Krabí koláčky z artyčoku, kreveta ze škrobu. Rybí „nemaso“ získává na oblibě

Nabídka masových produktů, které ve skutečnosti nepochází ze zvířat, se rozšiřuje. Vedle „nemasového“ hovězího nebo vepřového se objevuje čím dál tím víc firem, které přichází s uvěřitelnými náhražkami rybího masa.

Například v USA, kde je tento vývoj patrně na špici, se podle údajů Asociace rostlinných potravin (PBFA) a Good Food Institute (GFI) zvýšil v roce 2020 maloobchodní prodej rostlinných potravin o 27 %, čímž celkový trh dosáhl zhruba 7 miliard dolarů. A tento růst se podle poradenské společnosti Kearney ani v dalších letech nezastaví. Celosvětový trh do roku 2040 by podle ní měl vzrůst na 450 miliard dolarů, což by představovalo zhruba čtvrtinu širšího trhu s masem v hodnotě 1,8 bilionu dolarů.

Celosvětový nemasový trend vede výrobce, kteří se na výrobu alternativního zboží orientují, k neustálému rozšiřování nabídky, a proto přišli i s produkty připomínajícími ryby a mořské plody.

Trh s rostlinnými produkty je poháněn především rostlinnými mléky a masy. Tento segment podle GFI tvoří dohromady přes polovinu veškerých prodejů rostlinných produktů, celkem v objemu asi 1,4 miliardy dolarů. U alternativ – jako jsou „rostlinné“ ryby, krevety a další mořské plody – vzrostly prodeje ve Spojených státech v roce 2020 o více jak pětinu.

Z finančního pohledu šlo o prodeje za celkem 12 milionů dolarů, což představuje přibližně jednu desetinu procenta celého amerického trhu s mořskými plody, zatímco prodej masa na rostlinné bázi tvoří 1,4 % prodeje masa v USA.

„Konvenční mořské plody mají kolem sebe z hlediska zdravotních benefitů pomyslnou svatozář. Jsou vnímány jako velmi zdravá potravina, kterou lékaři často doporučují pacientům konzumovat ve větším množství,“ uvedla Marika Azoffová, specialistka z oblasti lidských zdrojů ve společnosti GFI, důvod, proč alternativní rybí produkty mohou za ostatními produkty zaostávat. Lidé na rozdíl od například hovězího považují rybí produkty za zdravé a jejich produkci za méně škodlivou pro prostředí.

„Dopady na životní prostředí nejsou tak jednoznačné jako u hovězího masa a jiných živočišných produktů – jsou totiž trochu složitější a pro širokou veřejnost trochu hůře pochopitelné,“ vysvětluje.

Několik společností se to však snaží změnit ve snaze získat kus amerického trhu s mořskými plody v hodnotě více než 15 miliard dolarů.

Podle GFI bylo v červnu 2021 po celém světě 83 společností, které se na výrobu alternativních produktů z moře zaměřují. Pro srovnání, v roce 2017 vyrábělo alternativní produkty v této oblasti pouze 29 společností. A počty stále rostou. Ilustruje to také objem investic z roku 2020. Firmy na americkém trhu během loňského trhu do těchto alternativních produktů investovaly přes 80 milionů dolarů, tedy přibližně čtyřikrát více než v předchozím roce 2019.

„Není důvod, proč by ‚alternativní mořské ryby‘ nemohly dohnat ostatní druhy alternativních výrobků,“ řekla Azoffová.

„V oblasti rostlinných mořských plodů zatím nemáme dominantní společnost, jako je tomu v kategorii masa a mléčných výrobků, ale vidíme potenciál, že se to brzy změní,“ dodává.

Kromě vyhlášených rostlinných gigantů, které své produkty distribuují už v Americe a Evropě, jako je například Gathered Foods nebo BlueNalu, do rostlinných ryb investují dnes už i tradiční společnosti zabývající se produkcí tradičních mořských plodů.

Například v září 2020 uvedla společnost Nestlé na trh produkt zvaných Vuna, rostlinnou alternativu tuňáka, která je prvním vstupem společnosti do oblasti rostlinných mořských plodů. Produktem podle jejich vyjádření reagovala na statistiku, podle které je 90 % celosvětových zásob ryb v současnosti „vyčerpáno“ nebo se blíží vyčerpání.

A z důvodu čerpání světových zásob a nadměrného rybolovu se na výrobu „neryb“ zaměřila i společnost Van Cleve Seafood se sídlem ve Virginii, která více než 20 let prodávala tradiční mořské plody. Dnes na úkor části jejich původní produkce vyrábí rostlinné mořské produkty pod značkou Plant Based Seafood.

Firma nabízí produkty, jako jsou slavné krabí koláčky, které vyrábí z artyčoků. V nabídce se najde také alternativa hřebenatek nebo krevet z rostlinného kořenového škrobu.

Zájem o rostlinné výrobky roste v posledních letech i na straně českých spotřebitelů. I přesto, že je v tuzemsku vegetariánů jen v rámci jednotek procent, i masožravci se snaží postupně omezovat konzumaci masa a občas volí také náhražky mléčných výrobků.

Na českém trhu v roce 2019 vzrostly prodeje rostlinných mlék v porovnání s rokem 2012 o 331 %, u rostlinných jogurtů to bylo dokonce o 900 %. Růst sice začíná na velmi nízkých, téměř nulových hodnotách, nicméně trend sílícího zájmu je znatelný. Informovala o tom výzkumná agentura Nielson.

Průzkum společnost Proveg ukázal, jak jsou na tom s konzumací rostlinných produktů i další země v Evropě. I tam dominují v oblasti rostlinných výrobků prodeje alternativních mlék, stejně jako tomu je ve Spojených státech. Podle statistiky European customer survey on plant-based foods z května 2020 v průměru devadesát procent respondentů v posledních třech měsících od dotazování v loňském roce alespoň jednou tento produkt zakoupilo.

Nicméně nákup a spotřeba ostatních rostlinných výrobků se v jednotlivých zemích značně liší.

Ve vybraných evropských zemích za poslední tři měsíce konzumovalo alespoň jednou tofu nebo tempeh 69 procent obyvatel. Česko ale hlásí podíl výrazně vyšší, a to 97 procent. Opačná tendence je pak u zmiňovaných alternativ mořských plodů a ryb. Průměr 15 procent překonalo Spojené království s 26 procenty. Česko oproti tomu pokulhává. Z oslovených respondentů v posledních třech měsících koupily rybí alternativu jen čtyři procenta. Což ale může být způsobeno i nedostatkem podobných produktů na trhu.