Článek
O sedm národních kulturních památek (NKP) by se měl rozšířit seznam objektů či předmětů, jejichž kulturních hodnot si stát nejvíce cení. Soubor těch, které nyní navrhuje Ministerstvo kultury prohlásit, má jako určující hodnotu historickou, tedy především vztah k významným dějinným událostem nebo osobnostem. Výběr se soustředil na období od vzniku demokratického Československa po období dvou totalit 20. století. Mezi navrhovanými objekty je třeba kostel, kde bojovali parašutisté po atentátu na zastupujícího říšského prorektora Reinharda Heydricha, či náhrobky Jana Palacha a Jana Zajíce.
Cílem výběru je připomenutí významných historických událostí, statečných činů a symbolických míst novodobých dějin, které jsou pro českou společnost trvalým morálním apelem, stojí v materiálu připraveném pro středeční jednání vlády.
Seznam navržených NKP musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje ministerstvo, projednat vláda. Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více.
Podívejte se, které památky by se měly nově stát národně kulturním dědictvím
Mezi navrhovanými novými NKP jsou hrobka T. G. Masaryka v Lánech jako symbol úsilí a boje o vznik samostatného Československa a Hlávkova studentská kolej v Praze jako symbol úsilí studentů o uhájení svobody a demokracie proti německým okupantům 17. listopadu 1939 a připomínku studenta Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn při účasti na protinacistické demonstraci 28. října 1939.
Národní kulturní památkou by se měl stát i kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze jako poslední útočiště parašutistů, účastníků Operace Anthropoid, kteří v kostele hrdinně čelili přesile nacistů po atentátu na Heydricha v květnu 1942. Ministerstvo navrhuje prohlásit NKP i zámeček v Pardubičkách – Larischovu vilu, která je jedním z významných symbolů československého odboje, kde byli vězněni, vyslýcháni a popraveni obyvatelé obce Ležáky.
Další část návrhů se vztahuje k pozdější historii, především k létům 1968 a 1969, okupaci Československa a době nastupující normalizace. Národní kulturní památkou by se měla stát budova Československého rozhlasu v Praze jako symbol boje proti okupantům v roce 1945 a 1968. Nejvyšší památkové ochrany státu by měl požívat i náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze od sochaře Olbrama Zoubka a náhrobek Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově od téhož autora jako symboly jejich osobních obětí po okupaci Československa v roce 1968.
