Kouzlo kroužků: Do Sněmovny umí vyslat i Babišovou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když vedení ČSSD v létě instalovalo do čela jihomoravské kandidátky pro sněmovní volby Romana Onderku a Kateřinu Valachovou, vyvolalo u straníků malou revoluci. 14 sociálních demokratů na protest krajskou kandidátku opustilo. Onderkovi lidé pak narychlo sestavili nový seznam.

Voliči mají ve víkendových sněmovních volbách mocný nástroj, jak se „vůli“ stranických aparátů vzepřít. Díky preferenčním hlasům totiž může do Sněmovny poskočit kandidát ze zdánlivě nevolitelného místa. Před čtyřmi lety z toho profitovalo 27 nových poslanců. „Lidé už princip kroužkování velmi dobře znají a využívají ho. Navíc má mnohem silnější efekt než v komunálních volbách,“ zdůraznil politolog Karel Komínek z Institutu politického marketingu.

Princip kroužkování ve sněmovních volbách, který takto funguje od roku 2010, je jednoduchý. Hlasující může na kandidátce vyznačit až čtyři jména. Pokud politik v daném kraji získá více než pět procent hlasů z celé kandidátky, automaticky poskočí na první místo seznamu. Pokud je takových na jedné listině víc, řadí se za sebe podle počtu preferenčních hlasů.

Politologové se shodují, že kroužkování zamíchá letošními výsledky víc než kdykoli předtím. A to hlavně u koalic složených z více politických uskupení. „Může se stát, že strany nebudou do Sněmovny nanominované v poměru, jak si původně myslely. Bude to první velký test jejich soudržnosti,“ řekl Komínek.

Podobně to vnímá politolog Karlovy univerzity Josef Mlejnek. „Otázka není, jestli dostane SPOLU 22 nebo 24 procent hlasů, ale které strany konkrétní mandáty obsadí. I to může rozhodnout. Po volbách se samozřejmě může stát, že se takové koalice rozpadnou nebo nedostojí deklaraci o společném postupu. Kdyby tam došlo k nějakému štěpení či dělení, Parlament může být ještě daleko pestřejší,“ odhadl.

Koalice SPOLU i Pirátů a STAN přitom chtějí nepříjemným překvapením a přeskupování zabránit. Proto kandidáty pečlivě zaškatulkovaly, proporčně rozdělily a jednotlivce svázaly pravidly. „Kandidátky jsme sestavili tak, aby opravdu nejkvalitnější byli v čele. Mám pocit, že jsme se jasně domluvili, aby nikdo z kandidátů nedělal akce sám za sebe. S kolegy na jižní Moravě to brutálně dodržují a nemám informace, že by to jinde v republice bylo jinak. Nikdo z místa 20 neposílá plakáty, nemá své billboardy,“ popsal místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek.

Podle něj bylo sestavení kandidátek jednoduché. U lídrů ODS, KDU-ČSL a TOP 09 bylo předem jasno. „Svou práci ve Sněmovně dělají dobře, ve třech krajích šli do čela. Ve zbývajících regionech se vycházelo z konsenzuální dohody předsedů či krajských vedení. Zvažovala se užitečnost jednotlivých kandidátů ve smyslu Sněmovny i vlády,“ doplnil Válek. Podle něj se brala v potaz i jejich odbornost, aby z některého kraje neaspirovali do Sněmovny třeba čtyři experti na zemědělství.

I proto letos u koalic zmizel fenomén „skokanů“, kteří do Sněmovny vylétli z nevýhodných pozic. Třeba Pavel Žáček (ODS) před čtyřmi lety v Praze získal mandát až z čísla 17, jeho stranickému kolegovi a „kroužkovému specialistovi“ Marku Bendovi pomohlo k poslanecké lavici přes šest tisíc hlasů. Letos už v Praze kandiduje úplně vepředu – jako číslo tři. „Všimněte si, že i tito s nadsázkou chroničtí skokani jsou teď na čelních místech,“ doplnil Válek.

Největší „skokan“ Dominik Feri (TOP 09) před čtyřmi lety vystřelil až z čísla 36. Do Sněmovny jej dostalo před 15 tisíc preferenčních hlasů. Letos kvůli sexuálnímu skandálu nekandiduje.

Koalice si vzájemné přeskakování apriori zakázaly v předvolebních úmluvách. Platí to i pro uskupení Pirátů a STAN – takzvaný PirStan. „Zavazují se nenavrhovat na nižší místa kandidátní listiny osobnosti se zjevným záměrem získat preferenční hlasy, a změnit tak dohodnutý poměr na volitelných místech, zejména osobnosti stojící mimo struktury jedné z koaličních stran,“ napsali si politici do smlouvy.

Jak ale upozornily Seznam Zprávy, třeba v Ústeckém kraji a v Libereckém kraji už kandidáti koalice PirStan otevřeně nabádají ke kroužkování spolustraníků, Starostů.

Politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity to nepřekvapuje. Kandidátky přitom strany sestavily v poměru dva ku jedné ve prospěch Pirátů. Poslední průzkumy tento předpoklad bourají. „Je zjevné, že u této koalice bude mnohem víc příznivců Starostů, než se původně čekalo. Voličská podpora obou stran se dost vyrovnává,“ sdělil. Pro starosty větších sídel může hrát i jejich lokální zázemí a obliba v regionu.

Situaci u koalice SPOLU vnímá odlišně. „Aktuální podpora všech tří stran se nijak zásadně neproměnila od doby, kdy koalice vznikla,“ doplnil.

Současný systém kroužkování funguje od roku 2010. Podle politologů má už některé zavedené zákonitosti. Voliči preferují právníky či doktory. „Často kroužkují kandidáty na čele anebo úplně vzadu. Méně obvyklé je dávání kroužků někam náhodně doprostřed,“ sdělil Komínek.

Z preferenčních hlasů pak především těží známé osobnosti nebo politici pocházející z regionu. „Hodně hlasů vždycky v Plzni získával Jiří Pospíšil nebo Mirek Topolánek na Ostravsku či Valašsku,“ dodal Komínek.

Kopeček připomněl, že efekt kroužkování víc funguje v menších krajích. „Posun na kandidátce je tam mnohem snadnější než ve velkých krajích. Výsledný efekt tak může být geograficky rozptýlený,“ sdělil.

Do Sněmovny může kandidátům pomoci i zdánlivá banalita, třeba příjmení. Před čtyřmi lety prošla z osmého místa kandidátky ANO v Moravskoslezském kraji Andrea Babišová. Ač s premiérem příbuzná není, sama uznala, že jí jméno k části preferenčních hlasů pomohlo. Získala jich 6 043, druhé nejvyšší číslo po jedničce Ivo Vondrákovi. Zdravotnice z Bohumína také letos kandiduje z čísla osm.

Politologové zdůrazňují, že kroužkování přináší taky opačný efekt. „Některé méně populární kandidáty to může vyřadit ze hry o poslanecký mandát, i když jsou na seznamu vepředu,“ dodal Kopeček.