Kosovo se bojí, že dopadne jako Krym. Varuje před anexí Srbskem

Srbsko má v plánu obsadit část severního Kosova podobně, jako Rusko anektovalo v roce 2014 ukrajinský Krymský poloostrov. V rozhovoru s agenturou Reuters to uvedl kosovský prezident Hashim Thaçi.

Dlouhodobě napjaté vztahy mezi Srbskem a Kosovem se ještě více vyhrotily v posledních dnech, kvůli speciálnímu srbskému vlaku, který o víkendu vyjel z Bělehradu. Byl pokryt kresbami srbských památek a vlajek a ve dvaceti jazycích na něm bylo napsáno „Kosovo je Srbsko”.

Původně měl dojet až do Kosovské Mitrovice, nakonec se ale blízko kosovsko-srbské hranice otočil a odjel zpět do srbského hlavního města. Jízdu srbská strana zastavila údajně kvůli informacím, že kosovští Albánci se na vlak chystají zaútočit. Podle jiné z verzí naopak vlak na hranicích zastavily speciální kosovské jednotky.

Podle srbského prezidenta Tomislava Nikoliče kroky Kosova ukazují, že chce válku s Bělehradem. Jeho kosovský protějšek se pak nechal slyšet, že cílem celé akce s vlakem bylo „vyprovokovat" Kosovany a vytvořit tak záminku pro Srbsko, aby mohlo vojensky zasáhnout a obsadit severní část Kosova. V této oblasti žije asi 50.000 Srbů, kteří nesouhlasí s nezávislostí země a chtějí být opět pod nadvládou Bělehradu.

„Srbským záměrem je použít tento vlak, který dostali darem od Ruska, nejprve k tomu, aby odřízli severní část Kosova a poté, aby ho připojili k Srbsku. Jde o krymský model," uvedl Thaçi.

V neděli o situaci v oblasti jednala dokonce srbská bezpečnostní rada státu. Prezident Nikolić následně pohrozil vysláním srbských vojáků zpátky do Kosova. „Jestliže budou zabíjet Srby, pošleme tam armádu, všichni tam půjdeme, i já,” prohlásil.

Mezi hlavní stoupence Bělehradu patří Rusko. Ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že ke zklidnění napětí na Balkáně, které v poslední době prudce vzrostlo, musí přispět Evropská unie. Prezident Nikolić po schůzce s americkým velvyslancem v Srbsku uvedl, že politika USA způsobila v regionu potíže. Doufá, že nová Trumpova administrativa bude mnohem více podporovat srbskou politiku.

Kosovo vyhlásilo jednostrannou nezávislost na Srbsku v roce 2008. Bělehrad ji ale nikdy neuznal a snaží si zachovat vliv zejména na severu země. Mezi lety 1998 a 1999 probíhal v Kosovu ozbrojený konflikt mezi vojáky Svazové republiky Jugoslávie a albánské Kosovské osvobozenecké armády. Při konfliktu poměrně běžně docházelo k útokům na civilní obytelstvo a k masakrům. Na jaře 1999 se do války zapojilo NATO, které začalo bombardovat území Svazové republiky Jugoslávie a donutilo její armádu stáhnout se z Kosova, kde poté působila v rámci mise KFOR mezinárodní vojska.