Článek
Obecně je vnímán jako ten, kdo podporoval spolupráci Čechů a Němců a aktivně vystupoval i proti sudetoněmecké straně Konrada Henleina.
„Je to nezpochybnitelná postava, nekontroverzní s jasným přínosem pro rozvoj města. Nezatížený současným politikařením a v té plejádě německých starostů postava výjimečná,“ řekl dnes ČTK náměstek primátora Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj), který vytvoření busty inicioval. Podle něj jde i o další krok, kdy se Liberec hrdě hlásí k německé historii města.
Kostka byl také poslanec i senátor, který se po vzniku Československa podílel na založení Německé demokratické svobodomyslné strany. Byl respektován českou stranou a mezi německou inteligencí byl velmi oblíben. Kostku vnímá Langr jako liberála a demokrata, který se musel jako starosta vyrovnat se sílící podporou Henleina a fašistického Německa. „Proto bylo velmi obtížné udržet charakter tak, jak si ho Kostka udržel. Za jeho starostování přijel na návštěvu i prezident Beneš, což byla mimořádná událost,“ uvedl Langr.
Edvard Beneš do Liberce přijel v roce 1936, Češi tvořili tehdy ve městě menšinu. Kostkovi jeho aktivní spolupráce se složkami československého státu vynesla nepřízeň sudetoněmeckých vyznavačů nacismu a obvinění z podpory počešťování Liberce. Ještě před komunálními volbami v červenci 1938 byl nucen odebrat se na zdravotní dovolenou, která neznamenala nic jiného než nucený odchod z funkce libereckého starosty. Po záboru pohraničí se odstěhoval do Prahy, kde v roce 1957 zemřel.
Kostka se narodil v Mimoni 5. května 1870. Busta se původně měla odhalovat v květnu, ke 150. výročí jeho narození. Kvůli pandemii koronaviru bylo odhalení přesunuto na srpen. „Tento termín se váže k inauguraci Karla Kostky do úřadu starosty v roce 1929,“ dodal Langr. Autorkou busty je sochařka Josefina Jonášová. Jako materiál použila akrylátovou pryskyřici. „A probarvila tmavým pigmentem, takže to působí betonově. Přišlo mi, že se to hodí k jeho osobnosti, že byl takový silný,“ uvedla Jonášová.
