich vymáhání. Cílem je získat zpět co největší část finančních prostředků, které jsme do směnek společnosti Arca Investments investovali, a to v co nejkratším čase,“ řekla předsedkyně sdružení Martina Šafářová.

Dalším novým hráčem v kauze je Caleson Debt Solution, dceřiná firma společnosti Gomanold. Tato společnost, jež je blízká skupině J&T, vydělává na obchodech s pohledávkami v tuzemských insolvencích.

Caleson začal v březnu nabízet držitelům směnek Arca Investments odkup jejich pohledávek. Na ruku dostanou 5 000 korun, později 93 procent z částky, kterou se podaří vymoci. Do směnek Arca Investments investovali lidé zpravidla jeden milion korun a více.

„Hlavním cílem je od počátku nabídka pomoci individuálním věřitelům dlužníka, kteří často nemusí mít kapacitu na sledování lhůt a procesu insolvenčního řízení. Nabízíme naše zkušenosti při vymáhání ve složitých insolvenčních řízeních a rádi bychom oslovili široké spektrum dosud nerozhodnutých věřitelů,“ sdělil právník Jiří Rahm z advokátní kanceláře Allen & Overy, která Caleson zastupuje.

Zčásti se odkupem pohledávek zabývá též brněnský fond IFIS. Výkup kombinuje s klasickým právním zastupováním věřitelů.

„Snažíme se sjednotit věřitelskou základnu a získat legitimní vliv na průběh insolvenčních řízení na majetek členů skupiny Arca Capital. Pouze silné věřitelské postavení dává reálnou naději na maximální výtěžek z probíhajících insolvencí a zamezí snahám zkrátit věřitele,“ uvedl Marek Indra z vedení fondu.

Všechny věřitelské bloky skupiny Arca sjednocuje zájem na konání insolvence v České republice, a nikoliv na Slovensku, kde má společnost kořeny. Ohledně další taktiky v kauze už však věřitelé a jejich zástupci tolik jednotní nejsou.

S originálním pohledem na celý případ přišel advokát Jan Langmeier. Arku označil za takzvanou černou banku a přirovnal skupinu k Uberu finančních služeb.

„Arca je takzvaná černá banka, protože poskytovala finanční služby a přijímala vklady od veřejnosti. A pro finanční instituce platí jiná část insolvenčního zákona a insolvence Arca Investments by se měla řešit v České republice i za účasti České národní banky,“ vysvětluje právník. Pokus o zatažení centrální banky do případu ale zatím úspěšný nebyl.

Spor o to, zda se má insolvence odehrávat v Česku, nebo na Slovensku, je jedním z hlavních důvodů paralýzy kolem skupiny Arca Investments. Na definitivní soudní verdikt se čeká už od minulého roku. Pro Česko coby hlavní dějiště bankrotu Arky plédují tuzemští advokáti napříč všemi věřitelskými skupinami.

„Není pochyb o tom, že hlavní řízení má být vedeno v České republice. Rozhodnutí o této otázce českým soudům trvá déle, než by z pohledu věřitelů bylo vhodné. Každý den prodlení zvyšuje pohledávky za majetkovou podstatou Arca Investments, které poníží uspokojení jejích věřitelů,“ komentoval advokát Pavel Korman, který hájí zájmy věřitelů držících pohledávky za necelou miliardu korun.

Firma má sice původ u východních sousedů, ale velkou část byznysu i dluhů má v Česku. Insolvenci podle českého práva prosazuje většinový akcionář Arky Rastislav Velič. Naopak jeho bývalý společník Pavol Krúpa tlačí projednávání bankrotu na Slovensko. Tvrdí, že tamní zákony dávají věřitelům šanci na vyšší uspokojení pohledávek.

Ostrý konflikt mezi bývalými partnery Veličem a Krúpou značně přispívá k právním zmatkům a nepřehlednosti celé kauzy. Oba byznysmeni s pověstí tvrdých nájezdníků si nemohou přijít na jméno. Vzájemně se osočují z poškozování skupiny, vytahují na sebe pohledávky ve stamilionových řádech a vyřizují si účty přes různé spřízněné firmy a advokáty. Padají žaloby i trestní oznámení.

Pikantní je, že insolvenční řízení doběhlo Veliče a Krúpu i jako fyzické osoby. Na části směnek jsou totiž podpisy s jejich jménem coby osobními ručiteli za závazky Arca Investments. Krúpa tvrdí, že v jeho případě jsou podpisy padělané.

Mezitím začaly bankrotovat další firmy ze skupiny. V insolvenci je společnost Františkovy Lázně Savoy, zahrnující lázeňský byznys Arky v Karlovarském kraji. V úpadku je retailová firma Potraviny Delia nebo na Arku napojený distributor finančních produktů FG Financial Group. Do druhotné platební neschopnosti se kvůli přetrvávajícímu finančnímu propojení se svou bývalou skupinou dostaly i společnosti z okruhu Pavola Krúpy.

Na Slovensku soud v prvním dubnovém týdnu povolil restrukturalizaci společnosti Arca Capital Slovakia. To je jedna z dceřiných firem koncernu. Podle fondu IFIS, jenž zastupuje část věřitelů, však rozhodnutí slovenského soudu nemá žádný vliv na průběh insolvenčního řízení s Arca Investments v České republice.

Právě reorganizaci prosazuje Arca coby nejvýhodnější formu řešení úpadku pro věřitele. „K úspěšnému restartu skupiny Arca a vyrovnání jejích závazků v maximální možné míře bude nutné restrukturalizovat více firem spadajících do skupiny. U největších společností Arca Investments a Arca Capital Slovakia tento proces už začal. U druhé jmenované soud již restrukturalizaci povolil a potvrdil její výhodnost pro věřitele,“ sdělil mluvčí Arky Ondřej Pechar.

V případě samotné Arca Investments zatím není rozhodnuto o osobě insolvenčního správce. K roli koncernového správce v české větvi kauzy má blízko Lee Louda. Ten patří mezi nejvýznamnější insolvenční správce v Česku. Jeho obsazení prosazuje Arca i zajištěný věřitel J&T Banka.

Loudovi však nemůže přijít na jméno Pavol Krúpa. Louda je totiž konkurzním správcem zkrachovalé části černouhelného podniku OKD, na jehož bývalého majitele Zdeňka Bakalu Krúpa dlouhodobě útočí. Minimálně část věřitelů je s Loudou naopak spokojená.

„Lee Louda má pověst velmi kompetentního a především čestného a nestranného insolvenčního správce. Předpokládáme, že toho si byl vědom i dlužník. Když pana Loudu do koncernové společnosti Františkovy Lázně Savoy v předjednaném reorganizačním plánu ustanovil, chtěl tím signalizovat věřitelům, že insolvenční řízení bude vedeno naprosto poctivě,“ poznamenal právní zástupce věřitelského sdružení Avea Richter.

„Neumíme si představit, že by pan Louda za jakýchkoli jiných okolností ustanovení od dlužníka přijal,“ dodal advokát.

Pochybnosti naopak panují o dosavadních výkonech českých soudů v obří kauze. Týká se to zejména rozhodnutí Městského soudu v Praze. Letos 20. ledna soud obdržel aktuální insolvenční návrh, který na sebe podala Arca Investments. Ve stejný den soud řízení zastavil pro údajnou nepříslušnost českých soudů v dané věci.

„Myslím, že jde o historicky nejrychleji vydané rozhodnutí soudu o návrhu dlužníka, který řeší pohledávky tisíců věřitelů v objemu miliard korun. V odborných kruzích se vede debata o tom, zda je v lidských silách vyhodnotit za jeden den 155 bodů skutkových tvrzení s rozsáhlou právní argumentací na 37 stranách návrhu, nepočítáme-li přílohy,“ uvedl další právník věřitelů Žižlavský. Z justiční praxe podle advokáta zároveň vyplývá, že bez dokazování soud rozhodnout nemůže.

Otázky nepřestává vzbuzovat také role londýnské společnosti Blantyre Capital. Loni v říjnu Arca oznámila, že jí firma zaměřená na investice do podniků v problémech pomůže vybřednout z dluhové šlamastyky. Od té doby je ale ohledně zapojení zahraničního investora ticho. Arca se k otázce ohledně aktuálního stavu vyjednávání s Blantyre Capital nevyjádřila.